Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Proč nemáme peníze. Vaše dopisy

komentář 05.05.2026
Vilém Famm: Proč nemáme peníze. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Jen taková hračka

Prosperujeme? Rosteme jako společnost? Cítí to každý na své životní úrovni? Mladí nemají problémy s bydlením? Vilém Famm vzal příklad armády za Československa a nyní. A položil několik důležitých otázek.

„Ano, proč nemáme ve státní kase peníze a dluhy strmě, vesele, či smutně, rostou. Můžeme se podívat na zbrojení dnes a za dávného socialismu. Je zřejmé, že bývalý režim vynakládal na obranu více, než činíme nyní. Kde jsou ty dnešní peníze?! ptá se Vilém Famm a pokračuje:

„Je zde další fakt hovořící pro dnešek, aby byl na tom finančně lépe a tím je počet mužů ve zbrani tehdy a nyní.

Použít bohužel musím čísla pro celou Československou republiku.

ČSSR v roce 1989 měla 61 405 důstojníků, praporčíků, tedy řídících pracovníků.

Branců bylo 148 595.

ČR má 23 600 profesionálních vojáků, SR 17 000. Z toho vidíme, že socialistická armáda jen v důstojnících měla o 20 805 víc. A pak jsou tu branci. Pokud je budeme dělit mezi nás a Slováky, pak těch našich bylo, řekněme 100 000 a k tomu musíme přičíst navíc důstojníky v počtu 14 000, což činí celkem 114 000 osob, kteří za socialismu byli na vojně a tudíž nevytvářeli žádné hodnoty, naopak čerpali prostředky od státu. Tihle lidé dnes pracují, vytváří tak hodnoty pro sebe a daně pro stát.

Kolik je to peněz jen pro stát?

Kde jsou ty peníze?

Tímto smutná zpráva nekončí. Nejenom stát dnes nemá peníze, ale prostředků se nedostává ani dnešním potenciálním brancům. V ČR jich asi 100 000 dva roky pracovalo, vydělávalo, šetřilo a když se ohlédli po svých úsporách, s kterými by mohli zakládat rodiny, kde nic tu nic.

Znáte, jaké jsou možnosti k vlastnímu bydlení? Jaké prostředky potřebuje mladý člověk, aby si mohl založit rodinu? Dnešek je poznamenán nízkou porodností, kdy přitom mladí lidé neztráceli čas na vojně a přesto jejich i státní kasa je prázdná.

Pokud jsme v zajetí nějaké myšlenky, jsme schopni opakovat stejnou chybu. Jistě se vám někdy stalo, že jste hledali klíče a protože tady už jsem hledal a nebyly tam, tak to místo obejdete obloukem. Pak se divíte, že tam byly.

Tak jsem si položil otázku: Nemůže nás někdo zavést do zajetí takové „bludné“ myšlenky?

Určitě může. Uvedu hned jeden příklad. Elity nám předkládají jako jasný fakt, kolik lidí pracuje na důchodce a jak tenhle stav setrvale klesá. Nu a jsme v zajetí bludné myšlenky nízkých a pozdějších důchodů. Nebere se vůbec v potaz zvyšování produktivity práce, která nejvíce vyniká při robotizaci. Kolik peněz přinesla robotizace do státního rozpočtu, potažmo na důchody?

Jsme uvězněni v myšlení, utvrzováni v něm, bombardováni tak, abychom sami nepřemýšleli.

Tak dnešní stát má více prostředků z práce branců, kteří jimi nejsou a důstojníků, kteří též jimi nejsou. Kde jsou peníze z jejich daní?

My nejenom že nemáme peníze navíc, my vytváříme neustále dluh.

Není státní dluh též bludnou myšlenkou?

Žijeme v dluhu, bludném kruhu, bludné myšlenky. Zamotáváme se do sítí z podvodů stále víc a jsme na tom stále hůře.

Nehledáme světlo na konci tunelu. Žijeme v zajetí z okovů bludné myšlenky a nevíme co a jak. Musíme si přiznat, že si nevíme rady. Bloudíme, nevidíme řešení.

Kdo hledá, najde.

Kdo se s daným stavem smíří, nepřekročí svůj stín, zůstane uvězněn pavučinou dluhu v zajetí, dále ve špatném myšlení ohledně faktů týkajících se našich důchodů. A v jiných a jiných bludných myšlenkách, neschopen se jich zbavit.

Napřed se musíme osvobodit od vsugerované myšlenky. Tudy vede cesta, nebo snad chcete, aby naši společnost řídila umělá inteligence? Kde máte jistotu, že se jí dostalo dostatek dobrých informací, že nebyla zneužita k naprogramování bludné myšlenky. Musíme zkrátka myslet sami a to nám rozhodně neuškodí. Škodí nám rezignace k bludné myšlence, které k nám nespadly z nebe. Ty někdo a pro něco vytvořil, že by i zde platilo, někomu ku prospěchu?

Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.

Rozebírejme bludné myšlenky na 111 %,“ napsal Vilém Famm.

Reakce Štěpána Chába

Nedávno mě napadl podobný rozpor. Před revolucí jsme byli potravinově soběstační. V čem tedy, kromě počáteční kolektivizace, dělalo JZD chybu, že se pro nás stalo synonymem špatné cesty? A v čem je to jiné od velkopodniků, které máme (tedy máme, které sídlí v ČR) teď?

Vyprávěl jsem svým synům i o naší výpravě za dostavbou Dukovan (a zavrženou dostavbou Temelínu). V čem jsme lepší než minulý režim, který na výstavbu celé jaderné elektrárny potřeboval pár let? Vždyť my už se daleko delší dobu nedokážeme dohodnout ani na tom, že postavíme jeden reaktor (nikoliv jednu celou jadernou elektrárnu). Přitom, jak píše Vilém Famm, státní dluh stále neuvěřitelně roste. Tak, jako bychom ročně postavili jeden reaktor. Jenže my ho nestavíme. Postáváme a dohadujeme se a dluhy rostou. Za co, proboha, vždyť se neposouváme vůbec kupředu.

S ohledem na to, že už jsme na štíru i se svobodou a zavádíme její omezování, se nejde nezeptat na zcela prostou otázku – proč ten systém nezměníme, když je celý blbě?

 

Vložil: Vilém Famm