Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sovětské spojené státy evropské. Tak zněl ideál Trockého i Stalina. Pátrání Bruno Solaříka

komentář 27.04.2024
Sovětské spojené státy evropské. Tak zněl ideál Trockého i Stalina. Pátrání Bruno Solaříka

Foto: Se svolením České televize

Popisek: Lev Davidovič Trockij

Minule jsme citovali výrok, který pronesl milý soudruh Chruščov k rudoarmějcům na nové sovětsko−německé hranici uprostřed bývalého Polska. Výrok, že Rudá armáda musí vykazovat známky armády osvoboditelské, zatímco Němci ať si při svém okupačním chování stěžují jen sami na sebe.

Soudruh Chruščov a jeho učitel Lenin

Uvedený výrok, pronesený hluboko v době, kdy obě armády byly ještě „spojenci“, Chruščov dozajista nevymyslel vlastní hlavou. Tlumočil obecnou protinacistickou náladu Sovětů bez sebemenší známky „slepé důvěry“ v nového „spojence“; jen těžko lze hledat v citovaných slovech nějaké známky vážně míněné vůle pro kolaboraci s nacismem. A to není všechno. Výrok totiž obsahuje i podivně posměšnou výhrůžku, o to temnější, že vyšla z úst člena politbyra ústředního výboru Všesvazové komunistické strany (bolševiků), tedy příslušníka nejvyššího vedení Sovětského svazu.

Tato věta, kterou by leckdo mohl smést se stolu s tím, že šlo zřejmě jen o řečnické cvičení, odvádějící pozornost od faktické bolševicko-nacistické kolaborace (tedy, přeloženo doslova: spolupráce), budiž ovšem postavena do ostrého světla. Má totiž velmi významného předchůdce…

Chruščov 1939: „No a Němci, těm my žádná pravidla chování diktovat nebudeme. Jestli u nich nezvítězí zdravý rozum, tak ať si pak stěžují leda sami na sebe!“

Srovnejte:

Lenin 1918: „Jen ať buržoazie řádí. Čím víc zvěrstev a krutostí bude na jejím kontě, tím blíž bude den vítězné proletářské revoluce.“

Engels a Lenin versus Stalin?

Je nám jasné, že dvě podobné analogie nesrovnávají nic víc než povýtce povrchní podobnosti. Souhlasíme i s tím, že bychom si měli pořádně rozmyslet, jestli chceme tímto způsobem lovit z vesmíru výroků argumenty pro naše nemístné teorie.

Proto jsme se nakonec rozhodli ponechat výše zmíněné úryvky jejich osudu a přidat k nim další citace. Takové citace, které snad, na rozdíl od předchozích, mají konkrétnější souvislost se sledovaným tématem. Totiž s otázkou, proč vlastně chtěli Sověti cíleně hnát Evropu do války:

Engels (v dopisu německému sociálnímu demokratovi Bernsteinovi, 1883): „Všichni ti různí flákači se budou muset napřed servat mezi sebou. Navzájem se zničit a zkompromitovat, a připravit tak půdu pro nás.“

Lenin 1918: „Je třeba využívat protikladů a rozporů mezi dvěma soustavami kapitalistických států a rozeštvávat je navzájem.“

Citované názory Engelse a Lenina ovšem chápejme jako vyjádření dobových mezinárodně revolučních postojů, dalece se odlišujících od situace stalinského SSSR v roce 1939.

Pochopitelně je zřejmé, že Stalin, jako dobře známý falšovatel marxismu ve prospěch krutě prosazené osobní moci, asiatský diktátor typu Ivana Hrozného či Čingischána, nemohl mít nic společného s marxistickými formulacemi avantgardního Evropana Engelse (1820-1895), po němž jsou dnes pojmenovány ulice v celé západní Evropě…

Leninovy marxistické představy musel tentýž Stalin odsunout na smetiště dějin už proto, že po smrti Lenina (exponenta mezinárodní socialistické revoluce) a po svévolném uložení jeho mrtvoly do starověkého orientálního mauzolea vytyčil oproti leninskému internacionalismu tezi „budování socialismu v jedné zemi“.

Ovšem pokud jde o Stalinova úhlavního oponenta, Lva Davidoviče Trockého, můžeme být už úplně klidní. Byl to právě propagátor permanentní revoluce Trockij, kdo ve vyhnanství od roku 1929 neustával v kritice Stalinova režimu právě za jeho rezignaci na pokračování Světové revoluce marx-leninského typu.

