Prý se zvýšeně odpojují elektroměry. Neodpojují. Komentář Štěpána Chába
komentář
13.12.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Elektroměr, novodobý nepřítel
V posledním roce stoupající blogerská hvězda vystupující pod jménem Vidlák vydala velmi emotivní článek o tom, že ČEZ řádí po České republice jako černá ruka a zvýšeně a s potěchou odpojuje elektroměry opuštěným seniorům a samoživitelkám. Článek byl hojně sdílen, dostal se tento až před mou pozornost. Řekl jsem si, že to je na pováženou. Oslovil jsem tedy společnost ČEZ.
A to s následujícími dotazy:
„O kolik za poslední tři měsíce stoupl v meziročním srovnání počet odpojených elektroměrů v ČR?
Kolik domácností i firem je v platebním prodlení oproti minulému roku?
Kolika firmám a domácnostem v meziročním srovnání hrozí odpojení elektroměru?“
Hned druhý den mi odpověděl jeden z mluvčích ČEZu Martin Schreier (žádná náhoda, však jsem se obrátil přímo na něj). Jeho odpověď bez úprav a zkracování je zde: „ČEZ neregistruje nárůst počtu zákazníků, kteří by měli pohledávky po splatnosti a počet odpojení na distribučním území ČEZ Distribuce je dokonce nižší než před rokem. Konkrétně je nižší o 7 procent a je také nižší ve srovnání s lety 2019 i 2020. Procesu odpojování vždy předchází komunikace se zákazníkem a odpojení je vždy až ta poslední možnost. Často se odpojují například dlouhodobě nepoužívaná odběrná místa a podobně.
Vždy se snažíme společně se zákazníkem nalézt řešení. Poskytujeme například splátkové kalendáře, které nemají vůbec žádný úrok. Zároveň zákazníkovi umíme poradit i s tím, kam se obrátit s žádostí o finanční pomoc od státu. Se zákazníkem se snažíme problém aktivně řešit hned od začátku: dostává od nás minimálně dvě písemné upomínky, že je v prodlení s platbou, pokud na něj máme i telefonický kontakt, tak mu voláme. Proces odpojování je dán legislativou, ale vždy se snažíme jít nad rámec toho, co musíme v rámci zákona a vždy se snažíme vyjít zákazníkovi vstříc. Odpojení je pro nás až tou nejzazší možností.
Jen na okraj, pokud čerpáte z příspěvku, že ČEZ nadměrně odpojuje elekroměry (k přečtení například zde https://www.litterate.cz/branibori-v-cechach/). Je ještě třeba dodat, že společnost ČEZ Distribuce mimochodem ani nepůsobí na území jižní Moravy, a tudíž není možné, aby tam naši pracovníci odpojovali elektroměry. Na jižní Moravě a ani v Brně jsme tak neodpojili ani jeden elektroměr...“
Odhlédněme od pohádky pana Schreiera o tom, že ČEZ je citlivou a mírumilovnou institucí, vedle které je Matka Tereza sadistický tyran. Podívejme jen na čísla. Takže počet odpojených elektroměrů klesl meziročně o 7 %. Kdo by to byl s probíhající krizí i s ohledem na životem unaveného kamaráda pana Vidláka řekl.
Pan Vidlák, mimo jiného, napsal: „Nejhorší jsou prý ty brečící matky, které ho prosí, aby ještě deset minut počkal, že ještě rychle alespoň dovaří poslední oběd. Nebo babičky, které se ho ptají, co mají dál dělat… Na jižní Moravě žijeme všichni ve větších či menších vesnicích. I Brno je jen řada dědin, propojená šalinou. Máme tu více domů a méně sídlišť. A on teď jezdí a odpojuje a odpojuje. Tu někoho, tam někoho.“
Jak se tohle shoduje s tím, že ČEZ Distribuce, jak píše Martin Schreier, na jižní Moravě vůbec nepůsobí? Teď kdo kecá? Vidlák? Nebo tiskový mluvčí ČEZu? Jak se s tím popasovat? Pokud kecá Vidlák, ztratí svou pověst Jana Husa novověku. Pokud kecá Schreier, přijde o práci.
Tady samozřejmě vycházím z toho, že si ČEZ nevylepšuje čísla. Protože zálohy na elektřinu násobně stoupají po celé republice a lze tedy z logiky věci očekávat, že i přes stropy a deštníky proti drahotě to velké množství lidí nezvládne. A skončí s odpojeným elektroměrem. Jenže součástí onoho deštníku proti drahotě je doplatek na bydlení, který se dokáže vyrovnat i s násobně většími cenami za zálohy. Prostě je zaplatí stát, lidé budou brblat, ale přežijí. Ne tak státní kasa, která na tom ukázkově vykrvácí. K tomu inflace oficiálně kolem 17 %, neoficiálně podle cen zboží v obchodech dalece přes 20 %. Ti nejslabší skutečně padají na hubu. Padají. A Vidlákův hovor s fiktivním kamarádem jim ubližuje, protože mediální zkratkou dosáhne toho, že další, už na realitě se zakládající zprávy o jejich bídě, budou bagatelizované. To je zase nějaká vidlákovina, řekne se a mávne se rukou.
Mám odpověď Martina Schreiera ututlat a tvářit se, že na jižní Moravě probíhá apokalypsa hodná zápisu do Guinnessovy knihy rekordů? Mám držet basu s odbojem proti vládě? Proč, když jen emočně ždímá společnost na podkladu z prstu vycucaných historek od knedla zela? Třeba ne, a rád přiznám chybu, když skutečně ne, ale přesto pochybuju, že ke zmíněné apokalypse dochází.
Není těch, s prominutím, průserů víc než dost, než abychom je ještě uměle nafukovali? Já vím, má to potenciál vyburcovat davy, ale burcovat davy pod vylhanou záminkou? To je jako vzít si sirky a vyrazil na výlet k Reichstagu. Funguje to. Ale ty dopady. Darmo mluvit. I já bych si dokázal sednout k fiktivnímu kamarádovi a u knedla zela s ním probral cokoliv, co bych chtěl protlačit do diskuse. Ač by to bylo jistě řízeno dobrým úmyslem, stejně by to byla vysloveně sviňárna. Tak sirky zase do šuplíku, zrušit rezervace ve vlaku do Berlína a pomáhat si navzájem. Jak píše Vidlák, blíží se Vánoce, buďme na sebe hodní. I tím, že si přestaneme nalhávat kraviny a kazit si tím často uvadající radost ze života.
ČEZ se ovšem skutečně za asistence naší služné vlády utrhl ze řetězu a my, jakožto čistý výrobce elektřiny, platíme prakticky nejvyšší cenu v celé Evropě. Což je naprosto proti vší logice. A pak jeden z hlasů odporu zvrabelovatí a vytlačí u knedla zela takovou pytlovinu postavenou na nesmyslech. A ať znásobené zálohy platí lidé, nebo to za ně platí stát, je to do budoucna děsivé závaží, které naši zemi a hlavně její obyvatele provleče bahnem. A tam nemáme co dělat. Nezasloužíme si to. V ČEZu jsou hyeny, krmí se na ještě dýchající mršině jménem Česká republika, mlaskají u toho, až člověku zaléhají uši. Ale pak jedna pitomina od knedla zela ČEZu zase foukne vítr do plachty. Protože další hlas propadl vábnému volání falešného, ale rychlého řešení v burcování davů. A při těchto rétorických cvičeních lidem napříč republikou skutečně citelně padá životní úroveň.
Vložil: Štěpán Cháb