Čápice chránily mladé vlastním tělem, kroupy a lijáky kosily hnízda

Foto: Česká společnost ornitologická

Popisek: Snímek z webkamery v Milíně, kde se čápatům podařilo ve zdraví přečkat tropické teploty i následné bouřky.

Letošní léto si s našimi okřídlenými sousedy vůbec nebere servítky a připravilo jim hotové peklo na zemi. Nejdřív přišla úmorná vedra, ze kterých se točila hlava, a hned vzápětí udeřily brutální bouřky doprovázené krupobitím a přívalovými dešti. Otevřená hnízda na vysokých komínech a střechách se tak během několika minut proměnila v nebezpečnou past, kde šlo doslova o krk. Ornitologové teď naléhavě prosí každého, kdo má oči, aby pomohl spočítat, kolik čápat tenhle divoký tanec přírodních živlů vlastně zvládlo přežít.

Život na vysokém čapím hnízdě vypadá romanticky jen na pohled, realita je ale často neskutečně tvrdá. Když se do Česka opřela tropická horka, rodiče museli na hnízdech doslova potit krev, aby svá drobná mláďata udrželi naživu. „V uplynulých horkých dnech to čápi neměli jednoduché. Dospělci stínili mláďata vlastním tělem, aby je ochránili před přehřátím,“ popisuje nelehký úděl ptačích rodičů Gabriela Dobruská, která v České společnosti ornitologické koordinuje program Čapí hnízda. Sotva ale skončilo úmorné slunění, přišla další facka v podobě černých mraků a intenzivních lijáků.

Počasí je nejčastější příčinou úmrtí mláďat

Právě tahle rychlá změna počasí z extrému do extrému bývá pro mladé ptáky tou vůbec největší hrozbou. Na mnoha místech republiky se totiž k provazům vody přidaly i obří kroupy, které bušily do všeho živého. „Následovaly prudké bouřky doprovázené na mnoha místech velkými kroupami. Taková kombinace může být pro mláďata fatální. Počasí je nejčastější příčinou úmrtí mláďat,“ vysvětluje smutnou pravdu Dobruská z ČSO. Dodává ovšem, že divoká příroda je na ztráty zvyklá a čapí populace se s takovými ranami osudu dokáže časem velmi dobře vyrovnat.

Nebylo to ale poprvé, co české čápy zasáhla taková pohroma, historie pamatuje i horší roky. Například v roce 2020 zažil obrovskou tragédii Moravskoslezský kraj, kde dlouhé týdny nekonečně pršelo a studená voda spláchla naděje stovek ptačích rodin. „Velkých ztrát na mláďatech jsme naposledy byli svědky v Moravskoslezském kraji v roce 2020, kdy téměř na polovině hnízd v kraji došlo k úhynu mláďat vlivem dlouhotrvajících dešťů,“ vzpomíná na tehdejší černý rok Gabriela Dobruská. Letošní situace je sice vážná, ale ornitologové doufají, že celková čísla nebudou tak děsivá, protože mláďata už stihla trochu povyrůst.

25 hnízd, kde všechna mláďata uhynula

Jak moc se minulé dny podepsaly na letošní ptačí generaci, visí zatím ve vzduchu a odborníci jen odhadují škody. „V průběhu celé sezóny evidujeme již 25 hnízd, kde všechna mláďata uhynula, a to z různých důvodů. Můžeme jen doufat, že se číslo moc nezvýší,“ krčí rameny Dobruská. Na některých místech se ale prohnalo takové krupobití, že šance na přežití drobotiny byla bohužel nulová. Sledovat takové drama v přímém přenosu přitom není nic pro slabé povahy, protože internetové webkamery často ukazují boj o život bez jakýchkoliv příkras. „Nepřízeň počasí ovšem patří mezi přirozené čapí nepřátele, byť sledovat boj čápů o život například na webkamerách může být pro sledující traumatizující,“ přiznává koordinátorka.

Konkrétní smutný příklad přinesly uplynulé dny ze Slavkovska, kde voda spláchla celé vesnice a vzala s sebou i oblíbené ptačí obyvatele. Přívalový déšť vytopil domy, garáže a ulice zanesl tunami bahna. Bouřka si vybrala svou krutou daň i přímo na slavkovském hnízdě, kde místní lidi přišli o svá milovaná čápata. Předseda Slavkovského ochranářského spolku Petr Navrátil se šel hned ráno po zkáze podívat na místo činu a jen smutně konstatoval realitu. „Jedno z nich zemřelo přirozenou cestou už dřív. Po bouřce zemřela i další dvě. Takový je bohužel život,“ povzdechl si Navrátil.

Rychlá oprava hnízda

Příroda se ale nevzdává jen tak snadno a ptačí rodiče se okamžitě pustili do práce, aby zahladili stopy po tragédii. Na slavkovském komíně se hned po bouřce začalo znovu stavět a uklízet, jako by život musel jít dál za každou cenu. „Dospělí si opravují hnízdo a samice si vše chystá tak, jakoby chtěla snášet. Tak snad se to v dobré obrátí. Termín už je sice hodně na hraně, ale zadařit se může,“ podotkl s nadějí v hlase ochranář Petr Navrátil. Tahle nezlomná touha vyvést mladé dává naději, že se čapí klapot z našich vesnic jen tak nevytratí.

Celkově v zemi zatím ornitologové vědí o stovkách prosperujících rodin, ale spousta míst zůstává bez čerstvých zpráv. „Letos prozatím víme o 556 hnízdech s malými mláďaty. Na 296 hnízdech už jsou mláďata velká,“ vypočítává Dobruská aktuální stav. Zároveň ale varuje, že na spoustě adres v čapí mapě svítí staré údaje, které už dávno nemusí platit, a proto je každá ruka dobrá. „Vyzýváme proto veřejnost, zda s kontrolou pomohla a přispěla ke zjištění, jak se u nás čápům daří a kolika se letos podaří z hnízda úspěšně vylétnout,“ uzavírá Dobruská s tím, že loňský rok byl s počtem 2 373 vyvedených mláďat druhý nejlepší v historii.

Vložil: Markéta Vančová