Vilém Famm: Je libo krávu, nebo cvrčka. Vaše dopisy
komentář
18.11.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Je libo cvrčka?
Budeme muset povinně jíst hmyz? Stane se lidstvo hmyzožravým? Vilém Famm se obává právě toho a dává k posouzení rozdíl mezi recepty z cvrčků a krav.
„Naše elity začínají mluvit i do toho, co máme jíst. Už vidím banket na královském stole, či nějakého miliardáře, který se skládá z převážné většiny z pochutin připravených z hmyzu,“ píše Vilém Famm a pokračuje:
„Je libo?
Přiznám se, že jsem o takové hostině ještě neslyšel i když pro prostý lid by to mělo být skutečností. Musíme se přece vyrovnat s nabývajícím počtem obyvatelstva, které je nutno levně a rychle nasytit. Lidí přibývá, zdroje se tenčí. Nastává dilema zda si dáme hovězí, nebo raději cvrčka.
Cvrček domácí váží 1 gram. Z krávy dostaneme takových 300 kg kvalitního masa. Na tohle množství musíme vychovat 300 000 cvrčků. Jenže takový cvrček se suší, neboť obsahuje 70 % vody, takže potřebujeme cca 1 000 000 cvrčků. Cvrček roste dva měsíce, kráva rok (tohle jsem se dověděl na internetu, ale pokud si vzpomínám, hovězí na porážku se chovalo dva roky). Jatečný dobytek se chová déle, ale má též více masa. Pro oněch 300 kg platí, že cvrček roste 6x rychleji, než kráva. Argument, na který slyšíme.
Maso máme tedy zajištěno, jen nevím, jak z toho cvrčka dostaneme mléko, tvaroh, sýr, máslo a úžasné hnojivo pro naše pole. Cvrček pro chov vyžaduje klimatizaci s 27 stupni. Krávy si topí samy. Jaká je skutečná výtěžnost cvrčků? Víme to?
Z toho si nic nedělejte, jen byste si měli uvědomit, že to jsou volby, které rozhodují o tom, kdo nás povede a kam nás povede. Takže jsme si tím vlastně sami viní. Jsme viní tím, že nemáme všeobecné referendum, že o důležitých věcech nerozhodujeme sami, necháme za sebe rozhodovat jiné, přičemž jasně vidíme, kam nás námi zvolení zavedli.
K cvrčkům.
Jsou tímto úletem jen cvrčci?
Není naše situace horší?
Stačí se jen rozhlédnout okolo sebe, abychom viděli jakými hloupostmi jsme obklopeni. Sledujeme jen naši zhoršující situaci, přitom se nadále tváříme, že se nic moc zlého neděje.
Ten, kdo mne zná ví, že za prapůvod problémů označuji narůstající počet obyvatel na naší zemi. V roce 1801 to byla jen 1 miliarda, nyní v roce 2025 již více než 8 miliard.
Nevidíte v těch dvou číslech problém?
My neděláme nic s tímto problémem a řešíme ho nabídkou konzumování cvrčků. Podíval jsem se na nabídku receptů. Je vskutku pestrá.
Usmažit. Cvrček na másle.
Hermelín s cvrčky.
Cvrččí mouka (nemá chuť) – lívance nebo je libo dort?
Tímto končí má nabídka, ale vy sami si jistě můžete najít recepty další.
Nu a nyní se pusťme do receptů z hovězího (krávy).
Polévka.
Guláš.
Svíčková na smetaně.
Roštěnka.
Hovězí na houbách…
Tady dobře znáte chutě těchto pokrmů a recepty další. Nedá mi to vzpomenout výraznou specialitu, kterou nás obdaroval druh krávy-býk a tím jsou býčí žlázy, delikatesa zbožňovaná i zatracovaná, rozhodně nesrovnatelná s cvrčky, jako hovězí vůbec.
Jíst značí si jídlo vychutnávat. Jistě, v době hladu jsem schopen, přiznávám, i cvrčky, ale mám-li možnost volby, ponechal bych jako potravní řetězec cvrčky těm ze zvířecí říše, kteří je konzumují a lidi bych, prosím, vynechal. Nedávno jsem byl na oslavě sedmdesátin, kde se podávala jako hlavní chod svíčková na smetaně. Výborné, přímo úžasné. Cvrček na másle by mne nenadchnul, spíše pobouřil. Po tisíciletí se příroda ubírala stále stejně. Zachovejme tento trend.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.
NE cvrčkům na 111 %,“ zakončil se zamyšlení Vilém Famm.
Reakce Štěpána Chába
S panem Fammem se ne a ne shodnout na přelidnění. Dám příklad. Osm miliard lidí. Kdybychom si je rozdělili na rodiny o čtyřech členech a každému dali rodinný dům a k tomu 200 metrů čtverečních zahrady, kolik by to zabralo povrchu země? Začali bychom přetékat přes okraj? Ale vůbec. Dostali bychom se na plochu 400 tisíc kilometrů čtverečních. Takže zhruba pětinásobek České republiky. Nebo rozloha Švédska. Takže celé lidstvo by se vešlo do jednoho Švédska. Zbytek planety by byl prost všeho lidského. A to by v tom byl čert, aby celá planeta přestávala být schopná uživit takovou hrstku lidí.
Navíc porodnost klesá. Nejkřiklavěji v Jižní Koreji, kde už se dostali na 0,8 dítěte na ženu. To se rovná populační katastrofě ve zcela obráceném gardu. Se stejnou se potýká většina zemí světa, i když ne s tak hrozivými čísly. Vymírá Evropa, vymírá Severní i Jižní Amerika, vymírá i Čína nebo Rusko. Jediný přírůstek obyvatel je v Africe.
Cvrččí hostiny tak budou to poslední, co ve výsledku budou politici i společnosti řešit. Teď bude na pořadu dne kolabující důchodový i obslužný systém a přestárlost obyvatel. Za pár desetiletí začne počet lidí klesat. A i to s sebou ponese své problémy.
|
Vložil: Vilém Famm