Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Naše budoucnost je ukrytá v robotizaci. Vaše dopisy

komentář 14.07.2026
Vilém Famm: Naše budoucnost je ukrytá v robotizaci. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Robot

Měla by se stát robotizace hnacím motorem společnosti, která by si pak mohla dát nohy na stůl a doluštit ten stoh křížovek, na které pro samou práci není čas? Vilém Famm se jal rozebrat robotizaci, dluhy i základní nepodmíněný příjem.

„Kolikrát už lidstvo pohlíželo na budoucnost v naději? Kolikrát již všechno lidé viděli jako procházku růžovým sadem? Rádi si nasazujeme brýle mámení a přiznávám se, že jsem jedny takové též našel,“ napsal na úvod Vilém Famm a pokračoval:

„Naše společnost zaznamenává velký pokrok. Dnes není ještě tak velký, jak by mohl být a jak bude. Naše společnost se prostě posouvá do své nové fáze. Poznali jsme dobu zcela svobodnou, čímž byla ona prvobytně pospolná, aby po ní nastoupilo otrokářství, na kterém byly postaveny základy výroby, než přišlo období nevolnictví, což byl stav výkonnější otrokářství, aby se přešlo ke svobodě pracovníků, kteří mají výkon nejvyšší, jak jsme se mylně po léta domnívali.

Dnes je na řadě robotizace, práce robotů je výkonnější víc, než práce svobodných, motivovaných pracovníků. Před námi stojí výzva vytvoření svobodné, demokratické společnosti hojnosti, postavené na výrobě robotů, kdy lidé zde budou zapojeni daleko méně než nyní a přitom budou moci užívat plodů z takto vykonané práce. Díky robotizaci dojde k naplnění možnosti poskytovat nepodmíněný základní příjem všem.

Právě myšlenka NZP (nepodmíněný základní příjem) mne přivedla na myšlenku, že pokud elity uvažovaly o jejím zavedení, tak ty velké prostředky jsou schopné vytvořit jen robotická pracoviště.

Již dnes se díváme v televizi na práci robotů při výrobě automobilů, ale tyto možnosti se rozrůstají do naší celkové činnosti a to dokonce i do stavebnictví nebo do dosud nemožné výroby bot či šití oděvů, kde dříve roboti pracovat nemohly, protože látky se krčily a nešly zpracovávat.

Dnes zisky z práce robotů jdou majiteli.

Musí tomu být i nadále?

Z pokroku bychom mohli profitovat všichni. Vyrovnaným státním rozpočtem, a pro ty co pracují, odchod do důchodu v 55 letech.

Elity, které zavedly státy do dluhové pasti, nemají nejmenší zájem je z tohoto otroctví vyvést. To je úloha demokratické společnosti. Ta ze své podstaty ze svých základů musí budovat společnost rovnou a skutečně svobodnou. Dnes, kdy jsme v područí dluhu, se o svobodě rozhodování nemůže ani mluvit. Jsme otroky dluhu, lidmi bez perspektivy, bez budoucnosti.

Pokud soukromý sektor není ochoten jít cestou užitku robotizace pro všechny, pak je zde jasná úloha státu. Dnes jsme svědky toho, že co vydělává je předáváno do soukromých rukou a prodělečná činnost zůstává ve správě státu. Proč by stát nemohl stavět státní robotické továrny? Tahle nutnost by zde nebyla, pokud bychom dokázali dobře vybírat daně ze zvyšující produktivity práce. Roboti si vydělají nejenom na sebe, ale i na nás na všechny. Proč nejít touto cestou?

Podívejme se na nové možnosti ve stavebnictví, kdy modulární výstavba může zlevnit výstavbu nájemných, obecních, státních bytů a to i díky dalšímu efektu, kterým je vrstvení betonu pomocí 3D tiskárny. Zde se může zpracovávat suť ze zaniklých staveb. Takhle nově pracujeme nejenom dobře ekonomicky, ale i ekologicky. Zpracováváme to, co se už přežilo a začíná éra nového využití.

Robotizace nám nabízí neskonale mnoho, ale my musíme především vyřešit problém státního zadlužení. Společnost dovézt k vyrovnanému rozpočtu a až pak dát to vše všem lidem. Spočítejte si jen kolik prostředků nám zůstane, když nebudeme platit úroky státního dluhu.

Doposud jsem se domníval, že je téměř nemožné z tohoto područí se vyvléknout, ale když elity uvažují o NZP, pak je jasné, že prostředky i uskutečnění oddlužení jsou. My jsme je jen doposud neviděli.

Cesta robotizace společnosti povede k celkovému jejímu rozvoji přes zrušení státního dluhu v druhé řadě. V té prvé nastane vyrovnaný rozpočet, čímž přestane další narůstání dluhu.

Bez dluhu můžeme hovořit o hospodaření. Pak budeme skutečnými hospodáři. Nová společnost internetová volného času je před námi. Začíná výstavbou robotických továren, kdy zisky budou patřit nám všem. Na nás ve volbách je, kterou cestou se vydáme.

Náš hlas rozhoduje, kdo nás povede.

Robotizací pro všechny, nebo pokračováním ve státním zadlužování.

Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.

Robotizace je výzva na 111,“ zvolal na závěr Vilém Famm.

Reakce Štěpána Chába

Och, jaké harmonie daleké, předaleké písně pan Famm vypisuje. Není na světě příliš elit, které by uvažovaly o základním nepodmíněném příjmu. Naopak mi přijde, že elity ve své neskonalé štědrosti přitahují šrouby a chtějí víc a víc odervat z peněženky daňového poplatníka, protože se jim ta předlužená ekonomika sype.

Myšlenka základního nepodmíněného příjmu. Příjemná, možná i logická. Než narazíme na realitu spravedlnosti. Kde a co bude robotizované a odvádět morbidní daně státní kase? Bude na tom ČR stejně dobře jako Německo? Nebo pojedeme v načatém kurzu – Němci o dvě třetiny víc? No, Němci by na robotizaci trhli mnohem víc. Rozdělí se se zbytkem světa? Nemluvě pak o USA nebo Číně. Základní nepodmíněný příjem předpokládá globální vládu, nikoliv kurník se stovkami rozhádaných elit, států. Předpokládá i jistou globální spravedlnost a nepřítomnost psychopatů. Základní nepodmíněný příjem je pro naši dobu utopie.

Pak je tu i věc sociálního napětí. Skutečně by se všichni spokojili s tím, že si doma můžou, zajištěni a nakrmeni, doluštit ten stoh křížovek? Nezačala by citelná část lidí prostě vlčet?

Možná za nějaké to století. Možná se na něčem dohodneme.

 

 

Vložil: Vilém Famm