Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak antropolog vyvolal světovou válku a velvyslanec-vlastizrádce ji nedokázal zažehnat. Pátrání Bruno Solaříka

komentář 01.06.2024
Jak antropolog vyvolal světovou válku a velvyslanec-vlastizrádce ji nedokázal zažehnat. Pátrání Bruno Solaříka

Foto: Se svolením Russian Foreign Ministry

Popisek: Antropolog Michail Gerasimov

Se záměrem aplikovat svou metodu rekonstrukce tváře podle lebky požádal antropolog Michail Gerasimov sovětské úřady o povolení otevřít hrobku slavného středověkého nájezdníka Timúra Lenka čili Tamerlána (kterého proslavil i Shakespearův konkurent Christopher Marlowe svou hrou), umístěnou v mauzoleu Gur-Emir v sovětském Uzbekistánu.

Povolení Gerasimov dostal, přestože nejen samotný vědec, ale i Stalin, který o povolení osobně rozhodoval, byli včas seznámeni s místní tradicí. Podle starců ze samarkandského bazaru nesmí být klid boha války rušen, jinak přijde neštěstí – třetího dne se Tamerlán vrátí s válkou. Za asistence kamer odsunuli vědci desku sarkofágu, vážící čtyři tuny, a odkryli černou rakev pod zetlelou zlatou pokrývkou. Bez ohledu na prosebné protesty starého vrátného ji otevřeli a Gerasimov ukázal na kameru Tamerlánovu lebku.

Film odvezli do Moskvy a Stalin si jej nechal ihned promítnout. Hrobka byla otevřena v noci z 19. na 20. červen 1941. Útok nacistického Německa na SSSR tedy, jak vidíme, vyprovokoval sovětský antropolog…

Co si myslíme, že víme

Na základě obecných historických znalostí by se hitlerovské tažení Barbarossa dalo shrnout asi takto: Hitler využil momentu překvapení a poslal proti nepřipravenému SSSR obrovskou sílu wehrmachtu, převyšující zaostalou Rudou armádu především v technických parametrech moderní výzbroje, zvláště tanků a dalších motorizovaných sil. Němci postoupili bez potíží až k Moskvě. Během tažení však nekompetentní Hitler pozměnil plán a místo Moskvy rozkázal nejprve obsadit Kyjev a Donbas na jihu. Tím připravil wehrmacht, jehož velení chtělo dosáhnout centra SSSR (a ukončit tažení) před příchodem zimy, na kterou nebyl wehrmacht připraven, o drahocenný čas. Tato ztráta času ovšem připadá na vrub už tomu, že tažení začalo o více než měsíc později. Původní datum 15. května muselo být odloženo kvůli balkánské válce proti Jugoslávii a Řecku, a právě těch pět týdnů pak taky chybělo.

Před Moskvou přišel Rusům na pomoc generál Zima, vojska wehrmachtu byla zdecimována mrazem, omrzlinami a nedostatkem zásob. Tím se vítězný německý postup zastavil. Tento obraz německo-sovětské války mezi červnem 1941 a lednem 1942 je součástí všeobecného vzdělání.

Podívejme se, co je na tomto obrazu pravdy.

Nevěřící Stalin aneb Všude samá dezinformace

Čím to, že se Stalin nenechal zastrašit varováním starců v Samarkandu? Asi mu podivná kletba Tamerlánovy hrobky připadla příliš podobná zprávám o připravované křížové výpravě proti SSSR, které Stalin přede všemi vytrvale odmítal jako „průhledné lži a provokace“. Těchto zpráv a varování bylo od jara 1941 čím dál víc.

Prvními indiciemi německých úmyslů byly systematické přelety německých průzkumných letadel nad sovětským územím a narušování sovětských hranic německými strážemi, oblečenými do sovětských uniforem.

V dubnu hlásil špion Kominterny Richard Sorge (také později proslavený v literatuře) z Tokia, který znal depeše německého velvyslance (pomáhal mu je sám sestavovat), že přípravy k válce jsou skončeny. Stalin reagoval příkazem k přerušení zpravodajských styků s tímto agentem.

Churchill poslal Stalinovi 3. dubna vzkaz, že Němci přesunuli tanky, uvolněné přistoupením Jugoslávie k Ose Berlín-Řím-Tokio, přímo do jižního Polska.

Vyhodnocení vlády USA o úmyslu Německa napadnout SSSR bylo sděleno do Moskvy už v březnu.

V dubnu potvrdil český agent Kominterny Škvor zprávy o soustřeďování vojsk a doplnil, že plzeňská Škodovka dostala pokyn, aby již nepracovala na sovětských zakázkách. Na zprávu Stalin připsal, že „tato informace je britská provokace“.

Zprávy agenta Kominterny Alexandra Foota a sítě, Lucy rezidenta Kominterny Rösslera, poskytly v polovině června seznam německých operačních cílů, organizační schéma německé armády pro operaci Barbarossa, a dokonce i datum útoku, 22. června.

Všechno to bylo k ničemu…

 

Velvyslanec vlastizrádce aneb Bismarckův duch

Zde připomeňme epizodu téměř neuvěřitelnou, a přitom zcela neznámou. K upozornění o hitlerovském plánu útoku na SSSR se totiž uchýlil mezi jinými také úřadující velvyslanec Velkoněmecké Říše v Moskvě!

