Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Útok začal proto, že vůdci byli mimo. Hitlerovi lhal o kapacitách protivníka Canaris kvůli Britům, Stalinovi jeho rozvědka zas kvůli generálům. Pátrání Bruno Solaříka

komentář 06.07.2024
Útok začal proto, že vůdci byli mimo. Hitlerovi lhal o kapacitách protivníka Canaris kvůli Britům, Stalinovi jeho rozvědka zas kvůli generálům. Pátrání Bruno Solaříka

Foto: Jan Rychetský

Popisek: Socha vojáka wehrmachtu

O událostech 22. června 1941 jsme se v minulých textech této rubriky dozvěděli víc, než je zdrávo, ale teď se pomyslně vraťme před uvedené datum, abychom si ujasnili, proč vlastně Stalin s útokem Německa nepočítal, i když o Hitlerově agresivním záměru věděl. A také abychom zjistili, proč Hitler nevěděl, že si svým útokem kope hrob.

Hitler nespáchá sebevraždu a já jsem vždy připraven, myslel si Stalin…

Proč tedy Stalin nevěřil zprávám o blížícím se útoku Německa na SSSR? Zjevně proto, že Hitler, který tehdy válčil s Británií, by se tím vlastnoručně odsoudil k nesmírně riskantní válce – k válce na dvou frontách najednou. To byl už sám o sobě dostačující důvod, proč útok ze strany Německa nepřipadal v úvahu.

Nebyl to však důvod jediný. O ten druhý důvod se podle všeho zasloužili Stalinovi generálové a zpravodajci. Šlo o tohle: Stalin vycházel z reálného faktu, že během posledních let se podařilo víc než bohatě vyzbrojit Rudou armádu moderními tanky, děly a letadly. Pokud jde o vycvičenost a postoj mužstva, tam se počítalo s tím, že nejlepší zárukou přípravy je nemilosrdný dril, spojený s tvrdými kázeňskými tresty. Všudypřítomná bolševická rétorika pak zajišťovala ideologickou spolehlivost. Vzhledem ke splnění těchto tří podmínek vojenské připravenosti byl Stalin optimistou ohledně možnosti včas úspěšně napadnout (!) Hitlerovu říši.

Stalin na přání svých generálů viděl německé tanky dvojmo

Timošenko, Žukov a další představitelé armády však věděli z prosté zkušenosti v terénu (která Stalinovi přirozeně chyběla), že hypermoderní technika sice k dispozici je, avšak pouhý dril že k získání bojové zkušenosti nestačí − a ideologický krunýř že je koneckonců jen kulisa. Proto bylo v jejich osobním zájmu, aby se na faktickou nepřipravenost (!) vojáků nepřišlo a aby se získal potřebný čas k vylepšení výcviku. Tudíž aby byla válka co nejvíc oddálena.

Z tohoto důvodu navrhovali Stalinovi generálové další (fakticky v danou chvíli zbytečné!) zvýšení výroby tanků, kterého se dalo v požadovaných počtech dosáhnout až za dva roky. V získaném čase by se totiž, jak řečeno, dalo pokročit v dosud nedostačujícím výcviku armády. A o to ve skutečnosti šlo.

Sovětská rozvědka tedy na žádost generálů zdvojnásobila (!) svůj odhad počtu německých tanků. Stalin tak měl ztratit chuť k okamžitému útoku na Hitlerovu Evropu. Měl se smířit s oním dvouletým odkladem. Dalo by se tedy říct, že péčí sovětské rozvědky viděl Stalin před 22. červnem 1941 německé tanky dvojmo…

Péťa a vlk

Na jaře 1941 však Sověti pochopili, že Hitler začal zcela vážně připravovat svůj vlastní útok na SSSR, tedy že v rozporu s elementární soudností odvrhl obavu, plynoucí z hrozby válčení na dvou frontách. V květnu bylo proto rozhodnuto o urychlení připravovaného útoku Rudé armády na Německo, aby ji nepřítel nepředešel. Mobilizace měla být vyhlášena v pondělí 23. června (tedy den poté, kdy nakonec Němci zaútočili!) a dokončena mezi 1. a 10. červencem 1941.

