Vilém Famm: Návrh na řešení ilegální migrace. Vaše dopisy
08.11.2023
Foto: Pixabay
Popisek: Záchranné vesty a čluny po doplutí k břehům Evropy
Migrace přerůstá přes hlavu. Italská premiérka Meloniová místo ochrany hranic vyjednala s Albánií, že přebyteční migranti se budou převážet do tamních detenčních táborů. Tedy na Balkán. Do Evropy. Jako kdyby to něco řešilo, jen se problém rozlije a způsobí víc problémů. Vilém Famm se zamyslel nad tím, jak vyřešit celou problematiku příliš mnoha migrantů na kontinentu.
„Tak jsme měli po delší době návštěvu, se kterou probírám velmi rád, co jsem viděl, zjistil, zaregistroval a co z toho mne zaujalo natolik, že cítím potřebu se k tomu písemně a přímo na internetu vyjádřit. Přijela dcera,“ napsal Vilém Famm.
„Nedávno jsem sledoval besedu na ČT 1 o ilegální migraci. Jeden pán vzpomenul australské řešení. Ilegální migranti zde putují do táborů, pak mají tři možnosti. Za 1. - zbytek života prožijí v táboře, za 2. - vzpomenou si, odkud pocházejí, a vrátí se domů, za 3. (přesně už nevím) - vystěhují se do jiné země.
Vyřčený nápad jsme rozvíjeli, až přišel návrh můj, který jsem hned za tepla řekl své dceři.
Tábory se musí hlídat. Ilegální migranti by mohli utíkat. Měli by být na místě, odkud není možné jen tak odejít. Vzpomněl jsem si na rozhovor před více než 55 lety, tenkrát jsme my tři spolužáci navštívili u nás v Kudlovicích válečného hrdinu pana Michala Zimu, aby nám pro naši literární práci řekl, co on za války prožil. Ještě před válkou odešel do Polska a odtud přes francouzskou cizineckou legii do Afriky, kde byl výcvikový tábor. Nikdo je nehlídal, ale nikdo taky neutekl. Bez vody to možné nebylo, obklopovala je poušť. Porážku Francie zažil na frontě, kdy legie se držela, ale armáda ustupovala. Podařilo se mu pak odsunout a tak bojoval později i při osvobození Francie. Tolik k prvnímu náhledu na věc.
Nyní se podívejme na druhý pohled k problému. Je zde nelítostný postup, který vyvolá každé vodní dílo v krajině. K vůli zatopení se musí vystěhovat obyvatelé zasažených míst.
Australský nápad vyžaduje zcela jistě velkou ochranu táborů, my však potřebujeme levnější a bezpečné evropské řešení. Vhodnou poušť na naše řešení nemáme. K výsledku jsme dospěli prostou diskuzí při sledování „Jednoho krásného letního odpoledne“. Navrhuji pro tento účel obětovat dostatečně velký ostrov u některé země EU. Obyvatelé ostrova budou samozřejmě náležitě vyplaceni. Bez člunů ilegální migranti ostrov nebudou moci opustit.
Mnoho migrantů míří na Lampedusu. Ostrov má však jen 20,2 km2 což je zcela jistě nedostatečné. Vzpomínka na Napoleona nám nabízí Elbu - 224 km2.
Též se nabízí dánský ostrov Bornholm - 588,3 km2. Obyvatel 43 040. Ostrov je tedy dostatečně velký, aby mohl absorbovat všechny evropské ilegální migranty.
Pro ně musí platit „tři základní pravidla“.
1. Ilegální migranti mají možnost prožít svůj život na ostrově.
2. Ilegální migranti se vrátí do své země.
3. Ilegální migranti opustí ostrov do země, která je přijme na základě požadavku dané země. EU nebude zajišťovat požadavky migrantů, jenom pomůže zprostředkovat odchod do jiné země, pokud o migranty někdo projeví zájem.
Umístnění ilegálních migrantů na ostrov zcela jistě omezí jejich příchod do Evropy. Není přece možné přijímat mezi nás lidi, kteří nehodlají respektovat naše zákony. Všechny tyto lidi je zapotřebí zastavit před branami Evropy.
