Orli královští se vracejí na český trůn

Foto: AOPK ČR / Hynek Matušík

Popisek: Tři princátka orla královského

DOBRÉ ZPRÁVY: V těchto dnech se nám nad hlavami odehrává něco, co by se dalo nazvat orlím „Návratem krále“. A ne, nemluvíme o poslední díle fantasy knih Pán prstenů, nýbrž o události zcela reálné, byť stejně vzrušující. Česká země, kdysi korunovaná hlavami monarchů, se opět stává dvorem pro nejvznešenější aristokracii – orly královské. A zdá se, že jim republikánské zřízení vůbec nevadí.

Letošní sčítání, což je vlastně takové ptačí sčítání lidu provedené Skupinou pro ochranu a výzkum dravců a sov a Agenturou ochrany přírody a krajiny, přineslo senzační zprávy. Namísto očekávaných několika málo párů jsme svědky rekordního počtu 34 teritoriálních párů těchto okřídlených šlechticů. Třicet z nich si dokonce postavilo hnízda – pardon, lépe řečeno, započalo stavební práce na svých venkovských zámečcích. A protože i šlechta musí pokračovat v rodové linii, 20 párů úspěšně vyvedlo celkem 38 malých následníků trůnu. Až sedm párů si počínalo tak úspěšně, že vyvedly rovnou trojčata! To už je skoro level Habsburků, ale naštěstí bez příbuzenských plemeniteb.

Hlavním lénem těchto ptačích pánů je chráněná krajinná oblast Soutok. Zdejší šestičlenná orlí posádka si evidentně užívá místní, řekněme, „bažinaté Toskánsko“. Zdejší úspěšnost by mohla závidět i sama Marie Terezie. A pozor na perličku! Jeden pár se nechal slyšet, že když se první hnízdění nevydařilo, prostě si postavil hnízdo nové. Tento jev, zvaný „náhradní hnízdění“, je u orlů tak vzácný, jako kdyby se Franz Josef místo do Ischlu vydal na dovolenou do Frýdku-Místku. Projev to je veskrze pragmatický a chvályhodný.

Samozřejmě, život korunované hlavy, byť ptačí, není jen samá sláva. Proto je tu projekt LIFE Eurokite, který mladým aristokratům nasazuje na nohy vysílačky. Ne, ne proto, aby je mohl úřad sledovat při pobírání ptačích dávek, ale aby ornitologové zkoumali jejich migrační zvyklosti. Díky tomu už víme, že jedno loňské mládě z oblasti Soutoku zamířilo rovnou do jižní Francie, do oblasti Camargue. Zřejmě objevilo svého vnitřního „van Gogha“ a odletělo malovat západy slunce nad mokřady. Je to teprve čtvrtý známý případ takové západní výpravy, většina našich mladíků dává přednost pobytu v středoevropských lázních nebo zimování v Řecku a Turecku – klasická „sezonní migrace za lepším počasím“.

Důvodů k radosti je ale víc. Rakousko hlásí 50 hnízdících párů, Srbsko 19 a trvalý nárůst je i na Slovensku a v Maďarsku. Je to jako kdyby se rozjela středoevropská orlí „šlechta bez hranic“. A co víc, jejich výsosti expandují! Byly doloženy pokusy o zahnízdění v Bavorsku a dokonce i ve středních Čechách. Jeden pár už úspěšně vyhnízdil ve východních Čechách a dva na střední Moravě. Zdá se, že nížinné části Polska jsou další na seznamu dobytých území.

A proč vlastně „královský“? Inu, dospělý orel má žlutavou hlavu, která v kombinaci s bílými rameny připomíná hermelínový plášť. Zatímco my jsme si vystačili s králem, jiné jazyky jsou ještě vlezlejší a titulují ho císařem nebo carem. Původně obýval stepi, dnes si u nás libuje v malých lesících a větrolamech, odkud vyráží na lov do otevřené krajiny. Jeho hnízdo, stavěné ve vrcholcích stromů, často na trsu jmelí nebo ochmetu, je tedy takovým ptačím Křivoklátem nebo Lednicí.

Jejich návrat je nejen skvělou zprávou pro přírodu, ale také milou připomínkou, že v naší zemi, byť je dnes republikou, pořád ještě něco královského zbylo. Ať žijí králové s křídly.

Vložil: Kamil Fára