Vilém Famm: Světlou budoucnost jsme si zrušili sami. Vaše dopisy
komentář
02.12.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Cibule na poli
Dostáváme se na ekonomický tenký led. Kudy a jak se z toho vyhrabat? Vilém Famm si klade klíčové otázky dneška a snaží se na ně najít odpovědi.
„Naše světlá budoucnost zalitá sluncem s rostoucí prosperitou nám taje před očima, jako na jaře loňský sníh. Odchází do nenávratna,“ konstatuje Vilém Famm a pokračuje.
„Proč?
Ztrácíme svoji hospodářskou sílu, její tempo. Již jednou jsem položil otázku proč a jsem nucen ji zopakovat. Ztrácíme něco, co jsme měli, proč tedy spějeme nyní ke dnu?
Rozvíjet můžeme jen to, co máme. Nelze budovat cokoliv, čeho jsme se zbavili převedením do zahraničí. Ano, hovořím o jakékoliv výrobě, kterou jsme přesunuli v důsledku výhodnosti jinam. Z ekonomického pohledu je správné vyrábět tam, kde docílíme nejlepších výsledků, pak se ale rozvoj buduje v místě nové výroby. U nás k tomu došlo. Zahraničí se svojí výrobou roste, zatím to naše se zcela zastavuje.
Tak co, ještě si myslíte, že převedení výroby kvůli vyšší prosperitě je opravdu perspektivní? Můžeme si nyní na příkladu ukázat, jak vše opravdu probíhá. Když jsme svého času vstupovali do EU, byl jsem proti kvůli špatně vyjednaným podmínkám v zemědělství. Na internetu si můžete lehce zjistit dramatické snížení hovězího v naší zemi. Porovnejte si sami co zde bylo dříve a co platí nyní. Ztratili jsme soběstačnost. Pokud bychom chtěli stavy opět navýšit, pak se obávám, že to tak jednoduše nepůjde. Nejsou stáje, nejsou odborníci do nich. Čím delší prodleva v této „výrobě“, tím je i složitější její návrat. Jen příprava kvalitních pracovníků je prací na léta.
Uvedl jsem příklad ze zemědělství, ale podívejte se na nějakou zrušenou, převedenou průmyslovou výrobu jinam. Zde plně platí to, co jsem uváděl. Návrat výroby je zkrátka obtížná záležitost.
Nyní někteří politici slibují přiblížení německým platům. Vidí ty překážky, pro které to nejde? Stali jsme se montovnou Německa. Neprodáváme finální výrobky. Z čeho tedy zaplatíme ty vyšší platy? Finální výroby jsme se zbavili a nyní čekáme na zázrak. Dokud sami nebudeme prodávat finální výrobky, na vysoké platy můžeme zapomenout.
Opakuji znovu. Potřebujeme finální výrobu. Pro ni vyškolené pracovníky.
Máme takové školství?
Co si mám myslet o soukromých vysokých školách, když v ČR není jediná s technickým zaměřením. Jaký je jejich přínos pro rozvíjení naší výroby?
Vyvážíme dříví, namísto abychom je zcela a beze zbytku zpracovávali tady. Místo toho musíme na výrobu nakupovat suroviny jiné.
Pokud nezačnou takhle fungovat soukromníci, měl by je zastoupit stát. I středověk znal pojem obecní majetek. Dnešek se v minulosti může učit. Jsou období, kdy i stát musí zasáhnout, když je to potřeba. Je totiž zcela jasné, že převody výroby jinam za dosažením vyššího zisku ve svém výsledku nám nakonec škodí.
Dalším negativním výsledkem je ztráta soběstačnosti s doplněním „strategické“.
Jak dopadneme si můžeme odvodit od faktu, který nás potkal za koronaviru, kdy jen obyčejné roušky nakoupil ten, kdo je přeplatil. Kde byla solidarita?
Ta zmizela, jako pára nad hrncem a zmizí při každém vážném problému. Zamyslel se někdo nad tím, aby problém přestal být zatěžující záležitostí?
Číně, a ne jen jí, jsme předali výrobu. Nyní se divíme, kam jsme se dostali. Namísto výroby, které bychom se měli věnovat, podporujeme Green Deal, projekt založený na podvodu a klamu.
Jak velký ekonomický přínos nám Green Deal dal? Pokud jsem se díval pozorně, my platíme, ale nic navíc nedostáváme. Přerozděluje se jen to, co se vybralo a od toho všeho musíme ještě odečíst spotřebu pro samotný projekt. Výsledek je tedy jasný. Jedná se o prodělečný podnik pro většinu platících. Zrušením vybírání získáme nakonec víc, než se zdá a vrátíme se k řešení skutečného problému. Tím je vyštvaná výroba jinam s důsledky, které nás nepříjemně dohánějí. Je na nás, abychom si nalili čistého vína k rozvážnému jednání.
Sami totiž musíme věci napravit.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.
Budujme finální výrobu na 111 %,“ zakončil své zamyšlení Vilém Famm.
Reakce Štěpána Chába
Převést některé statky na stát, aby zaručil výrobu? Já s tím neumím souhlasit. Byl bych mnohem vděčnější, aby stát, tedy politici, zařídili v České republice takové prostředí a podmínky, aby se tady rozumný průmysl vyrábějící finální produkty měl jako v bavlnce. Daleko lepší, než aby se třeba zemědělství chopil stát, měl by, formou politiky, velmi ostře narovnat podporu zemědělství napříč Evropskou unií. Protože pokud mají „staré“ země EU daleko vyšší podporu a lepší podmínky, není co narovnávat, ani kdyby se zemědělství chopil stát. Protože v konkurenci neobstojí.
A je fascinující, že žádná z vlád neměla takovou otázku v čele svého koaličního vládního programu. V minulosti, ani v současnosti. Asi je to politicky velmi obtížný úkol, tak proč by se o něj vůbec pokoušeli.
To, že to vedeme špatně a ke špatným koncům, v tom naopak nejde s panem Fammem nesouhlasit.
|
Vložil: Vilém Famm