Logicky: Byl-li tedy někdo následovatelem toho, co naznačoval Engels, Lenin a v případě citátu z roku 1939 i Chruščov, byl to Trockij – ne Stalin.

Trockij versus Stalin anebo Trockij plus Stalin?

Po zmíněné Trockého deportaci ze SSSR, kdy podle světoznámých názorů tohoto prvního sovětského disidenta již sovětský režim plnou parou pracoval na zmíněné likvidaci mezinárodně revoluční energie marxisticko-bolševické revoluce, vyslovil onen Stalinův nesmiřitelný nepřítel, do smrti věřící v automatické naplňování marxisticko-leninských tezí v SSSR, několik marx-engels-leninských mezinárodně revolučních formulací, které si rovněž dovolujeme citovat:

Trockij 1930 (na okraj vzestupu nacismu v Německu): „Jen ať se chopí moci, ať se důkladně kompromitují. Pak přijdeme na řadu my.“

Trockij 1930: „Čím víc budou mít fašisté v očích sociálnědemokratického dělnictva a pracujících mas vůbec podobu útočící strany a my budeme stranou, která se brání, tím větší budou naše šance.“

Výsledek úspěchu těchto šancí napsal tehdy Trockij ve své knize Zrazená revoluce velkými písmeny:

„SOVĚTSKÉ SPOJENÉ STÁTY EVROPSKÉ.“

Je zcela nepochybné, že Trockého výroky, související jak se slovy Engelsovými z roku 1883, tak s Leninovými revolučními závěry roku 1918, vyjadřují ideje „permanentní revoluce“, ve všem se odlišující od Stalinovy vnitrosovětské hrůzovlády, a není na nich nic překvapivého…

…kromě (otřesné) podobnosti citovaných názorů TROCKÉHO s reálnou praxí STALINOVA režimu (!), který právě tou dobou „bezdůvodně“ rozbil spolupráci mezi německými sociálními demokraty a komunisty, což dalo nacistům možnost zvítězit a přiřklo německým levicovým silám („sociálnědemokratickému dělnictvu a pracujícím masám vůbec“) úděl prvních z těch, kdož (slovy Trockého) „viděli fašismus jako agresivní, útočící stranu“.

Všechno je jinak

To všechno se snad dá osvětlit náhodnými souzvuky, a měli bychom nad tím vším mávnout rukou. Jenomže…

…nám nezbývá než uvést zde ještě dva Trockého citáty z doby, kdy už ohledně souzvuků rozhodně nemohlo jít o náhodu:

Trockij 1936: „Stalin definitivně rozvázal ruce Hitlerovi, stejně tak jako jeho protivníkům, a dohnal tak Evropu k válce.“

Trockij, 21. července 1939: „SSSR se posune ve vší své velikosti k hranicím Německa právě ve chvíli, kdy bude Třetí říše zatažena do boje o nové rozdělení světa.“

Autor právě citovaných tezí, Lev Davidovič Trockij, nikdy neopomněl zdůraznit, že tyto jeho – mimochodem velmi přesné – předpovědi (publikované v Bulletinu dělnické opozice) se zakládají na otevřených a obecně dostupných sovětských publikacích a také na prohlášeních (Stalinova) tajemníka Kominterny Georgi Dimitrova. (Ano, onoho slavného příslušníka makedonské menšiny v Bulharsku, který byl po válce postaven do čela proletářské BLR a který se v roce 1933 před nacistickým soudem bez advokáta sám obhájil z nespravedlivého nařčení, že s komplici podpálil německý říšský sněm. A ale spíše to bylo smířlivé gesto čerstvě nastoleného Hitlerova režimu vůči SSSR, kam byl Dimitrov s dalšími dvěma bulharskými komunisty po propuštění z Německa deportován…)

Byl tedy Stalin následovník Engelse a Lenina, nebo nebyl?

Vrhnout na misku vah závaží, které vše zvrátí…

Stalin, Trockého nesmiřitelný protivník, řekl již v roce 1925, že nová světová válka je nevyhnutelná a že „v souvislosti s tím před námi nemůže nevyvstat otázka o našem zásahu do těchto záležitostí“.

