Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Jak jsem se v covidu mýlil. Vaše dopisy

komentář 31.03.2026
Vilém Famm: Jak jsem se v covidu mýlil. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Vzpomínky, ne příliš nostalgické

Peníze řídí svět i tam, kam se posune. A někdy je třeba určitým pravdám trochu napomoci, jiné trochu potlačit, aby cesta peněz byla bezproblémová. Vilém Famm se zamýšlí nad tím, kudy jdeme a zda tam jdeme dostatečně a pravdivě informováni.

„Kdož jsi bez viny, hoď kamenem. Cítím se vinen, sypu si popel na hlavu svou. Pan redaktor Štěpán Cháb vyzývá pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby se omluvil za své postupy v období coronaviru. Sáhl jsem si do svědomí a při nových informacích jsem nucen na sebe sám říct, že v té době jsem se mýlil, ale jak jinak, než v dobré víře. Cítím se podveden a zneužit,“ napsal Vilém Famm a pokračoval:

„Covid mne vystrašil jako mnohé z vás. Vychován důvěrou k očkování, dovolil jsem si vystoupit na veřejnost se slovy „Blbce nepotřebujeme“, čímž jsem měl na mysli ty, co se nenechají očkovat. Očkování jsem znal jako hráz proti nemocem, kdy nastupovaly prověřené vakcíny, které nám přinášely zdraví a jistotu. Informace, které jsem pokládal za svaté.

Kdo by čekal neplnění Hippokratovy přísahy, kdy očkování je především zdravotním přínosem a ne kasičkou na peníze, ve které se celá ta lavina svrhla, kdy kvalita vakcín byla a je sporná. Nyní se cítím oklamán. Vidím též, že lži pokračují.

Vystrašili nás coronavirem pro peníze.

Straší nás možností války pro peníze.

Straší nás klimatickou krizí.

Proč?

Pro peníze!

U tak bohulibé činnosti jako je ochrana zdraví jsem nečekal, nepředpokládal zlý úmysl, kterou je bezostyšná touha po penězích.

Jak z toho celého ven?

Jsme tržní hospodářství i když, upřímně řečeno, ztrácí se mi ten trh v houštině dotací, které okolo nás neustále probíhají. Svobodný trh dokázal stanovit pevnou cenu cigaret, kdy se přitom jedná o zboží, které si nemusím kupovat, ale k lékaři, či pro medikaci, jít musím. Zde však trh popřen nebyl, naopak stává se spíše faktem „trhnout co to jde“.

Část společnosti volá po plném zestátnění vody, kterou v celé šíři by měl spravovat stát. Není lékařství a vše s ním spojené na podobné bázi? A pak máme zde zdravotní pojištění, které ne zcela funguje. Potřebujeme spravedlivou, solidární společnost.

Peníze?

„Vezmi jim kost a oni přestanou“ pravil, dá se dnes říci na tohle téma, náš mistr Jan Hus. Naše společnost by se víc měla řídit vůlí lidu, než zvůlí zvlčilých elit úspěšně strašící lůzu.

Kam Evropu zavedl Green Deal? Neřeší přitom základní fakt, že počet lidí na naší planetě je neudržitelný. Jistě je zapotřebí inovací, vylepšení ve výrobě, ale stále zůstává fakt, že je rozdíl vyrábět pro 8 miliard lidí dnes a řekněme jen pro 1 miliardu jako v roce 1800. Málo o problémech hovoříme. Málo diskutujeme. Naše hledání je spíše nasměrováno na vydělávání peněz, než k řešení problému. Pohybujeme se zkrátka mnohdy v bludu.

Každý z nás se někdy zmýlil. V covidu jsem se zmýlil i já. Vyjmenoval jsem však další omyly, kterých se dopouštíme. Poučeni však nejsme. Jsme strašeni, abychom konali tak, jak konáme. Jsme strašeni dokonale. Mnohdy už nedokážeme racionálně uvažovat.

Proč?

Místo rozumu nastoupily emoce. Jen jsme prostě sklouzli na nám předkládanou vlnu a s ní se vezeme. Tohle je důsledek strašení v praxi. Nemyslit, ale jen konat a to tak, jak je nám podsouváno. Jsem smutný z tohoto zjištění. Je jen důkazem naší křehkosti, která se dá až příliš snadno zneužít v něčí prospěch a vlastně proti nám samým. Když si v klidu sedneme a zamyslíme, pak s chladnou hlavou vidíme, co jsme dříve nevnímali.

Kdo nás nutí být ovcí?

Kdo nás nutí být vlkem?

Jsme lidé, tak se k sobě chovejme lidsky.

A mýlit se je lidské. Mýlí se i ministři.

Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.

Omlouvám se za „blbce nepotřebujeme“ na 111 %,“ zamyslel se Vilém Famm.

 

Reakce Štěpána Chába

Lidská křehkost, která se dá zneužít v něčí prospěch. Manipulace s takovou křehkostí. Nedávno jsem koukl na film Melancholia od Larse von Triera. A závěr byl příznačný pro náš svět. My jsme ti zlí, my jsme to peklo, žádná škoda, že zmizíme v zapomnění.

Celá lidská společnost je na takovém systému postavená. Systém na sobě navzájem závislých parazitů, kteří pro tu obhajobu před sebou samotnými předstírají, že je to symbiotický vztah, ale cíl je většinou vždycky stejný. Nahrabat si pod sebe. Bez ohledu na oběti.

Moc pěkně o tom ve svých knihách píše lékař Jan Hnízdil. Systém, který ovládli psychopati, protože to oni se derou po moci, po zdrojích. A jdou si pro ně bez zájmu o utrpení (nebo krajní nepohodlí) zbytku planety.

Nevadí, tvořme své ostrůvky pozitivní deviace.

 

Vložil: Vilém Famm