Stalo se to takhle: Při obědě na německém velvyslanectví 19. května 1941 se Schulenburg obrátil na sovětského velvyslance v Německu Děkanozova a řekl nepříliš hlasitě:

„Pane velvyslanče, toto bude asi čin bezprecedentní v celé historii diplomacie, protože vám chci odhalit státní tajemství číslo jedna. Řekněte panu Molotovovi, který, jak doufám, bude informovat pana Stalina, že se Hitler rozhodl 22. června zahájit válku proti SSSR. Ptáte se, proč vám to říkám? Byl jsem vychován v Bismarckově duchu, a ten byl vždycky proti válce s Ruskem.“

Děkanozov uháněl s čerstvou zprávou do Kremlu za Molotovem. Později téhož dne informoval Stalin shromážděné členy politbyra o Schulenburgově zprávě a komentoval ji takto: „Budeme předpokládat, že dezinformace nyní dospěla až na úroveň velvyslanců.“

O tom, že nejvyšší představitelé sovětského státu s německým útokem nepočítali, svědčí Berijův plán druhé velké deportace občanů baltských zemí, „možných nepřátel státu“, na Sibiř a do Kazachstánu (první proběhla v noci ze 13. na 14. červen a zahrnovala přes 60 000 Litevců, Lotyšů a Estonců). Druhá deportace byla stanovena na noc z 27. na 28. června 1941.

Sovětským velitelům v předních liniích, kteří zaznamenali shromažďování velkých vojenských sil za hranicemi a žádali o radu, se dostávalo odpovědi: „Nedělejte paniku. To chce klid. Hospodář o tom všem ví.“

Zatím je „hessky“

Stalin si byl jist, že Hitler není zase takový blázen, aby se pustil do války na dvou frontách. Tváří v tvář všem varováním a důkazům o soustředění milionových armád za sovětskou hranicí se proto kremelský vůdce neochvějně držel přesvědčení, že uvěřit přípravě Německa na brzký útok proti SSSR by znamenalo skočit na vějičku Británie, která se prostě ve vlastní zoufalé situaci snaží vtáhnout Moskvu do války i za cenu dezinformací a provokací.

Co ale Stalina doopravdy vyděsilo, byl ilegální odlet Hitlerova stranického zástupce Rudolfa Hesse do Británie, ke kterému došlo 10. května 1941. Stalin si tento let vysvětloval jako Hitlerův účelový pokus uzavřít s Británií mír, aby se mohl s krytými zády vrhnout na Sovětský svaz.

Hessova pomatená mise však skončila jeho internací v Británii. Hitler byl z uvedené události na pokraji nervového zhroucení a německý tisk nevěděl, co s rukama. Češi v protektorátu si tehdy, pokud možno v doslechu velkoněmeckých nadlidí třeba na tramvajové refýži, škodolibě pochvalovali: „To je dneska hessky.“

Pro Kreml bylo ovšem hlavní, že k uzavření míru mezi Německem a Británií nedošlo. Perspektiva války na dvou frontách tedy nebyla pro Německo zažehnána.

Stalin se uklidnil.

 

Bludný Holanďan

V den, kdy byla otevřena Tamerlánova hrobka, se Hitler v Berlíně zmítal mezi nadějí a skepsí. „Stačí kopnout do dveří a celá ta ztrouchnivělá chalupa se sama zřítí,“ svěřil se generálu Rundstedtovi. Jak řekl, ráno při detailním promýšlení situace nepřišel na nic, co by dalo nepříteli možnost překonat Německo.

Zároveň však cítil, že za těmito zamčenými dveřmi může číhat překvapení. Později téhož dne poznamenal, že na Rusku je něco hrozivého, něco, co mu připomíná strašidelnou loď z opery Bludný Holanďan. „O Rusku naprosto nic nevíme,“ řekl. „Možná to bude jedna veliká mýdlová bublina, ale je docela možné, že to dopadne úplně jinak.“

Toho dne Hitler vyslovil přání, aby už těch nastávajících „deset týdnů“ měl za sebou.

Satelitní fotky vzor 1940-1. A za nimi mlha…

Jediným zdrojem aktuálních informací wehrmachtu o připravenosti SSSR na válku byl projekt leteckého fotografování příhraničních oblastí, zahájený v říjnu 1940. Speciálně upravené německé letouny s tlakovými kabinami, motory upravenými pro výkon ve velkých výškách a fotozařízením s velkým úhlem záběru létaly v květnu a červnu 1941 z Východního Pruska, Krakova, Budapešti a Bukurešti ve výšce až 10 000 metrů nad Pobaltím, Běloruskem a západní Ukrajinou. Výška letu byla na svou dobu zcela mimořádná.

Sověti tento systematický průzkum zaznamenali, ale nezasáhli.

Hloubkový průzkum Rowehlovy eskadry dodal wehrmachtu v podstatě jediný významný zpravodajský materiál pro polní tažení Barbarossa. Byla vyfotografována všechna letiště západního SSSR i dobře maskovaná polní letiště v příhraničních oblastech. Bylo zjištěno překvapivě silné obsazení letišť a objevena ohromná shromaždiště tanků v lesích. Pro německé letectvo v prvních hodinách bojů byly tyto informace nedocenitelné.

Za čárou doletu Rowehlovy eskadry se však z německého pohledu rozkládala neprostupná mlha. Příště uvidíme, co se z ní vynoří...

Zdroje: Edvard Radzinskij: Stalin, Paul Johnson: Dějiny 20. Století, Dmitrij Volkogonov: Triumf a tragédia: politický portrét J. V. Stalina 2

 

QRcode

Vložil: Bruno Solařík