Jistě, „otázka zásahu“, to je zjevně příliš obecný obrat, než aby bylo možné z něj cokoliv vyvozovat.

Proto z něj nebudeme vyvozovat nic a půjdeme dál. V roce 1927 použil totiž Stalin na tajném zasedání ÚV VKS(b) mnohem konkrétnější formulaci, než byla ta o otázce „zásahu do těchto záležitostí“. V případě nové evropské války, k níž prý podle něho nezbytně dojde, je, jak tehdy řekl Stalin, nezbytné zachovávat neutralitu až do chvíle, „kdy se bojující strany navzájem vyčerpají v zápase, na který se jim již nebude dostávat sil“. V tomto budoucím nevyhnutelném konfliktu prý půjde Sovětům o to, „zatáhnout Evropu do války a sami setrvat v neutralitě. Poté co se nepřátelé navzájem vyčerpají, vhodit na misku vah veškerou moc Rudé armády.“

Stalin 1927: „Vstoupíme do války, ale vstoupíme do ní jako poslední, abychom byli schopni vrhnout na misku vah závaží, které vše zvrátí.“

„Právě skutečnost, že kapitalistické vlády se fašizují, právě to vede k zostření vnitropolitické situace v kapitalistických zemích a k revolučním vystoupením dělníků. … Revoluční krize bude narůstat tím rychleji, čím více se buržoazie bude zaplétat ve svých kombinacích, čím častěji se bude uchylovat k teroristickým metodám.“

„…využít rozporů v imperialistickém táboře, odsunout válku“ do té chvíle, dokud „plně neuzrají koloniální revoluce“, případně „dokud se kapitalisté nezačnou prát mezi sebou“.

Stalin 1928: „…rozbít fašismus, svrhnout kapitalismus, ustavit sovětskou moc, zbavit kolonie otroctví.“

Stalinovo přesvědčení o „budování socialismu v jedné zemi“, které podle všeobecného mínění nahradilo marx-engels-leninsko-trockistické ideje o svržení kapitalismu, není z citovaných výroků, které Stalin pronesl na počátku své samovlády, nijak patrné…

Rozdělte své nepřátele

Jedenáct let poté, v září 1939, začala druhá světová „imperialistická“ válka. Týden po jejím zahájení Stalin prohlásil:

„…mezi dvěma skupinami kapitalistických zemí probíhá válka za přerozdělení světa – a vlastně za jeho ovládnutí! Nejsme proti tomu, aby se pořádně porvali a oslabili se mezi sebou. Nebude to špatné, jestli bude rukama Německa otřeseno postavení nejbohatších kapitalistických zemí. Aniž by to chápal a aniž by si to přál, podrývá Hitler kapitalistický systém… My můžeme manévrovat a postrkovat jednu stranu proti druhé, aby se lépe dotrhaly navzájem. Pakt o neútočení pomáhá do určité míry Německu. V pozdějším období půjde o to, postrkovat zase druhou stranu.“

Vidíme kupodivu, že nad citovanými názory Engelse, Lenina, Trockého – a Stalina (!) by se musel případný manipulátor zbláznit, kdyby nyní dostal za úkol, ať už za jakkoli vysokou mzdu či v jakémkoli ideovém zájmu, postavit je navzájem proti sobě.

Nám už teď nezbývá než učinit za tímto výčtem citací tečku. Tou tečkou budiž další citace – věta z redakčního úvodníku oficiálního sovětského deníku Pravda, uveřejněného 4. března 1941:

„Rozdělte své nepřátele, na čas uspokojte požadavky každého z nich, a poté každého z nich zničte, aniž byste jim poskytli možnost, aby se sjednotili.“

Postačí tyto citace k definitivnímu osvětlení sovětských úmyslů ohledně paktu Molotov−Ribbentrop? Nevíme. Některé vyslovené ideje a principy jsou nám každopádně už povědomé.

Pokračování (vyprávění o druhé světové válce) příště

Zdroje: Nikita Chruščov: Vzpomínky Nikity Sergejeviče Chruščova, Vladimir (Iljič) Lenin, Sebrané spisy, svazek 36, březen-červenec 1918, Edvard (Stanislavovič) Radzinskij: Stalin, Lev (Davidovič) Trockij: Co jest SSSR a kam spěje?

 

QRcode

Vložil: Bruno Solařík