Vilém Famm: Slovo proti slovu, myšlenka proti myšlence, pravda proti lži či polopravdě. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Země česká, domov můj...

Bylo nebylo, před třiceti lety stála jedna země na samém začátku. Mohla se vydat mnoha cestami, mohla do budoucnosti hledět s vizí, pracovat na ní, mohla se stát jednou z nejlepších zemí světa. Místo toho přišla realita balíků v čele, kteří slyšeli jen na zacinkání měšcem. Státník ani jeden. Jen správci. Navíc správci neschopní. Vilém Famm se zamýšlí nad tím, jaké to u nás mohlo být, kdybychom šli jen trochu jinudy.

„Více a více lidí bere internet coby studnici informací. Zvláště školáci zde umí nabýt kýžených informací,“ začal zlehka Vilém Famm a pokračoval. „Proč tedy nejsem spokojen já? Internet není pro mne zajímavý tím, co poskytuje, ale tím, co nám nedává. Z politické scény se tak nějak vypařilo soutěžení programů, které bylo nahrazeno negacemi čehokoliv.

Prioritou stran je udělat něco pro své voliče. Nejlépe dát jim peníze, byť na úkor státního rozpočtu. Naposledy to bylo zrušení super hrubé mzdy, kdy státní rozpočet přišel o cca 100 mld Kč (četl jsem i o 120 mld Kč). Kdy a kolik bylo takových darů voličům? Přitom by stačilo obdarovat všechny zrušením poplatků za televizi a rozhlas (cca 8 mld Kč) a jaká by byla spokojenost ve společnosti. O kolik peněz byl takto připraven rozpočet? Pak se snadno může tvrdit, že nejsou peníze na důchody, když příjmy byly zaříznuty. Když budu stát posuzovat pouze z pohledu priorit, pak je to zcela jasně doprava, školství a zdravotnictví, ostatní věci obhospodařuje soukromá sféra.

Nejsme nějak schopni postavit páteřní silnice a dobudovat železnice. Historie nám dává ponaučení ze Strážnice, z města, které kdysi patřilo k největším na Moravě. V první fázi budování železnice radní o tuto novotu nestáli a město tak odsoudili k pomalému zapomenutí. Tím, že nestavíme dobrou dopravní síť, zařazujeme se na periferii Evropy sami.

Mne osobně mrzí zamítnutí výstavby kanálu Dunaj, Odra, Labe. Náklady by byly jistě astronomické, ale užívání kanálu by přesahovalo staletí. Zde také hrálo svoji roli, že s tímto návrhem přišel pro mnohé nemilovaný pan prezident Miloš Zeman, přitom si mnozí ve své zášti ani neuvědomili, že dobrá doprava dělá dobrou ekonomiku.

Školství, dle mého názoru, šlo cestou naplnit přání žáků. Výsledkem je nedostatek řemeslníků. Stáváme se tak stále více nenáročnou montovnou.

Zdravotnictví potřebuje diskuzi, proč nefunguje zdravotní pojištění jako pojištění.

Provedlo se církevní vyrovnání. Proč není dostupný seznam, kdo a kdy o co žádal a čeho se mu pak dostalo?

Byl prodán téměř celý zlatý poklad republiky, jehož součástí bylo na 5 tun zlatých mincí. Zasloužíme si znát seznam ztraceného bohatství naší země. Kolik bylo vlastně těch mincí a které.

O kolik jsme přišli zemědělské půdy, a nejenom jí, od roku 1989? Téměř stále se staví na zelené louce. Jsme svědky toho, že obce i města se zvětšují a obyvatel tam přitom ubývá. Centimetr orné půdy přitom prý roste 500 let. Kolik jsme jí zničili?

K tomu všemu jsem si přečetl, že naši společnost rozkládají lidé, kdy někteří jsou blbí, jiní navedení (pátá kolona v ČR). Stačilo by jen dodat, že jsou to ztroskotanci a zaprodanci. Takový návrat víc než přes třicet let zpátky. Slova nejdou proti slovům, spíše nastupují pomluvy. Nějak se zapomnělo, že když byly za komunismu zapalovány stohy, režim se semkl a byl silnější. Nakonec však prohrál v bitvě slov. Opravdu se máme bát lživých a zkreslených informací? Ty se přece dají uvést na pravou míru! Na internetu lze jednoduše diskuzi monitorovat i díky vhodnému programu. Nové technologie jsou prostě úžasné (zjišťuje se názor nejen politický, ale i obchodní), ale nakonec vše končí u prostého slova proti slovu. Jen dbejme, aby ta slova přinášela klid a mír, ne zmar a zkázu.

Tak jsem se rozhodl stát se občanem bojujícím na sociálních sítích za svou pravdu. Začal jsem se zapojovat do diskuzí politických stran či politiků. Nejprve jsem doporučoval články, které se mi zdály, že ladí s daným problémem, ale postupně jsem dospěl k názoru, že má připomínka musí být několikaslovní, aby silně a jasně bylo sděleno naprosto vše. Takto jsem způsobil jedině bouři ve sklenici vody, ale ověřil jsem si, že kvantum lidí dokáže opravdu zahltit prostor a tak se stát nepříjemnou stafáží. Nepravdy je však nutno vyvracet pravdami a ne zesměšňováním protivníků, tím se dosáhne jedině opačného výsledku.

Tak se opět vracím k faktu neschopnosti politických stran prosazovat svůj politický program. Chci opět soutěž slov, myšlenek, které nás posunují vpřed. Vždyť několika slovy se dá např. vyjádřit problém o distribuci vody, který lze vypustit slovy „Plně státní vodu.“

Pamatujte, že má platit slovo proti slovu, myšlenka proti myšlence, pravda proti lži či polopravdě.

Využívejme internet na 111 %,“ ukončil již tradičně své zamyšlení Vilém Famm.

Psali jsme

Vilém Famm: Dobrovolné televizní poplatky. Vaše dopisy

Vložil: Štěpán Cháb