Vilém Famm: Využití statistiky může vést k sociálnímu smíru. Vaše dopisy
16.12.2024
Foto: Pixabay
Popisek: Český důchod
Otevírá se před námi tajuplný svět matematiky, která, jak je její povahou, při správné aplikaci veškerou tajuplnost pošle do říše zapomnění. Vilém Famm se chopil svých matematických dovedností a aplikoval je na důchodový systém. A vyšel mu kuriózní výsledek – někdo by měl jít bručet.
„Statistika má být součet pravdivých čísel. Jsme bohužel svědky, kdy se statistikou se čaruje podle toho, jak se dotyčným elitám hodí,“ napsal Vilém Famm a pokračoval:
„Například takovýto fakt: „Důchody vám sice méně, ale pořád porostou.“
Nominálně platí - pokud zvednete důchod byť jen o 1 korunu, je to růst. Co však takový růst znamená reálně?
V jednom ze svých článků (Čísla hovoří aneb Výkřik proti chamtivosti II) jsem pod tlakem čtenáře použil dostupnou průměrnou mzdu i důchod. Uváděl jsem v roce 2023, že se dosáhlo 40 324 korun průměrné mzdy. Nyní mi internet nabídl již tento rok spočítán a výsledkem je 43 341 korun. Tehdy průměrný důchod činil 20 198, nyní je 20 123, tj 46,429 % (tehdy 50,089 %). Článek jsem však napsal 5. 3. 2023, znal jsem tedy jen malou část roku 2023.
Dozvědět se správnou skladbu čísel opravdu bývá problém, proto bych uvítal oficiální výsledky našeho statistického úřadu.
Přesná čísla nás mohou ochránit nejenom před nedorozuměním, ale i udržet sociální smír. Takhle jsem začal přemýšlet, když jsem začal porovnávat požadavky dvou význačných skupin. Nejenom lékaři, ale i soudci usilují, aby jejich platy měly pevně stanovený násobek průměrné mzdy. Položil jsem si otázku. Pokud, a to nejenom oni, budou trvat na zvýšení platu, dá se tohle vůbec propočítat, zda je to nejenom možné, ale hlavně udržitelné? Když někdo bere víc, tak přece v rámci zachování průměrné mzdy musí brát někdo méně.
V malém provozu lze snadno spočítat, zda pracovníci na sebe vydělají. Velký podnik je vlastně skladba malých, takže to není taky problém. Z této logiky věci můžeme spočítat celou naši společnost, vždyť se též jedná o množiny profesních skupin. Matematika se tak stává alfou i omegou vývoje naší společnosti. Matematika rozvíjí kritické myšlení, které se nám pak náležitě odmění.
Celá společnost má svoji průměrnou mzdu, tak i různé skupiny mají své průměrné mzdy. Jejich zvednutí se tedy dá propočítat dobrým programem a dobrým počítačem.
Celkem bych uvítal seznámení s vývojem platů soudců a lékařů od roku 1989 po dnešek. Oni usilují o svoji stálou platovou stabilitu několika násobku průměrné mzdy. Vůbec jim nevadí, že důchodcům je tohle právo upíráno. V mém zmiňovaném článku se o tom můžete sami přesvědčit. Důchodcům důchody klesají. Nejlépe to vidíme, když se podíváme na % vyjádření mezi průměrným platem a průměrným důchodem. Mne, a určitě nejenom mě, by zajímal mzdový vývoj soudců a lékařů.
Pokračovat by se mělo u všech profesních skupin, abychom měli ucelený obraz mzdové politiky. Správné spočítání nám ukáže skutečný stav věcí a tak poznáme, zda žádané změny nenaruší stabilitu systému. Průměrné součty profesních skupin musí být rovny průměrné mzdě. Nejlépe by bylo znát v % jak velkou část z celkového „koláče“ má ta, či jiná profesní skupina. Též by se nám mělo dostat informace, jaké je jejich % z počtu zaměstnanců. Tak statistika může dobře posloužit a hlídat sociální smír. Tyhle výpočty nám ukážou téměř celou finanční pravdu o naší společnosti.
Díval jsem se na moji tabulku a musím přiznat, že až nyní, když jsem tyhle fakta začal porovnávat, jsem si všiml něčeho, co jsem celá léta přehlížel.
V roce 1991 byl průměrný plat 3 792 Kč, průměrný důchod 2 176 Kč, tj. 57,383 %.
V roce 1993 byl průměrný plat 5 817 Kč, průměrný důchod 2 734 Kč, tj. 47,000 %.
Plat se za 2 roky zvedl o 2 025 Kč, tj. o 53 %. Důchod naopak klesl o 18,09 %.
Tohle je poněkud divný výsledek. Co říkáte? Platy vzrostly o 53 % a důchody klesly téměř o pětinu. Průměrný plat je veličinou, s kterou se dá počítat a dá se říci, že přesně ukazovat pravý stav věcí. Všechny profesní skupiny se dají tímto způsobem spočítat. Výsledkem pak je, zda jejich požadavky jsou reálné a pokud nastává u nich reálný růst, pak v rámci zachování energie (peněz) někde musí dané množství ubýt. Až tak je to prosté.
Jsme svědky, že ubývá důchodcům. Tohle ubývání je jen obyčejnou krádeží. Nestíhané. Netrestané. Je smutnou ukázkou, jakou má tahle společnost morálku vůči svým prarodičům.
Ostatně soudím, že senát musí být zrušen a nahrazen všeobecným referendem.
Morálka pláče na 111 %,“ ukončil již tradičně Vilém Famm.
|
Reakce Štěpána Chába
Nebudu jako pan Famm vytahovat na světlo své matematické dovednosti. Můj matikář stále žije a zjevuje se mi v nočních můrách. Nerad bych, aby se zjevil i na prahu mých dveří.
Pan Famm má pravdu v řeči tvrdých čísel. Ovšem bručet by se mělo chodit i za něco zcela jiného. Máme tu tři dekády politiků, kteří věděli, že demografická křivka pracuje v neprospěch zavedeného důchodového systému. Generace Husákových dětí už si čistí podrážky před vchodem do úřadovny ČSSZ a bujaře mává žádostí o důchod v rukou. Přesto tři dekády politici nechávali problém vyhnívat. Až do doby vlády Petra Fialy, která definitivní vyhnití za výbuchů šampaňského a za velkého poplácávání po ramenou posunula o dva roky. Jako bonus pak ponížila důchody, takže v důchodu v budoucnosti o žebrácké holi je zaručeno a garantováno. Značka Made in Fiala.
Možná bychom si měli volit politiky s větší schopností kreativity, aby uměli přemýšlet i trochu ve prospěch obyvatel. A možná jsme s tím měli začít někdy před třiceti lety.
Teď nás nezvládnutý systém žene do hazardních her nákupu akcií a tvrdí, že to je ta cesta jak docílit důchodu. Což je neskutečně cynické.
|
Vložil: Štěpán Cháb