Vilém Famm: Dejme všem hluchoněmým jednu znakovou řeč. Vaše dopisy
komentář
14.10.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Ruce
Bylo by přínosné sjednotit znakovou řeč pro neslyšící pro celý svět? Esperanto pro neslyšící? Vilém Famm se zamyslel právě nad tím.
„Vy, věci znalí již víte, že hned v počátku je skrytá chyba. Použil jsem starého označení hluchoněmí namísto správného neslyšící. Pro věci následující však tohle nebude mít žádný vliv.
Téměř všichni sledujeme televizi a v ní méně, či více zábavné seriály, ale i zde jsou někdy skryty hluboké myšlenky, my si jich musíme jen všimnout,“ napsal Vilém Famm a pokračoval:
„Tak se mi stalo, že jsem zaregistroval „Mezinárodní den znakových jazyků“. Připadá na 23. října.
Pak jsem si už jen zjistil, že znakové jazyky jsou součástí až 7 000 jazyků po celém světě. Ty nejrozšířenější jsou angličtina, mandarínská čínština, hindština, španělština, arabština, portugalština, ruština a japonština. Zde můžeme začít, ale zařadit bychom měli všechny znakové řeči z nich. Znakové jazyky mezi sebou nekomunikující. Proč tohle nezměnit. Dejme neslyšícím jeden společný celosvětový znakový jazyk. Pak jim bude patřit celý svět.
Když neslyšící překročí hranice své země, je beznadějně ztracen. V cizině se se svojí posunkovou řečí nedomluví. Není tohle ta zásadní chyba?
Můžeme ustavit jediný, společný, posunkový jazyk zásadně na demokratickém principu, ne jako u národních pro nás slyšící. Zde nedošlo k ustavení společného jazyka s rovnými právy pro všechny. Angličtina, která vítězí, není rovná mezi rovnými.
Na tohle téma jsem publikoval v Krajských listech 30. 7. 2019 „Kvadratura kruhu, co nám nabízí brexit a primát angličtiny ve světě; je opravdu nutný?“
Angličtina není demokratickým řešením. Neměli bychom takhle postupovat pro společný posunkový jazyk. Že řešení je možné, máme Čínu jako příklad. Ta má 302 živých jazyků, ale díky psanému jazyku se mohou mezi sebou domluvit.
Domníval jsem se, že tedy Čína má jeden psaný jazyk, má však tři, Tchaj-Wan, Hongkong a pevninská Čína.
Světových jazyků je násobně více, ale lze například nechat vygenerovat novou znakovou řeč umělou inteligencí. Nemusíme se s tím složitě trápit. Můžou se použít znaky ze všech zemí, ne však přebrat jen ty nejrozšířenější.
Neslyšící si zkrátka zaslouží jednu posunkovou řeč, aby se mohli domluvit po celém světě. Pokud bude zcela demokratická, stane se tak příkladem pro řešení i nás slyšících. My pak odmítneme angličtinu, protože zvolíme jazyk příhodný zcela demokratický, například esperanto, které je rovné vůči všem, nebo necháme umělou inteligencí vytvořit nový plánovaný jazyk.
Je vůbec možné stvořit jednu mezinárodní znakovou řeč?
Tenhle úkol může rychle a snadno zpracovat umělá inteligence. Je jen otázkou do jaké míry tuhle problematiku zná. Pokud ne, musíme vše potřebné doplnit. Jasná výzva pro umělou inteligenci, aby dokázala svoji velikost splněním tohoto kolosálního úkolu, kterým vytvoření společné znakové řeči bezesporu je.
Umělá inteligence dotaz prakticky rozdělí, provede matematické vyjádření převedené na vektory (sada čísel vedle sebe) a pak hledá nejbližší vektory. Odpověď je tak vypracována. To, co vypadá na první pohled složitě, je ve skutečnosti jednoduše geniální, převedení do matematické řady, vyhledání v matematických řadách.
Bude výsledek uspokojivý?
Lidé v Číně pro 302 živých jazyků dokázali stvořit znakové písmo. Jsou jasným důkazem, že je možné též zpracovat 7 000 jazyků skrze své znakové verze. Vlastně se téměř jedná o 302 skupin po 23 jazycích. Když to dokázali v Číně bez počítače, můžeme to dokázat i my. Máme počítač. Pokud nebude mít umělá inteligence dostatek informací, musí tam být vloženy, abychom nakonec dospěli ke kýženému výsledku demokratické „Mezinárodní znakové řeči“.
K našemu problému se nejlépe a fundovaně vyjádří sami postižení prostřednictvím „Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR,z.s.“ Ti nejlépe vědí, jak na věc…
My dejme svým postiženým spoluobčanům maximum možného.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska.
Dejme mezinárodní znakové řeči zelenou na 111 %,“ zakončil své zamyšlení tradičně Vilém Famm.
Reakce Štěpána Chába
Kdesi jsem četl, že jeden z emigrantů ze socialistického Československa v exilu nevydržel a vrátil se. Když se ho pak ptali, proč nezůstal ve svobodě a zvolil radši komunistický žalář, odpověděl, že v němčině se nedá říct slovo sluníčko. A bez slova sluníčko je prostě život na dvě věci. Sluníčko. Od té doby se s tím slovem mazlím.
Podobné to je a musí být i se znakovou řečí. Každá je jedinečná. Čínský neslyšící se sice nedomluví s tím českým, ale to v běžné řeči také ne. Protože máme jedinečnou kulturu, historii, řeč, včetně té znakové.
A ano, bylo by praktické, kdyby vznikla celosvětová univerzální znaková řeč. Ale nevznikne, protože… sluníčko. Esperanto se také nechytilo. Mezoslovanština se také neuchytila. Tak nějak je v nás jako v koze to naše, to, co nás definuje. Mateřština. Podstata každého z nás. I mateřský znakový jazyk.
Sluníčko. Nikdy bych takové slovo nevyměnil za neosobní a chladné slovo sun. Nevyjadřuje takový ten moment, kdy sedíte na pařezu, kolem se komíhají mravenci, všude pořvávají ptáci a z boku vás hřejí paprsky babího léta. V tu chvíli paprsky sluníčka. Ničeho jiného. Něco takového slovo sun, sonne nebo soleil nedokáže vyjádřit. To umí, pro mě a mně, jen slovo sluníčko.
V esperantu se sluníčko řekne sune. Pfche, k té naší hřejivé kouli na nebi bych s takovou hned ztratil vztah a hřejivé paprsky babího léta by se staly naprosto fádní a nudné. Sune. Jak nevhodné.
Já bych byl k univerzální normalizaci čehokoliv velmi opatrný. Ztratila by se tím ta variabilita lidského hemžení, která je krásná a bohatá právě tím, že je tak krásná a bohatá.
|
Vložil: Vilém Famm