Vilém Famm: Výsadbou nových stromů chraňme své zdraví i peníze. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Stromy

Vilém Famm se zamyslel nad stromy, jejich kácením, vysazováním, ale nad ohledem k drobným živočichům, kteří si na stromy lepí poštovní schránky a říkají jim domov.

„Možná některý z vás si položil otázku, jak je možné, že mluvím i do výsadby nových stromů a jak to celé souvisí i s penězi,“ píše Vilém Famm.

Mé zkušenosti nejsou opravdu velké. S manželkou jsem vysadili jen pár ovocných stromků a jako malý hoch jsem spíše chodil se svazáky od nás z Kudlovic, když se vysazoval u potoka na Dolinu větrolam z topolů. Tady nám dovolili s Ladikem Bičánkovým si zasadit každý jeden stromek, ke kterým jsme i chodívali, až jednou přišel den a my už nevěděli, které to přesně byly.

Proč se tedy domnívám, že mám k tomuto tématu co říci?

Vzpomněl jsem si, že zcela jistě již před lety došlo k pádu stromu, či spíše jeho části, ve Zlíně a tam došlo ke zranění lidí. Nu a je to právě zranění, se kterým mám nepříjemnou zkušenost. Před 49 lety jsem prodělal mnou nezaviněnou autonehodu, kdy jsem se následně ze zranění dostával celého třičtvrtě roku. Tohle období však nestačilo. Do plného uzdravení jsem celkem potřeboval až tři roky. Zranění způsobené autem, či pádem stromu, zůstává stále zraněním a pokud můžeme těmto věcem předcházet, proč ne?

Článkem chci jen vyvolat diskuzi na téma zbytečných zranění, či škod způsobených pádem stromu. Pokud padající strom nebo jeho větve jen něco rozbijí, vzniká sice škoda, ale ne taková, jako zraněním člověka. Těmto faktům, dle mne, můžeme předcházet tím, že stromy u našich obydlí vykácíme ještě v čase jejich dobré životnosti. Máme-li staré stromy, pak jen kolik stojí posudky na jejich bezpečnost. Můžete namítat proti kácení zdravých stromů, ale pokud tahle opatření zabrání v budoucnu zraněním, pak uvidíme, že jsme činili správně.

Jak se o tom přesvědčíme?

Pokud máme tuhle úrazovou statistiku, bude ji možné porovnat. Uvidíme dřívější stav a pak podle nového opatření.

Podle mne staré stromy jsou nebezpečím pro své okolí a k našim obydlím prostě nepatří a pak za skácený strom se vysadí nový, který je zárukou zdravého vývoje.

Mám ještě jednu připomínku k výsadbě i kácení stromů. Zvykli jsme si sázet aleje. Jsou prostě hezčí. Ne tak už prospěšné. Zamysleli jste se nad tím, co se stane, když se celá alej pokácí? Řeknete si však, že se vysadí nová a po čase bude zrovna tak hezká, jako ta stará. Z tohohle pohledu jistě. Zkusme se však na věc podívat pohledem obyvatelů stromů, kteří naším počinem přišli o své obydlí. Pokácenou alejí jsme jim zničili vše. Pokud by se stromy kácely jednotlivě, ztratili bychom sice jejich celistvou krásu, ale obyvatelé pokáceného stromu by se mohli přesunout na strom nedaleko nich, jestli by toho byli schopni. Možná existuje studie v tomhle směru, ale já na ni nenarazil. Co však vidíme a je, dá se říci, podobné, je kosení trávy v našich městech. Rázem se poseče vše a vůbec nám nevadí, že tím ničíme život v trávě. Kosit v pásech je složitější, ale pro zde žijící živočichy prospěšnější. Tenhle fakt mne vede k tomu, zda podobné počínání při kácení celých alejí nemá stejný nepříznivý dopad pro jejich obyvatele.

My jsme spokojeni. Máme stále krásné okolí, ale máme tam i ten správný život?

O tom pochybuji, a proto jsem se dal do psaní na tohle téma. Doufám, že se věci ujme ten, kdo tomu opravdu rozumí a pak nám i řekne, jak se věci opravdu mají a zda mé úvahy jdou správným směrem. K našim obydlím včasným kácením přiblížit víc bezpečnosti i zlepšit prostředí u nich žijících živočichů. Neměli bychom myslit jen sebe. Měli bychom brát přírodu jako celek a tak se k ní i chovat, pak i ona k nám přikloní svoji lepší tvář. Máme zde určitou rovnováhu, měli bychom ji tedy zachovávat, zkrátka co vysíláme, se nám i vrací.

Každý zachráněný život, či zdraví stojí za naše konání. Jak jste se mohli přesvědčit, nejde mi jen o lidi, ale i další živočichy, kteří nás provází. Tím nejsou jen ptáci (ti se ostatně snáze přesunou jinam), je zde velké množství živočichů, kteří nám nyní nestojí za náš pohled a ostatně jsou i tak malí, že je přehlížíme pro jejich velikost, či spíše malost. Musíme si uvědomit důležitost malých pro naši velkou rovnováhu. Velikost je zkrátka i u těch malých.

Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.

Pokácený strom nahradíme na 111 %,“ Zakončil tradičně své zamyšlení Vilém Famm.

Psali jsme

Vilém Famm: Světlou budoucnost jsme si zrušili sami. Vaše dopisy

Vložil: Vilém Famm