Vilém Famm: Válka nebude, víc vám neřeknu. Vaše dopisy
komentář
28.10.2025
Foto: Pixabay
Popisek: A zbraně budeme dělat větší a větší
Uzbrojíme se k bankrotu? Jsme vůbec připraveni na případnou válku? Vilém Famm se pustil do zkoumání naší válečné doby.
„Nynější válka není myšlena vážně. Celé divadlo jen slouží k vytažení dalších peněz z našich kapes a až se velké peníze utratí, bude sděleno, že díky velkému zbrojení jsme byli zachráněni a proto bude mír. Jen budeme lehčí o nějaké ty miliardy nebo snad biliony a taky ve finančním otroctví, kam nás hospodaření na dluh spolehlivě vede,“ myslí si Vilém Famm a pokračuje:
„Nu a já vám nic neřeknu proto, že vás informuji písemnou formou.
Jen díky Francii má Evropa 280 atomových bomb. Sílu, která je schopna vyvolat téměř trojnásobnou nukleární zimu.
Válka?
Kdo ji rozpoutá?
Kdo vyhraje?
Jedině tak naše planeta. Zbaví se lidí. Jen blázen by riskoval nukleární válku a na klasickou nejsme připraveni. Dovolím si předložit několik příkladů.
Válka přináší zranění. Potřebujeme penicilin. Ten se u nás nevyrábí, jelikož výroba je drahá. Přesunula se do Asie. Co se tam ještě přesunulo?
ČR chtěla penicilín pro jeho nedostatečné zásobování znovu začít vyrábět. EU řekla ne i jejímu balení!
My jsme nesvéprávní?
Dalším problémem je samotná výroba zbraní.
Jak chcete vyrábět zbraně bez solidního těžkého průmyslu?
To nejlepší jsem si nechal na konec svých výtek. Nemáme soběstačnost v produkci potravin, včetně zpracovatelského průmyslu.
Jistě je možné, jak se říká, ze dne na den zahájit výrobu léků, či zbraní. Tohle dokázal Sovětský svaz po německé agresi v roce 1941, kdy svůj průmysl z evropské části dokázali přestěhovat za Ural do předpřipravených pozic. Musíme si jen uvědomit, že nové továrny stály mimo dosah německé moci. Tak tohle dnes neplatí. Dnes je v dosahu naprosto vše a co my máme předpřipravené?
Kolik času potřebují naši zemědělci, aby uvedli v život naši soběstačnost v potravinách. Zde se nabízí další otázka, zda jsme toho vůbec schopni.
Ti, kteří volají po válce, než začnou zbytečně zbrojit, by měli na výše uvedené námitky odpovědět.
Mně stačí, jak se chovali do dnešních dnů.
Jaká je koncepce naší armády, když se neplní závazek vůči NATO v přípravě, tuším, těžké brigády.
Jaké má být další rozložení naší armády?
Ta americká letadla F 35 jsou skutečně požadavkem NATO?
Jaké zbraně potřebujeme pro naše zapojení v NATO a jaké pro nás?
Předražené zbraně musí někdo obsluhovat.
Předraženě se budeme lehce pohybovat na 5 % HDP na zbrojení.
Jakou vlastně budujeme armádu?
Pro součinnost s NATO a naše potřeby.
Tak to dělejme! Při tom však nezapomínejme počítat. Bezbřehé nakupování je naprosto nesmyslné. Nyní se ukazuje levné zapojení dronů oproti drahým letounům F 35. Zamyslet bychom se též měli, zda není čas přidat se ke Švýcarsku a Rakousku též neutralitou.
Evropa potřebuje zklidnit.
Evropa potřebuje neutrální koridor, který jej oddělí od Ruska.
Pracujme pro mír, ne pro válku.
Válečné peníze věnujme civilnímu rozvoji. Máme dost atomových zbraní na odstrašení. My ani tak nemusíme bojovat s jinými, jako sami se sebou, se svým křivým pohledem na věc, kde vše je měřeno jen získanými penězi. Nejvíce získáme, když přestaneme zbytečně utrácet. Staňme se konečně hospodáři, kterým nejde jen o dnešek, ale i o zítřek našich dětí, vnuků, časem bez války.
Strategické věci musí být prioritou státu. Soběstačnost v potravinách, lécích, či další výrobě.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.
Soběstačnost je prioritou na 111 %,“ zakončil své zamyšlení tradičně Vilém Famm.
Reakce Štěpána Chába
Ještě nejsme ve vývojové fázi, kdy by nám podobné věci docházely. Jsme ve fázi trochu sofistikovanějších kyjů, kterými se sem tam mydlíme po hlavách. Časem to skončí, hlavy všech už od těch ran kyjem bolí k nepříčetnosti. Ono to brzy skončí. Zbrojaři si nahamoní, přijde zase bankovní krize, tak budeme platit bankám. Pak to prohodíme s krizí zdravotní. A tak pořád dokola, abychom tím oddalovali nevyhnutelné – skok do další vývojové fáze. Troufám, že pokud nedojde na atomové bomby, tak bychom se k ní mohli propracovat tak za třicet let. Stále budeme třímat kyje, ale už nebude vůle se s nimi mlátit po hlavách. A pak ty kyje snad i vyhodíme na smetiště dějin. Ale bůhví.
Dost by tomu, paradoxně, napomohla nějaká tragická katarze kyjem. Nějaká válečná hrůza, po které by nám došlo, že tudy cesta už skutečně nevede. Že politika se nemá dělat za pomoci zabíjení lidí. Je to tak, tak primitivní a ubohá politika, že nezaslouží nic jiného, než pohrdání.
|
Vložil: Vilém Famm