Vilém Famm: Hrozí nám amerikanizace české politiky. Vaše dopisy
16.04.2024
Foto: Pixabay
Popisek: Americký kongres
V rámci antibabišismu se spojilo pět stran a přepsaly tak mapu české politiky. Bude to mít dobrý dopad? Nebo nás to zatáhne do postupného vyprazdňování politiky jako takové a nedostatku demokracie? Vilém Famm otevírá otázku, nad kterou se spíš mlčí.
„Pokud si myslíte, že naši politici koupili F-35 a tím spustili amerikanizaci naší země, mýlíte se. Pravdou zůstává jen koupě letadel pro naši obranu z USA, ale politické následování velmoci začalo dříve a zcela jinak. Za tohle všechno může vlastně jen jeden jediný člověk, proti kterému je vše určeno. Tou tajemnou osobou je Andrej Babiš,“ píše Vilém Famm.
„Přiznám se, že nevím, kdo tohle navrhl, kdo na myšlenku tímto způsobem porazit ANO, přišel. Vše nastalo tak samo sebou. Jedni politici byli odstaveni od moci politikem, proti kterému se spojili s ochotou udělat cokoliv na jeho zničení. Někdo přišel na myšlenku, jak vše úspěšně vyřešit, byť za cenu přepsání našich politických zvyklostí.
Máme zastupitelskou demokracii, kde politici soutěží o své mandáty prostřednictvím myšlenek své strany. Hlasy voličů stran, které nepřesáhnou 5 %, nenávratně propadnou. V USA spolu soutěží prakticky jen dva bloky, které maximálně vždy vyluxují volební potenciál.
V ČR tak vznikly dvě koalice v principu bloku podle vzoru USA a na své straně pak sbíraly hlasy bez propadu.
Ostatní šli do volebního klání hezky postaru sami za sebe. Andrej Babiš díky amerikanizaci našich voleb byl v roce 2021 poražen. Na jeho straně byl propad hlasů tak markantní, že vlastně díky tomuto faktu došlo k úspěchu pětikoalice.
Zde máme volby 2021 v číslech.
Z voličů 8 275 752 volilo 5 411 884, tj. 65,43 %. Platných hlasů bylo 5 375 090.
Spolu 27,79 %, tj. 1 493 905, Piráti+Stan 15,62 % , tj. 879 776 hlasů. Celkem hlasů 2 373 681.
ANO 27,12 % , tj. 1 458 140, SPD 9,56 %, tj. 513 910 hlasů. Celkem hlasů 1 972 090.
Jasné vítězství pětikoalice. Došlo, ale k němu díky propadu hlasů, které jinak ve své většině zcela jistě směřovala do Babišova tábora.
Přísaha 4,68 %, tj. 251 562, ČSSD 4,65 %, tj. 250 397, KSČM 3.60 %, tj. 193 817, TSS 2,76 %, tj. 148 463. Celkem hlasů 844 439.
Z tohoto výčtu je nám jasné vítězství Babišovo, ale podle platných pravidel zvítězila drtivě pětikoalice. Poděkovat může nápadu amerikanizace, jen díky tomu vyhrála pětikoalice.
Propadlých hlasů byla ještě pěkná řada, která sice končí na 0,01 %, ale v součtu to činí 4,13 %, což není zanedbatelné číslo. Pětikoalice díky nabídce koalic posbírala maximum možného. Dá se říci, že nepřišla o nějaký markantní počet hlasů, zatímco dnešní opozice splakala, jak se říká, nad výdělkem a pokud bude postupovat nadále principem volby stran, může se opět stát, že prohraje. Avšak když přistoupí na nová pravidla, dojde k vytvoření druhého volebního bloku a máme tu jasný americký způsob voleb. Opravdu toužíme po vyprázdnění voleb?
