Vilém Famm: Stálým kalendářem k ekonomickým výhodám. Vaše dopisy
09.01.2024
Foto: Pixabay
Popisek: Zkrátka jiná forma kalendáře
Řešit lze všechno. I kalendář a jeho naprosté překopání, aby nám neutekla ani vteřina života. Myslí si to Vilém Famm, který si vzal tužku a papír, kalkulačku a velkou dávku představivosti. Výsledek sepsal a my jej s gustem publikujeme.
„Tak už je to zase tady. Rok 2024 opět začíná v pondělí 1. ledna v roce přestupném. Vyndal jsem si před sebe tři kalendáře, které mi tenhle fakt připomínají. Rok 2007, 2018 a k tomu rok 2024,“ napsal Vilém Famm a pokračoval. „Taky jsem si ve složce nalistoval článek, který mi na tohle téma otiskly Krajské listy už v roce 2020 a to 25. února: „Přál bych si, aby se dnešní konzumní společnost posunula více k volnému času.“ Zde jsem si dovolil uvést, proč a jak zavést stálý kalendář.
Takže nyní znovu.
Tuhle otázku si položili mnozí, např. Gustav Armelin již v roce 1887 takový kalendář zpracoval. Matematici a ekonomové z univerzity Johnse Hopkinse z Baltimore, státu Maryland též. Je zajímavé, jak řeší onen den či dva navíc. Odborníci z univerzity navrhují přidávat v patřičných intervalech jeden týden navíc a tím zachovávat sedmidenní týden. Zde si dovolím navrhnout jiné řešení, ale pojďme, prosím, od začátku.
Co získáme stále opakujícím se kalendářem? Bez jakýchkoliv nákladů stálý a neměnný interval, který může být neustále jen zdokonalován na svých úsecích. Plánujeme veřejnou dopravu. Ta bude mít stále opakující interval, kdy budeme moci dovést věci k dokonalosti. Odpadne tak věci neustále měnit. Pamatuji na porevoluční slib, že dopravní prostředky by měly jezdit ve stejných, lehce zapamatovatelných intervalech, což se též stalo a úspěšně pokračuje. Takhle se doprava může rozvíjet ke své dokonalosti.
Rovněž řídit ekonomicky zemi ve stabilním kalendáři bude jednodušší když, jako u dopravy, postupujeme k lepším výsledkům.
Hvězdný rok má 365 dní 6 hodin 9 minut 9 sekund.
Jasně vidíme, že máme 52 sedmidenních týdnů a jeden den navíc, popřípadě v roce přestupném (např. 2024) dva dny. Máme problém.
Položil jsem si otázku, zda musí mít týden jen 7 dní. Je zde možnost mít 51 týdnů jako nyní sedmidenní cyklus a týden 52. coby 8-9 denní podle toho, zda je rok normální, či přestupný. Tím docílíme, že po 52. týdnu nastane opět a stabilně týden 1. nového roku.
Aby se kalendář stabilně opakoval, je nutné zrušit 29. únor (den přestupného roku) a zařadit jej po Silvestru coby svátek ženy Silvestry, tj. 32. prosinec. Chcete-li poslední týden v roce bude mít až 2-3 neděle. Obvykle 2, ale v roce přestupném tři.
Všichni pracující mohou mít 5 týdnů dovolené, kdy pracovník si část volí sám, část mu určuje zaměstnavatel a v novém kalendáři jeden týden určí stát.
1. a 8. květen je v úterý a proto by v pondělí měla být dovolená. Pracující budou mít 4 dny volno. V čase vánočním další 2 dny dovolené. Tak se docílí volno o délce 11 dní a v roce přestupném 12, protože k volnu se přidává i první leden nového roku. Tady den Silvestr (31. prosinec) bude pátým dnem dovolené. V přestupném roce 32. prosinec (Silvestra) nedělí.
Tak a nyní se můžeme zamyslet, zda tahle úprava bude, či nebude, přínosem pro společnost. Diskutuje se o správném zakřivení okurky, proč ne o stálém kalendáři? Výhrady budou mít zcela určitě církevní činitelé, kteří však nemohou doložit skutečné datum narození vykupitele. Velikonoce nemají přesné datum a řídí se podle měsíce. Problém nastává s nedělí, kdy by byl narušen sedmidenní cyklus, který by se tak neopakoval. V principu by však věci byly zachovány a náležitě ctěny. Chovejme se jako správní hospodáři. Spravujme tuto Zemi nejenom skrze její zeleň, vodu či blankytnou oblohu, ale i pro její čas.
Čas je nám vyměřen a je na nás jím nemrhat. Počítejme dnes a denně. Nepromeškejme pro sebe jediné vteřiny i v ní je ukryta věčnost. Staňme se hospodáři a přestaňme být pouhými správci Země. Svět si tohle zaslouží a zcela jistě i potřebuje.
Čas nás naučí vážit si nejenom nás samých, ale i lidí ostatních. Nebudeme na ně nahlížet skrze je samotné, ale i skrze nás. Neukrajujme si čas, nekomplikujme si zbytečně život, ale náležitě s ním hospodařme.
Využijme stálý kalendář na 111 %,“ dí Vilém Famm.
|
Přiznám se bez mučení, bez pistole u hlavy, bez výhrůžek, úvaze páně Fammově odmítám rozumět. Jeho nápad s překopáním kalendáře je jistě nosný, postavený na přísné logice a schopnosti zalátat lidskou nedokonalost něčím rozumnějším.
Stejně tak jde přemýšlet nad tím, proč nepřejít u měření času z dvanáctkové soustavy na desítkovou. Lépe by se počítalo, lépe by se to učilo děti. Dvanáctková soustava je takový podivný paskvil v jinak drtivé převaze desítkové soustavy ve společnosti. I to by jistě vedlo k mnoha výhodám a prozření, proč jsme to doposud dělali tak špatně a neefektivně.
Jenže svět je postavený na svých pravidlech. Postavit dvě neděle hned za sebe, to si totiž žádá nejen hodně politické odvahy, ale i politického souznění. A když se politici světa nedokážou dohodnout ani na tom zakřivení okurky, těžko po nich, po všech najednou, chtít dohodu na tak zásadním překopání systému měření ubíhajícího času. Ale jako myšlenkové cvičení je to fascinující. To bezesporu.
|
Vložil: Štěpán Cháb