Vilém Famm: Proč a jak na rozvoj robotizace. Vaše dopisy
16.09.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Robot
Je robotizace samospásná? Vytrhne lidi z chmurných tenat práce? A mají s tím co dělat politici? Jak je to pak s důchody? Vilém Famm se chopil svého tématu.
„Robotizace je naše budoucnost. Díval jsem se na Jedno krásné odpoledne a vzpomněl si na francouzského spisovatele Julese Verna, pro kterého při jeho fantazii by tohle téma bylo hračkou. Přitom považte, že tento autor se narodil 8. 2. 1828, zemřel 24. 3. 1905. Jeho pohled do budoucnosti byl víc než obdivuhodný,“ píše Vilém Famm a pokračuje:
„Robotizace je vlastně jistá forma nové průmyslové revoluce. Z tohoto pohledu bychom mohli tvrdit, že se vlastně o tvoření nové společnosti nejedná, jen že výkonný stroj je nahrazen výkonnějším. Dovolím si nesouhlasit. Tenhle nový stroj zaujal ve společnosti místa pracovníků a je zde též místo skutečných otroků. Je tedy změnou společnosti. Tohle je nové, robotismus.
Robotizace řeší nedostatek pracovníků. My ji bohužel sledujeme, jako by se nás až tak moc netýkala. Roboti vytvářejí čím dál větší bohatství společnosti. Z toho všeho my však nic nemáme. Nejlépe to vidíme, jak se vyvíjí v rukou politiků odchod do důchodu.
Je krásné vědět kolik a kde přibylo robotů. Důležitější informace by byla informace kolik roboti nahradily pracovníků. Věci musíme sledovat v celkových souvislostech.
Nejlépe vidíme roboty u výroby automobilů, ale situace pokročila i pro výrobu dříve roboticky nemožnou. Tím je práce s látkou, která se krčí. Velká hranice byla překonána i u výroby obuvi.
Robotizace nám může pomoci snížit dnes již vysoký odchod do důchodu. Práce ve vyšším věku je prospěšná, nesmí být však zatěžující, či stresující. Do důchodu bychom měli odcházet v relativně dobrém zdravotním stavu. Dnes se již ozývají hlasy po odchodu do penze v 70 letech.
Takové jsou vyhlídky. Robotizace nastoupila před notným časem, přitom si dovolím tvrdit, že ta naše slavná Evropská komise EU mlčí. Nebo snad víte kam a jak budeme směřovat přes robotizaci k záchraně naší planety? Výhled žádný. Z toho peníze nevyrazí. Proč se snažit?
Co po ní můžeme chtít? Nevadí jí křižování kamionů napříč Evropou, kde naprosto chybí ekologické dopady. Ostatně nakrásně platí, že když si na své zahrádce vypěstuji jahody, nemusím kupovat ty ze Španělska.
Ochraňuji přírodu?
Ano.
Místní robotické výrobny mají pracovat v co nejlepším ekologickém dopadu. Kde jsou takové studie, výhledy? Komise hromadí peníze z povolenek jako nedůležitější nástroj za záchranu planety. Kde je záchrana přes dobře provedenou robotizaci?
Vezměte si například takové mléko. Co je ekologického na jeho vývozu a zpracování v zahraničí? Proč se nepostaví ekologické roboticky zpracování u nás, tedy v místě? Odpadne neekologické převážení i lidé budou zde mít práci a pak je tu pohled ekologický.
Na tohle téma se nevede žádná diskuze. Politici se chovají tak, že oni ani žádný prospěch z robotizace nechtějí.
Chybí peníze?
No bože, tak se půjčí.
Není ani náznak, co nám robotizace přináší a jak ji můžeme pro nás pro všechny využít. Komise spolu s politiky nemají chytrá rozhodnutí jen vychytralá. Pro koho asi?
Kde je program pro robotizaci s co nejlepším ekologickým dopadem? Nad tím se máme zamyslet, hledat co nejlepší technické řešení, které bude prospěšné nejenom ekonomice, ale též šetrné k přírodě. Jak se my chováme k přírodě, tak se ona chová k nám. V roce 1801 obývalo planetu 1 miliardu lidí, nyní již více než 8 miliard. Myslíte, že se na nás dívá pořád stejně benevolentně?
Nevidíte ten rozdíl?
Jistěže vidíte, ale politické elity ne. Pro ně jsou nejdůležitější peníze z povolenek.
Ekologie?
Když tak na hezké hromadě financí.
Musíme si uvědomit, že máme nyní možnost skloubit robotizaci s ekologií, ziskovost s udržitelností, důchody s lidskostí.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem po vzoru Švýcarska
Robotizací za ekologicky udržitelný svět na 111 %,“ uzavřel své zamyšlení Vilém Famm.
|
Reakce Štěpána Chába
Problematické tvrzení. Politik neurčuje to, co má soukromý podnik dělat. A robotické a ekologické zpracování kupříkladu mléka přímo u nás je řízeno nikoliv politicky, ale ekonomicky. My, jak jsme si za posledních třicet let zvykli, vyrábíme komponenty, hotové výrobky pak vyrábí naši hodní a vstřícní sousedé. Potažmo tamní podniky. Ty si u nás nechají nadojit mléko, levně ho u nás koupí, převezou jej do své výrobny, kde vznikne konečný výrobek, sýr, máslo, tvaroh…, ten se nám pak prodá s vyšší marží, než s jakou bychom výrobek koupili, kdyby byl vyrobený u nás. Sýr i tvaroh by šel vyrobit i u nás, ale pak by se u nás muselo také více danit a politici by mohli harašit vyhrůžkami o zdanění dividend. A zisky rozumné podniky vykazují v zásadě nejradši v daňových rájích nebo alespoň v domovské zemi.
My jsme až notorickým dodavatelem komponent, montovnou. A není tu žádná politická vůle se z této polohy dostat.
A že politici nerazí robotizaci u ekologie? Však ona proniká i do ní. Jen je v režii korporací.
Druhou problematickou věcí je samotná robotizace. Považuju to trochu za předčasné radování se nad tím, že se zbavíme práce od nevidím do nevidím. Nezbavíme. Už jen proto, že nikdo zatím nepředložil plán (a ani o žádný plán nestojí), čím přesně se lidé mají živit, když ne prací. Přičemž by hrozilo riziko, že pokud by nebyla práce a lidem by byl dán prostor „užít si života“ bez práce s jakýmsi zaručeným příjmem, velká část lidí se prostě upije k smrti. Práce má smysl, jsme živočišný druh práce.
Ovšem diskuse o celé problematice je zcela zásadní. Musíme přemýšlet nad budoucností a plánovat ji.
|
Vložil: Vilém Famm