Když pak vojáci s rozvědčíky dne 21. června 1941 definitivně pochopili, že Hitler hodlá zaútočit na SSSR doslova zítra (!), hlásili to urychleně Stalinovi. Jenže v danou chvíli se dostali do situace známé jako Péťa a vlk: Stalin jim nyní nevěřil, a to právě z toho důvodu, že předtím v souladu se svou obezřetností přijal za fakt jejich předchozí dezinformaci ohledně dvojnásobného (!) počtu německých tanků oproti jejich reálným stavům. A tak si zcela logicky řekl: Proč by Hitler útočil hned zítra, když má po ruce u hranic zatím jen polovinu tankového vojska, že?

Stalin přitom počítal s tím, že Němci s Hitlerem v čele aspoň zčásti vědí o skvělé vyzbrojenosti Rudé armády. A proto že se do války nepustí s tím málem, které dosud na hranici shromáždili. Netušil, že to málo je ve skutečnosti všechno, co mají.

 

SSSR má jen polovinu vojáků a třetinu tanků, myslel si Hitler. O jejich modernosti neměl páru

A teď se podívejme, jak se do své vlastní jámy lvové uvrtal Berlín. Rudá armáda měla 303 divizí. Jenže o tom abwehr Hitlera neinformoval a ve svých hlášeních odhadoval ani ne polovinu uvedeného počtu. Buď o reálné síle Rudé armády nevěděl, nebo nechtěl Hitlera strašit.

Německá rozvědka kromě toho několikanásobně (!) podhodnotila počet sovětských tanků. Abwehr totiž neodhalil fakt, že SSSR má celkem k dispozici až třikrát víc obrněnců, než kolik čítal dosud nejodvážnější (již tak neuvěřitelně vysoký) odhad Guderianův. Guderian před válkou – v knize Pozor, tanky! − hádal 8 000 kusů, ale Stalin jich měl 24 000 (!). Proti německým 2 600 strojům to činilo bezmála desetinásobek…

Mezi Stalinovými tanky byly samozřejmě tisíce a tisíce strojů zastaralých, ale při použití srovnávacích parametrů (motor a převody, výzbroj, ráže kanonu, pancéřování, typ paliva, šířka pásů) můžeme směle konstatovat, že německé tanky byly v tom případě zastaralé všechny – včetně nejnovějšího typu Pzkpfw-IV. To vše platí ve srovnání se sovětskými obludami, jak je po 22. červnu nazývali němečtí vojáci, když se s nimi překvapeně setkali − tedy s tanky T-34 a KV. Proti nim nemělo Německo ani vzdáleně srovnatelnou protizbraň (a bylo tomu tak až do roku 1943, mimochodem řečeno).

Německá rozvědka zkrátka nezjistila (!), že v rámci výše uvedeného počtu tanků má SSSR rovněž tanky těchto dvou nových typů, natož aby mohla určit, že jen těchto nejmodernějších tanků má Rudá armáda ve výzbroji už bezmála 2 000.

Nevystrašit Hitlera

Jak je možné, že německá rozvědka tak kolosálně selhala? Proč by vlastně abwehr neměl chtít Hitlera strašit? Možná pro to, co se říká o šéfovi německé vojenské rozvědky Canarisovi. Byl to prý britský agent. A jako britský agent měl šéf abwehru Canaris za úkol Hitlera do války se SSSR vehnat a nechat ho v ní vykrvácet. Ve prospěch Británie.