Na počátku byla jen snaha vyšachovat Babiše. Došlo k vytvoření bloku, který přepsal dříve volnou soutěž volebních programů, souboj myšlenek. Nyní nám bude stačit zda budeme volit pravý či levý střed. Tam totiž naše politická scéna dospěla. Tím více mi chybí všeobecné referendum, kdy vůle lidu by byla prosazována napřímo s větší silou, než má dosud naše zastupitelská poloviční demokracie. Jistě, demokracie nezmizela, ale rozhodovat se mezi A či B je pro mne přece jen málo. Volby byly zcela jistě referendem, z kterého vzešla vláda. Pokud dělá špatná rozhodnutí, je zde jenom možnost odvolat ji prostřednictvím parlamentu. Chybí zde možnost odvolání z vůle lidu. Lidé volí a měli by mít též právo prostřednictvím všeobecného referenda vládu odvolat a tím vypsat nové volby. Je málo jen jednou za čtyři roky projevit svoji vůli a pak se jen dívat cože se to děje. Nejsme nesvéprávní a elity již taky mnohokrát prokázaly svůj špatný úsudek. Prosazování Zeleného údělu je toho zářným příkladem. Rušení atomových elektráren v Německu je jen špičkou ledovce a namísto hospodářské spolupráce bez neutrálního koridoru (jistě znáte pojem nárazníkové pásmo) zde narůstá bojechtivost s Ruskem.
V české kotlině se rozhořel boj o výsluní prostřednictvím amerikanizace naší politické scény. Program k prosperitě veškerý žádný. Jak chcete, milí politici, zajistit naši životní úroveň s vysokými cenami energií? Místo toho bádáte jen nad tím, jak být zvoleni.
STOP amerikanizaci naší politické scény na 111 %,“ zakončil své zamyšlení tradičně Vilém Famm.
|
Jako se ODS ve svých počátcích postarala o transformaci hospodářství ze socialistického na tržní a nastartovala několik málo let prosperity, stará se teď o to, aby se v rámci antibabišismu politika České republiky dokonale vyprázdnila a my abychom přešli na americký a britský způsob přetahování dvou dominantních stran – bloků. Vilém Famm má pravdu v tom, že to povede k vyprázdnění demokratických hodnot. Trochu jsem se štítil toho, abych opoziční strany vyzýval k tomu, aby se spojovaly do koalic. Ač i k tomu jsem sáhl. Po oznámení založení koalice SPOLU jsem v komentáři vyzval Babišovo ANO a tehdejší Hamáčkovu ČSSD, aby udělaly to samé, jinak budou převálcovaní. Neudělali to, neposlechli mě, ČSSD se dostala mimo parlament a ANO se ocitlo v opozici. S humorem sobě vlastním poznamenám – příště mě poslouchejte a přepíšete politickou mapu republiky.
Přesto se mi spojování do předvolebních koalic nelíbí. Skutečně to tlačí politiku do černobílého vidění i řešení světa České republiky. Staví nás to do polohy buď a nebo a nic mezi tím. Vlastně to odvádí politiku od kompromisu, od plodných diskusí, od dohod, a vede ji to k ultimátům, politice jednoho směru a zmenšování manévrovacího prostoru. Politika dvou stran je jako hraní piškvorek. Tak strašně přímočaré a jednoznačné. Politika mnoha stran, které se musí dohodnout, je ta pravá šachová partie, z které mohou vyjít pro republiku zajímavé výsledky.
Stejně tak rozdělení na dva tábory vede k nenávisti v politice, k pohrdání, k odsouvání oponenta do říše z prstu vycucaného nálepkování. Tím se vytrácí povolební koaliční potenciál a likviduje se tím vlastně diskuse jako taková. Protože funguje princip – buď a nebo. Strany se nesnaží hrát politickou hru na možné budoucí povolební koalice, ale karty jsou rozdané už před volbami. Volby jen rozhodnou, která ze dvou stran bude zase na jedno volební období kydat na oponenta z vládních lavic.
|
Vložil: Štěpán Cháb