Vilém Famm: Zubní zdání. Vaše dopisy
03.06.2023
Foto: Pixabay
Popisek: Zubař
Stomatologická péče je v České republice co do dostupnosti v hrozném stavu. Což vede i k tomu, že návštěva u zubaře je náročná nejen psychicky, ale hlavně finančně. Vilém Famm se zamýšlí nad tím, jak z toho ven.
„Tak se nám zdá, či spíše jeví, že zubařů je v naší zemi málo. Z ČT jsem se dozvěděl o smutném údělu 17 procent našich spoluobčanů, kteří nemají zubaře. Zároveň je si však nutné uvědomit, že statistika nám neříká, kdo u kterého zubaře je. Ano, v tomhle směru máme totiž dvourychlostní zdravotnictví. Já byl po léta v tom prvním. Paní zubařka mne léčila přes pojišťovnu,“ napsal Vilém Famm a pokračoval.
„Druhá skupina je ošetřována za hotové. Nevím už kde a kdo řekl, že tohle je onen důvod, proč je zubařů málo a proč nejsou prostě všude tam, kde je jich potřeba. Tak se na celou věc podívejme ze všech stran.
Na počátku si připomeňme část Hippokratovy přísahy: „Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.“
Nemocný je pojištěn, ale mnohý podle pojištění ošetřen není. Vše je k jeho škodě, a tudíž není správné. Tak si Hippokratovu přísahu vykládám. Dovedete si představit, že nabourané auto necháte opravit za své jenom proto, že autoopravna odmítne provést úhradu skrze zákonné pojištění? Hloupá otázka, že ano? Máme demokracii, vládu lidu, ale nefunguje nám zdravotní pojištění přes zubaře. Neměla by ta vláda lidu spíše pracovat pro lid, a zdravotní pojištění pak bude fungovat?
Dělník je hoden své mzdy. Můžeme polemizovat, jaká výše má být u zubaře či poslance a taky důchodce proti průměrné mzdě, ale i tak je naším oprávněným požadavkem, aby zdravotní pojištění fungovalo tak, jak má. Zdravotní pojištění v ČR je na třech pilířích. Všeobecnost je dána, že zapojeni jsou všichni, a to povinně. Za to je záruka státní garance. My pracujeme pro stát a stát má pracovat pro nás. My pracujeme, ale v tomhle případě vidíme jasnou absenci v konání ze strany státu. Stát zcela selhal. Za tenhle stav můžeme i my, protože volíme ty, kteří ochotně vnášejí trh do zdravotnictví.
Dovolím si navrhnout řešení. Je naprosto legitimní z vaší strany ho odmítnout, ale uvítal bych pak návrh váš. Ostatně, pokud jsem někdy něco navrhoval, vždy jsem doufal právě v diskuzi, která z toho vzejde. Z různých názorů se pak vyloupne řešení. Dovoluji si navrhnout své.
K provozování praxe nestačí jen vystudovat, ale potřebujete i státní souhlas k provozování praxe. Tak se nyní uděluje a my jsme tam, kde jsme. Abychom tenhle stav změnili a zajistili ošetření všem, je nutné udělovat povolení k provozování praxe jen těm, co budou pracovat pro pojišťovnu. Stávající stav je nutno přehodnotit. Vše může počít tím, že se vše znovu a řádně spočítá, sečte, zpřehlední, a tak dojde k naplnění funkce pojištění, kdy se jeho plnění konečně naplní. Čísla nám neúprosně představí pravdu, ale taky spravedlivé řešení.
Bude těžké najít kompromis mezi požadavky zubařů a pacientů. Musíme si však uvědomit, že není možné přehlížet práva pacientů. Jasným důkazem je oněch 17 procent nezařazených občanů, a to ještě upozorňuji, že nevíme, kolik je těch, kteří plně a tvrdě platí, byť pojištěni jsou. Tak to jsou ty paradoxy!
Chci fungující zdravotní pojištění na 111 procent,“ zakončil svou úvahu tradičně Vilém Famm.
Zdravotní pojištění musí být zárukou, že člověk bude ošetřen v maximální možné péči. Tečka, punktum, není co dodat. Pan Famm moc šikovně použil příměru auta v autoopravně. Platíme si povinné ručení a logicky očekáváme, že si ho neplatíme jen tak. Při nehodě se prostě pojišťovna postará o placení. Od toho tu je.
To samé by mělo platit ve zdravotnictví. Pacient nesmí být rukojmím ani pojišťovny ani lékaře, kteří když se nedohodnou, tak je na tom bitý právě pacient. Absurdní stav, který právě zažíváme. Česká stomatologická komora se nedokáže dohodnout s pojišťovnami a obětí je pacient.
Stejně tak nejsou pojišťovny ochotné se dohodnout s komorou. Jak by to vypadalo, kdyby se člověka s mrtvicí lékař před ošetřením ptal, jestli má na hospitalizaci dost peněz, a po zavrtění hlavou by ho prostě vyhodil na ulici? Absurdně? Vždyť takhle přesně to teď vypadá ve stomatologii. Je z toho cesta ven? Pan Vilém Famm ji načrtl. Jednu z možných. Jen nenechat tragický stav ve stomatologii vyhnívat. Jak zub. Pak se to celé začne hroutit.
|
Vložil: Štěpán Cháb