Další kapitolou jsou převaděči. Pokud jsou občany Evropy, měli bychom mít možnost zbavit je občanství a i je trvale přestěhovat na „migrační ostrov“ s tím, že i pro ně platí „tři základní pravidla.“ Pokud je jejich původní vlast nepřijme, budou, ne kvůli nám, ale kvůli sobě, lidmi bez vlasti. Svoji zemi zradili, tak musí přijít trest.
Pokud se nám nepodaří ochránit Evropu, tak nás cizí civilizace přerodí. Nejsme přece proti migraci jako takové, ale přijímat lidi, kteří nerespektují naše zákony, je víc než hloupé. Je to přímo zločin, který tím pácháme na budoucnosti svých dětí.
Jeden ostrov bude muset opustit cca 40 000 lidí, ale budou to oni, kdo zachrání Evropu jako takovou a jakou ji známe. Znovu budeme vděční hrstce lidí za záchranu naši civilizace.
Pro někoho bude nepřijatelné vystěhování občanů z ostrova. Pro ně mám tenhle dotaz. Kolik se postavilo v Evropě přehrad? Kolik lidí muselo opustit své domovy? Ti mohli být obětováni? Zde nabízím řešení problému, který je sice přísný, ale i humánní. Nikomu nebude ublíženo a přitom se řeší otázka ilegální migrace.
Migrační ostrov ochrání Evropu na 111 %,“ ukončil své zamyšlení Vilém Famm.
Tady bych se s panem Fammem pustil trochu do křížku. Proč si chystat hasičské vybavení, máchat minimaxem, mluvit o metodách ošetření vážně popálených, když jde požáru zcela předejít? Proč vymýšlet detenční ostrovy, když lze migraci zastavit přísným hlídáním hranic? Poláci loni ukázali, jak na to. Z Běloruska neprošla ani noha.
Jenže to už je, mám pocit, debata ex post. Západní země se pod již přijatými migranty prohýbají námahou, propalestinské masivní demonstrace nechť jsou toho jedním z mnoha důkazů. Západ se ve složení obyvatel nezmění, on už je změněn. Migranti mají tamní občanství a s občanem státu nejde nakládat tak, že jej prostě naložíme někde u něj v ložnici a vyklopíme na detenčním ostrově.
To už by páchlo Třetí říší. A tam, předpokládám, dojít nechceme. No, nechceme, s takovou zásobou lidí, kteří pohrdají naším způsobem života, k Třetí říši i tak můžeme dojít. Jen z druhé strany. Ne že bychom se okamžitě stali menšinou, to až za pár generací, kdy nás přišedší velmi citelně předhoní v porodnosti. A do té doby bude naše úroveň upadat, budeme vyčerpávaní jak bezhlavou politikou našich „elit“, tak i narůstajícími nepokoji z řad migrantů, které se mohou zvrhnout až k občanské válce. Pak, pak možná pochopíme izraelskou pozici, kdy ten bere Gazu šturmem, protože to permanentní násilí ze strany Palestiny je prostě vyčerpávající.
V roce 2015 by debata nad záchytným ostrovem po vzoru Austrálie dávala smysl. Teď je rok 2023, osm let jsme z našeho kontinentu dělali chalífát. A tak ho máme. Už nevratně a nezvratně. Naučme se s tím žít.
Dobrá, dobrá, my zatím ne, ač ministr Rakušan už za nás podepsal přístupový Migrační pakt, který má z hesla Patříme na Západ udělat realitu. Migrace mířila na západ od nás. My jsme se vlně vyhnuli tím, že jsme byli příliš chudí, než abychom sociálním systémem dávek a podpor přilákali dost nových obyvatel. Místo záchytných ostrovů by teď u nás měla probíhat jiná, velmi důrazná debata. A to ta, jak se odstřihnout od západní Evropy, která si svůj způsob Ikarova pádu vybrala v roce 2015, ač my jsme se jim snažili vysvětlit, že je to cesta do pekel. Neposlouchali. Náš cíl je tak vlastně jediný – nenechat se jimi stáhnout ke dnu. K tomu je potřeba první krok, demise naší současné vlády, která by takový krok nebyla pro svou poddajnost a až nemohoucnost nikdy schopná udělat.
|
Vložil: Štěpán Cháb