Canaris mohl Hitlera klidně informovat pravdivě, že Stalin má v sériové výrobě moderní výzbroj, která převyšuje výzbroj německou nejen v počtech, ale i v kvalitě. Jenže Hitler by se pak bál zahájit válku Německa a SSSR. Bylo zřejmé, že při znalosti reálného rozsahu sovětské výzbroje a reálných počtů Rudé armády by Hitler do rizika války se SSSR nešel. Víme ostatně, co sám Hitler řekl Guderianovi 4. srpna 1941, po sérii porážek Rudé armády, kdy už měl wehrmacht za sebou v poli tisíce zničených či opuštěných sovětských tanků: „Kdybych byl věděl, že počty ruských tanků, které jste uvedl ve své knize, skutečně souhlasí, pak bych, myslím, tuto válku nezačínal.“

A v tom to asi vězí. Británie zoufale potřebovala, aby byl SSSR do války proti Hitlerovi zatažen, protože byla z dosavadního zápasu s Německem už sama k smrti vysílená. Proto Britové prostřednictvím Canarise zatajili Hitlerovi vysoký počet sovětských tanků, aby ho nenapadlo odvolat svůj útok na SSSR.

 

Reuters a TASS jsou zplnomocněny prohlásit…

Kruh se v tom případě uzavírá. Churchill se totiž mezitím prokazatelně snažil zpracovat pro válku s Hitlerem samotného Stalina, a to nejen tajnými diplomatickými kanály, ale i prostřednictvím informačních úniků ve světovém tisku, kam například cíleně pronikla zpráva britského velvyslance v Moskvě Crippse o zhoršení vztahů mezi Německem a SSSR. Churchillovi šlo zřejmě o to, aby se Rudá armáda nenechala náhlým úderem zničit: pak by se Hitler mohl příliš brzo vrátit k nedokončené partii s Británií…

Jenže Stalin zase chápal, jak výrazně by to Britům vytrhlo trn z paty, kdyby jejich nepřítel Hitler, který na ně právě tou dobou krvavě dorážel na moři i ve vzduchu, začal zničehonic zápasit na život a na smrt s někým úplně jiným. Bylo by přitom pro Stalina nemilé, kdyby v souladu s britským varováním zahájila Rudá armáda zřetelné přesuny k hranicím: ani on přece nechtěl Hitlera předčasně vystrašit… Proto sovětské sdělovací prostředky SSSR naopak veřejně obvinily Británii ze snahy zatáhnout zemi do války. Dne 13. června 1941 vydala sovětská tisková agentura TASS zprávu, určenou de facto pro uklidnění Berlína – zprávu, že pověsti o brzkém vypuknutí války mezi Sovětským svazem a Německem, kterých byl tehdy plný světový tisk, prý „jsou pouhou zlovolnou propagandou sil nepřátelských Sovětskému svazu a Německu, sil, které jsou plně závislé na dalším rozšíření válečných akcí…“

Stalin prostě nehodlal tahat horké kaštany z ohně jen proto, aby zachránil Británii. Měl přece svůj vlastní plán, jak zatočit s Hitlerem, a jeho spuštění nehodlal zbrkle uspíšit jen kvůli britským zprávám.

Válka neinformovaných

Shrnutí: Sovětská rozvědka výrazně nadhodnotila (!) počet německých tanků, takže vzhledem ke svým odhadům momentálně napočítala přímo u sovětských hranic jen asi polovinu jejich údajného celkového počtu. Nikdo v SSSR nevěděl, že u hranic jsou všechny německé tanky a víc že jich Hitler nemá. Stalin tedy dospěl k závěru – při daném stavu znalostí vlastně pochopitelnému –, že pokud tedy má Německo v záloze ještě jednou tolik tanků, kolik jich nyní soustředilo u hranic SSSR, byl by nesmysl, aby útočilo hned zítra, neboť počet jejich tanků, který už na hranicích stál, prostě na úspěšnou agresi nestačí. A že na ni nestačí, to zase nevěděli Němci. Skoro čtyři roky trvající válka tedy začala 22. června 1941 proto, že nehorázně selhaly OBĚ rozvědky – německá i sovětská. Alespoň z pohledu jejich vůdců…

Zdroje: Heinz Guderian: Achtung, Panzer!, Liddel Hart: Dějiny druhé světové války, Mark Solonin: 23. červen aneb Opravdový den M

 

QRcode

Vložil: Bruno Solařík