Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Jak je na tom statika naší Země. Vaše dopisy

komentář 26.05.2026
Vilém Famm: Jak je na tom statika naší Země. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Žhavá koule. Může se naše planeta takto proměnit?

Hrozí katastrofální důsledky naší chamtivé činnosti? Vybuchnou supervulkány? Vychylujeme naší činností osu planety? Vilém Famm se ptá a hledá odpovědi. Jenže tentokráte jeho glosátor, náš Štěpán Cháb, nesouhlasí (čtěte dole)...

„EU bojuje za klimatizaci světa mírou přímo nejvyššího extrému, přitom svým konáním zcela jistě připravuje kolaps této Země. Nepodceňujme skryté nebezpečí,“ píše Vilém Famm a pokračuje:

„Vysvětlení je prosté.

EU se stará o snížení škodlivých plynů způsobem, který připravuje další nevratnou katastrofu. Dnes můžeme vyrábět elektrickou energii v atomových elektrárnách.

Nabízí se otázka. Kolik surovin bylo nutno vytěžit na výstavbu jedné takové elektrárny? A kolik surovin muselo být vytěženo na nové způsoby výroby? Mám na mysli větrné a fotovoltaické elektrárny. Z logiky věci je zřejmé, že atomové elektrárny poškozují Zemi méně. Ostatně celou věc píšu i proto, aby lidé zodpovědní za daný stav věcí vše spočítali a nám předložili.

Lidé z podzemí Země drancují zdroje. Kdy začínáme uvolňovat teplo ze středu Země k povrchu? Co když uvolníme supervulkán, či dokonce supervulkány? Jistě víte, co nás může v takovém případě čekat. Temná obloha, zima, neúroda spojená s hladomorem.

Dá se tedy říci, že každá vytěžená tuna z podzemí, nám otevírá bránu pekelnou v podobě chrlícího supervulkánu, který nás povede ke zkáze.

Tohle chceme?

Před rokem jsme se dozvěděli, že došlo k posunu magnetického pólu směrem k Sibiři… iRozhlas nás informuje, že zemské jádro se točí opačně. Vědci se přou, co to znamená. Tyhle zprávy značí, že se něco děje. Je jen otázkou, zda by k těmto změnám došlo i kdyby lidé nezasahovali hrubě do přírody.

Ano, zde hledejme odpovědi.

Vzpomenul jsem pojem supervulkán. Ten zcela nepokrytě hrozí, ať do pláště Země zasahujeme či nikoli, ale z logiky věci velké těžby rozhodně nahrávají nepříznivému naplnění katastrofy.

Odkrývání, ztenčování slupky okolo žhavého jádra Země, nemůže dopadnout dobře. Dnešní elity zavrhly atomové elektrárny. Místo toho se staví, jak se říká, alternativní zdroje. Drancování Země bude mít zcela určitě nepříznivé vlivy. Zabývá se tím vůbec někdo?

Řešíme plyny namísto počtu lidí na této planetě.

Odpustky za odpuštění hříchů jsme vyměnili za emisní povolenky. Podobnost obojího je v naší nebetyčné hlouposti, kdy někdo jen vydělává na naší naivitě spojené s naší hloupostí.

Proč jsme tak důvěřiví?

Není to snad tím, že za vším chceme vidět jen věci dobré, dokonalé, správné? V případě emisních povolenek v nich nevidíme skrytý prospěch, skryté zlo, ale krásnou zelenou planetu, kterou jsme spolu zachránili. Můžete zažít něco krásnějšího?

Takto svázáni nevidíme, neslyšíme, neuvažujeme.

Naše elity volají po naplňování emisních povolenek s drancováním Země směrem k jádru je však nechává zcela chladnými. Co se musí stát, aby lhostejnost nahradil zájem?

Člověk, který je postaven na penězích, s nimi vstává i uléhá. Proč by se zabýval něčím co možná může proběhnout? Ano, nemám argumenty v rukou, vycházím jen z prosté logiky věci. Pokud oslabím jakýkoliv plášť, činím obsah zranitelnější. Naše Země okolo svého žhavého jádra má plášť a my jej narušujeme, ztenčujeme, jak ještě více to mohu říci jasněji? Jaké jiné následky na nás číhají?

Zaslepeni penězi nevidíme, neslyšíme.

Nezbývá mi než jen doufat, že má slova doletí i k těm co rozhodují o osudu naší planety, ale i kdyby jen jeden hlas zněl, bude znít.

Hledání je tedy i ve vašich rukách.

Doufám, že nezůstanete lhostejní a tak jako já se budete ptát, vyžadovat odpovědi. Je na čase dát do jedné roviny prodej odpustků a emisních povolenek.

Musíme se začít zabývat skutečnými původy problémů. Jedním z nich je přemnožení lidstva. Bez zamyšlení nad sebou samými to však nepůjde ani náhodou.

Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.

STOP tvorbě supervulkánu na 111 %,“ zakončil své zamyšlení Vilém Famm zvoláním.

Reakce Štěpána Chába

Tady musím být značně kritický. Je potřeba sledovat naši lidskou činnost a vyhodnocovat její přínosy a negativa. Ale není nutné propadat panice. Planeta je na nás připravená. Fyzikální zákony jsou na nás také připravené. Ale najděme si pár čísel. Naše nejhlubší vrty (hloubka kolem 12 kilometrů, zemské jádro je v hloubce 2900 kilometrů) pronikly sotva do jedné třetiny zemské kůry, což představuje směšných 0,19 % cesty do středu Země. Kdyby byla Země jablkem, lidstvo nedokázalo provrtat ani jeho slupku. Něco takového nemůže destabilizovat planetu.

Ani supervulkánů se kvůli lidské činnosti nemusíme bát. Jak je to možné? I kdyby nakrásně přišel nějaký chamtivý blázen s tím, že postaví těžební věž na Yellowstonu (a bude těžit lávu?), fyzikální zákony si s ním poradí teď a tady. V té oblasti je v hlubině magmatický kotel, který by jakékoli pokusy o vrt rázně zastavil už jen tím, že by v hlubině roztavil těžební techniku a vrt žárem a tlakem přirozeně a okamžitě uzavřel. Přičemž i z toho důvodu se u magmatických kotlu netěží. Nemá to smysl.

A že by kvůli tomu vybuchnul? Ani to se nezdá vůbec pravděpodobné. Je to jako kdybychom tvrdili, že když píchneme slona připínáčkem, do chvilky k smrti vykrvácí. No, nevykrvácí. Tak maximálně nás zašlápne do zemské kůry.

Že nehrozí výbuch supervulkánu? Jistě, hrozí. Ale řídí se svými zákony, nikoliv naším strachem ani chamtivostí. Úřaduje tak nějak bez našeho přičinění.

 

Vložil: Vilém Famm