Statistika může být pravdivá, či zavádějící. Fammovo pozdní odpoledne
komentář
18.02.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Bytovka
Co je vlastně pravda? Nějaký nezvratný fakt? Na věci máme různé pohledy, díky čemu máme i jiné nezvratné výsledky.
Podíváte-li se na ceny bytů, pak zcela jistě Praha se svojí výší 132 000 korun za metr čtvereční je nejdražším bydlením u nás. Stačí však jiný pohled na věc a nejdražší bydlení máme v Brně pro Brňáka. Pražák platí hodně, ale z průměrného příjmu 56 372 korun. Potřebujete 2,34 průměrného příjmu na 1 metr. V Brně je cena jen 104 500 Kč, ale při průměrném platu 43 037 korun potřebujete více než v Praze a to 2,43 krát.
Informace mi poskytl Blesk 11. 10. 2024 o ceně bytů a průměrné platy krajů mám z internetu. Zde je přehled.
| Kraj |
Metr čtvereční |
Průměrný plat |
Koeficient |
| Brno |
104 500 |
43 037 |
2,43 |
| Praha |
132 000 |
56 372 |
2,34 |
| Olomouc |
81 200 |
38 609 |
2,1 |
| Pardubice |
76 400 |
38 438 |
1,99 |
| Hradec Králové |
76 000 |
39 647 |
1,91 |
| Plzeň |
74 600 |
41 273 |
1,81 |
| České Budějovice |
67 500 |
39 767 |
1,7 |
| Středočský kraj |
83 100 |
49 945 |
1,7 |
| Zlín |
62 800 |
38 415 |
1,63 |
| Liberecký kraj |
67 200 |
41 375 |
1,62 |
| Jihlava |
57 200 |
41 242 |
1,24 |
| Ostrava |
47 700 |
39 227 |
1,22 |
| Karlovy Vary |
44 300 |
37 089 |
1,19 |
| Ústecký kraj |
34 900 |
41 781 |
0,84 |
Tak a víme jinou pravdu. Nejdražší byty mají v Brně, ovšem pro Brňáky. Vezměte si však takovou situaci občana z Ústí nad Labem. Prodá byt řekněme 60 m2 za 2 094 000 korun. Chce jít do Prahy, ale na stejný byt potřebuje 7 920 000 korun. Chybí mu 5 826 000 korun. Tak to jsou ty paradoxy.
Tady vidíte, co všechno se dá ze statistiky vykouzlit.
Statistika se prostě dá dobře využít, ba i zneužít. Nám by nemělo stačit být informováni jen co se děje, ale proč se tak děje.
Tak je vcelku jasné, že když nemáme na důchody, tak je nemůžeme valorizovat jako dosud a přistoupit na výplatu pevným koeficientem ve výši řekněme 50 % vůči průměrné mzdě už vůbec ne. Pak ovšem nechápu, proč se zrušily příjmy státu zrušením superhrubé mzdy či EET. Proč platí, že firmy jsou daněny v místě svého sídla a ne tam, kde peníze vydělaly. Veřejně se ví, že mezipodnikové převody jsou jasnými podvody ve výši vyváděných nedaněných peněz a děje se něco? Ne, neděje. Je ticho po pěšině.
Zkrátka statistiku se musíme naučit náležitě využívat a nenechávat se opít, jak se říká, rohlíkem. Pro tohle myšlení musíme zvládnout matematiku. Bez počítání to prostě nebude fungovat.
Uvedu prostý a jednoduchý příklad. Jsem důchodce - takže důchody. Jsme neustále přesvědčováni, a to i v době, kdy důchody klesají, že nám sice málo, ale stále rostou a nejsme klamáni. Růst je ovšem nominální, reálně může docházet k poklesu.
Jasným ukazatelem je vyjádření průměrného důchodu vůči průměrné mzdě v %. V roce 1993 tento stav byl rovných 47 % v částce 2 734 korun. Do roku 2018 byl neustálý růst penzí na 12 418 korun tj. 38.744 %. Co vidíme? Pokles důchodů a pak prý pravda je jen jedna. Nedávná vysoká inflace zvedla důchody a přinesla do společnosti nebývalou hysterii, kdy se úspěšně popřela pravda.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen, nahrazen všeobecným referendem.
Proč se tak děje si říkejme na 111 %.
|
Reakce Štěpána Chába
Já bych odhodil všechny předsudky a začal na vládní úrovni prosazovat zemljanky. V rámci úspory emisí a pod patronací Evropské unie bych vyhlásil i dotační projekt „Zemljanka jako řešení bytové i klimatické tísně“. Následoval by dodatečný výzkum za několik miliard eur s názvem „Budujeme patrové zemljanky“ doprovázený programem psychologicko-vzdělávacím, opět zastřešeným dotačními programy, s názvem „Jak se vměstnat na dvaceti metrech čtverečních a zároveň zvýšit porodnost“.
A důchody navázané matematicky na prosperitu společnosti? Když společnost neprosperuje? No, snadná pomoc. Dotační program „Učíme seniory žít z prány“ by mohl nabízet velmi kuriózní výsledky. Případně, abychom nespoléhali na toxický východ a jeho náboženské směry, by mohl jako alternativu představovat dotační program „Metabolismus seniora jako recyklační linka na plasty“.
Základem všeho by, troufám si tvrdit, měla být prosperita společnosti, nikoliv její chudnutí v režii zjančené politiky. Tam nám začne hubovat už i ta matematika.
|
Vložil: Vilém Famm