Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Čísla hovoří aneb Výkřik proti chamtivosti II. Vaše dopisy

17.03.2023
Vilém Famm: Čísla hovoří aneb Výkřik proti chamtivosti II. Vaše dopisy

Foto: Hans Štembera

Popisek: Peníze

Vládní koalice pěti vysílá neodbytné signály, že si žijeme nad poměry. Že bychom měli zbrzdit. Že k prosperitě se musíme prohladovět. Vilém Famm se ovšem s buditelskými hesly vlády nesmířil a začal pátrat po číslech. Po těch číslech, které ukážou pokrytectví takových signálů.

„O peníze jde v prvé řadě a vůbec pak nevadí okrádat bezbranné, staré a ještě starší,“ napsal Vilém Famm a pokračoval. „Je vidět, že v naší zemi nejsou ve vedení státu hospodáři, ale pouhopouzí správci, kteří věci spravují ve svůj prospěch. Zde jasně vidíme, že nám chybí všeobecné referendum, pomocí kterého by i občané mohli napravovat chyby či úmysly politiků.

Ke snižování důchodů dochází z důvodu, že došly peníze a pak i důchodci musí být solidární. Nějak mi u tohoto jednání unikl rozbor všech skupin a jejich solidarita. Dva miliony důchodců po solidárním odebrání tisícikoruny dá dvě miliardy za pouhopouhý měsíc a kdeže politici tak lehce přijdou k tak závratné částce? A důchodců je přece víc.

Proč poslanci, senátoři, ministři, soudci mají nárok na rostoucí násobky průměrného platu a důchodcům je upírán? V prvním článku jsem zkratkovitě ukázal skutečnost průměrného důchodu v procentech. Socialismus končil s 50,426 % vůči průměrné mzdě. Po vítězné sametové revoluci vítězové v krátkém pominutí mysli zvýšili důchody v roce 1991 na 57,383 %, v následujícím roce došlo k poklesu, ale i tak po 3 roky byly důchody nad 50 % a nad socialistickou hranicí.

Pak už následoval trvalý sešup až k roku 2018, kdy důchody klesly na 38,744 %. Ano, čtete dobře. Bylo docela úsměvné, když politik obhajující snížení valorizace důchodů argumentoval tím, že důchody vzrostly z 39 % na 50, ale asi z vrozené skromnosti se zapomněl zmínit, že z 57,383 % klesly na 38,744 %. Celé roky valorizační výpočty snižovaly důchody ke spokojenosti svých tvůrců, až se kolečka zadrhla a někdo uvažoval natolik špatně, že důchody, světe div se, dosáhly 50 % hranice. Na vině byl špatný návrh ,vysoce‘ inflační valorizace. Pokud nechceme přidávat podle inflace, je zde možnost stanovit trvalý průměrný důchod, řekněme na 57,383 % z průměrné mzdy. Hrátky politiků pak ustanou. Vše je o diskusi, včetně platů poslanců.

Předpokládám, že se vám nebude chtít hledat vztahy mezi průměrným platem a důchodem, tak předkládám výčet svůj až na rok 2022-3, který jsem tam neměl, ale jedna nespokojená čtenářka data uvedla ve své diskusi. Nabývám jen dojmu, že supluji nejenom některé strany, ale i odbory. Pokud jsem se tedy dopustil nějaké chyby, pak vězte, že neúmyslně a zcela určitě bez změny smyslu podané zprávy.

Tabulka začíná rokem, následuje průměrná mzda, průměrný důchod, procenta, na kterých jasně vidíme kolik % máme z průměrné mzdy, v 50 % jaký by byl takový důchod a následuje rozdíl, který je vyjádřen v + či – podle toho, zda se jedná o přeplatek či nedoplatek, roční rozdíl, dále stav v 57,383 %, opět rozdíl měsíční a po něm i roční. Po sestavení tohoto všeho mne však přepadla pochybnost, zda tohle celé by přece jen nemělo být počítáno z čistého měsíčního příjmu, neboť průměrný důchod je brán coby čistý příjem. Dostupnost informací mi to však nedovolila.

 

Vše spočítáno a můžete vidět, jak si věci stojí. Procenta nelžou. Do roku 2021 mají s různými výkyvy klesající tendenci. Tohle dokázali mistři valorizací. Tento stav ve mně budil dojem, že vidím výsledek zločinného spolčení, ale nakonec jsem se dozvěděl, že nemáme nárok, abychom měli stabilní, stálý důchod. Takový příjem je jen pro vyvolené. Jen těm, až na malé výkyvy, platy neklesají, ale rostou.

