Kdy opravdu skončila II. světová válka v Evropě
komentář
20.05.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Experanto, tedy jeho hnutí, má i svou vlajku. Tuto
FAMMOVO POZDNÍ ODPOLEDNE: Oficiálně je zcela jasno. Svobodný svět slaví 8. květen. Toho dne roku 1945 byla ukončena veškerá bojová činnost Německa vůči spojencům.
Pod dokument se tenkrát podepsal sovětský generál Ivan A. Susloparov, jenž k tomu však neměl pověření sovětské vlády, která pak podepsání odvolala.
Je smutné, že nám nikdo s jasnou určitostí není schopen říci, kdy skončila II. světová válka v Evropě.
Bylo to 8. května, či 9. května 1945?
Pokud elity světa nedokázaly za 80 let vyřešit tenhle problém, pak mohu s plnou určitostí tvrdit, že nás pod vedením takových lidí nic dobrého nečeká. Co můžete ostatně chtít od lidí, kteří nevědí s určitostí na 100 %, co je správně.
S problémem bychom se mohli obrátit na soud, ale je tu problém o jeho transparentnosti poté, co Ústavní soud rozhodl ostudně o třetí valorizaci penzí vyvolané vysokou inflací. Důvěra ve spravedlnost dostala naloženo. Musí rozhodnout politici.
Kteří?
Ti, co nás zadlužili?
Ti, co nás uvrhli do dotační spirály?
Ti, co nás topí v Green Dealu?
Tak tihle lidé řídí náš svět. Ano, tenhle svět je i náš, není jenom jejich, i když to tak někdy vypadá podle toho, jak se k nám chovají.
Zašmodrchaný konec války se dnes hodí jedině ke dráždění Ruska. Máme tohle zapotřebí? Na začátku byl truc ruský, nyní náš. Opravdu nemáme důležitější věci k řešení?
Stali jsme se svobodnějšími či bohatšími ?
Namísto potýkání hledejme spolupráci. Pro počátek darujme lidstvu to, co bylo na jeho počátku, a tím bylo slovo. Ve světě bylo zaznamenáno víc než 33 000 přirozených jazyků, z nichž však jen menší část (3 000-7 000) jazykovědci uznávají. Svět zkrátka potřebuje jeden účinný plánovaný jazyk pro své dorozumívání. Můžete namítnout, že máme přece dnes již jasného vítěze-angličtinu. Ano, angličtina jasně vítězí, ale není rovná všem. Do rovnosti vnáší nerovnost, nedemokratičnost.
Nejznámější a nejpoužívanější plánovaný jazyk je esperanto, pak ido, interlingua, mezislovanština. Neznámé je třeba Uropi. Esperanto v tomhle souboji došlo nejdál, zaslouží si stát se světovým jazykem. Není jenom prostředkem k dorozumívání, ale i jazykem rovným vůči všem jazykům světa. Demokratický aspekt esperanta je prvkem, který v tomhle rozhádaném světě potřebujeme nejvíce. Nerovností nenastolíme rovnost, ale rovností rovnost budujeme.
Dejme světu pevný bod. Dejme světu plánovaný jazyk. Esperanto. Nebo můžeme nechat vytvořit fenoménem dnešní doby - umělou inteligencí jazyk zcela nový podle regulí plné demokratičnosti. Ať lidé vidí, že umělé inteligence se nemusíme bát. Jsme to my, kdo řídí ji, a ne ona nás. Může tak vygenerovat něco smysluplného. O novém návrhu nakonec budeme rozhodovat stejně my nesnášeliví lidé. Vše nakonec zůstane na naší vůli.
Zapojme umělou inteligenci, aby víc sloužila lidem. Je zde totiž i možnost využití pro válečné účely. Nelekejme se, že budeme připraveni o pracovní místa. Naopak, dostane se nám víc volného času a odchod do důchodu přestane stoupat, naopak bude klesat na 55 let. Prozatím. Nastane tak jen stav, který zde byl dříve pro ženy dvou dětí.
Dnes jsme ve stavu permanentní hlouposti. Kdo nás proti ní ochrání?
Elity nedokážou jasně říct, kdy byla ukončena II. světová válka v Evropě a chtějí vládnout světu. Díky robotům a umělé inteligenci nastává nová éra lidstva, které se tak přesouvá do nového společenství, pro něž nemáme doposud název. Opravdu společným, plánovaným, demokratickým jazykem můžeme do ní vstoupit. Zaslouží si takový dárek. Zasloužíme si ho i my. Preferuji lidský důvtip. Dávám tedy přednost esperantu. Jen o našem směřování mám pochybnosti. Motorem lidstva nejsou ani tak ideály, jako spíš touha po majetku a síle moci.
Zamysleme se nad sebou samými. Hledejme.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem.
Vložme do naší budoucnosti esperanto na 111 %.
Reakce Štěpána Chába
Líbí se mi častá reakce Ústavu pro jazyk český. Když se ho ptají, jestli už některé novotvary nejsou příliš zvlčilost, odpovídají jednoduše – nechme jazyk, ať se rozvíjí. Novodobé zvlčilosti se buď uchytí a stanou součástí mluvy, nebo po krátkém výkřiku zapadnou do zapomnění.
Nedokážu si představit, že by se kupříkladu Evropská komise usnesla, že odteď bude naším společným jazykem právě esperanto. Dávalo by to smysl, Američané mají angličtinu, jsou velmocí, my máme tu svou Babylonskou věž, kde je vedle mnoha dalších překážkou i jazyk. Kdyby s takovým na jednu stranu logickým nápadem přišla komise, vzedme se v jednotlivých zemích buďto vztek a odpor, nebo výsměch. To už dle naturelu. Jen v Německu by lidé okamžitě vykoupili učebnice esperanta a zavedli esperanto jako povinný předmět místo němčiny ve školách, protože Ordnung muß sein a poslouchat se musí, to se nedá, aspoň v Německu, greendealově svítit.
A že se ti naši truhlíci neumí domluvit ani na datu konce druhé světové války? Ale božínku, tam je to alespoň samé historické trauma a bolení, které trápí hřbet nejednoho národa, tam se ta blbost elit dá zčásti chápat. Ale takové střídání času z letního na zimní a zase zpět. Ani na takové konině se nedokážou shodnout.
Jak by řekl zdatný esperantista: Forlasu ĉian esperon. A měl by pravdu.
|

Vložil: Vilém Famm