Důchodcům podle 50 % nebylo od sametové revoluce vyplaceno 515 736 korun. Pokud by platila polistopadová euforie na 57,383 %, tak důchodce průměrně nedostal 1 169 592 korun. Proč při těchto faktech dnes vůbec někdo hovoří o tom, že důchodci by měli být solidární? Než se podíváme, jaký by si důchodci zasloužili důchod, tak se podívejme na naše poslance. Růst platu mají i další profese jako jsou ministři, prezident, soudci a státní zástupci.

Tak a můžeme porovnávat. Důchodcům příjmy klesají a jak vidíte, jiným rostou. V porevolučním nadšení důchody prudce vzrostly a platy poslanců naopak klesly z 213,024 na 150,732 %, aby v roce 2023 vrostly na 253,565 %. U důchodců sledujeme sestupnou tendenci a u poslanců vzestupnou. Kam se skryla ona proklamovaná solidarita? Copak solidarita, ta tiše zesnula i s morálkou. Obě skupiny by měly fungovat podle jednoho pravidla.

Ostatně diskuze na téma důchody se neubírá tím správným směrem. Je nám předkládán fakt, že na důchody není a nebude, protože výběr sociálního pojištění tyto náklady již nepokrývá. Ano, potud je to pravda, ale spíše jen část pravdy. V západní Evropě jsou vyšší důchody a to díky tomu, že mimo sociálního je zde vysoký podíl státu z daní. Nyní vidíme, že můžeme mít téměř 50 % průměrné důchody oproti průměrné mzdě. Z daní státu dosáhneme i na oněch 57,383 %. Důchodci si zato můžou sami, protože volili ty, co ,neumí vybírat daně'.

My diskutujme, kolik by měl stát dávat z daní na důchody. Nalézt vhodné příklady v zahraničí nebude zase tak těžké. Máme snad odcházet do důchodu zlomeni fyzicky i psychicky jenom proto, že někdo nevybírá daně tak, jak by měl? Stačí malá změna danění. Daně se nyní platí v sídle firmy, ale platit by se měly tam, kde firma peníze vydělala. V našem případě v ČR a pak bude nejenom na důchody, ale i na vyrovnaný rozpočet (vláda rezignovala i na jiné výběry).

K závěru by měl patřit i nějaký citát. Jeden mi poslal přítel a sedí naprosto k dnešní době. ,Chudák není ten, co má málo! Ale ten, co nemá nikdy dost.‘

Domnívám se, že jsem ukázal pravdu jaká je. Pár slov a čísel k zamyšlení. Tak se zamysleme.

Hledejme hospodáře na 111 %,“ uzavřel své psaní Vilém Famm.

 

Vláda nejde správním směrem. Bojí se došlápnout na korporace, které na covidové krizi i na nynější krizi, či jakékoliv jiné krizi, vždy rády nezřízeně vydělají. Daňový poplatník to zaplatí. Všechny ty výlety do milionů spálených vakcín, nebo nakoupených zbraní, daňový poplatník zaplatí cokoliv. A když už nemůže, když už nezaplatí, začneme mu brát benefity společného státu. Seškrtáme důchody? Seškrtáme platy ve školství? Začneme odebírat daňové vratky? Zvýšíme sníženou sazbu na daních? Zavedeme poplatky ve zdravotnictví? Cokoliv. Jen se nechovat jako správný hospodář.

Přičemž vláda nedokáže jednat. Zastropuje ceny energií na absurdně vysokých částkách, aby pomohla, ale vlastně jen symbolicky, takže vlastně nepomůže vůbec. Vyřeší energetickou krizi odkoupením ČEZu? Nevyřeší, bojí se malých akcionářů, kteří, jak se až zdá, tady vládnou za vládu. Ve Strakově akademii nám sedí neschopní správci. Ano, ekonomika republiky i navzdory jejich neschopnosti v budoucnosti začne zase růst. Zase se vrátí lepší časy, pokud se válka nevylije za hranice Ukrajiny, samozřejmě, pokud se podaří Rusko i Ukrajinu vrátit na cestu rozumu, pak začne ekonomická konjunktura, kterou současná vláda bude propagovat jako svůj úspěch. Ale bude to jako za Kalouska a jeho boje s ekonomickou krizí. Kdyby nic nedělal, krize se zbavíme o dost dřív. Dopady vládních opatření se s námi potáhnou i dlouho po krizi. Valorizaci důchodů snížili, a pokud nezasáhne prezident, případně pak Ústavní soud, bude se další valorizace odvíjet už od té snížené. Takže okradeni navždy. Politikům ovšem platy rostou. O kolik? O 13 %? Není to málo?

Měli bychom hledat řešení, která budou chránit jak kasu státu, tak i ty, kteří do té kasy přispívají nejvíc. Jedno z řešení ve svém textu ukázal Vilém Famm.

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb