Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Opomíjená obyčejná škrabka na brambory. Vaše dopisy

08.12.2022
Vilém Famm: Opomíjená obyčejná škrabka na brambory. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Slupky od brambor

Nejen velkými událostmi společnost je živa. I malé velké vynálezy si stojí připomínat a hledat v nich trochu uklidnění v turbulentní době. Vezměme si třeba takovou škrabku na brambory. Řeknete si – echt, co s ní. Oslavovat její existenci a k příborníku jednou za rok donést z úcty kytici. Na její počest. Na výročí jejího patentování. A právě o tom se rozepsal Vilém Famm. A nejen o tom.

„Letošní rok je významný tím, že už uplynulo 75 let ode dne patentování jednoduché, geniální a levné škrabky na brambory,“ zahájil svou oslavu škrabky Vilém Famm. A rozhodně pokračoval dál: „Za vynálezem stojí syn americko-českých emigrantů Alfred Neweczerzal (pozdější švýcarský podnikatel), který onen patent podal roku 1947 pod jménem Rex Mod. int. 11 022.

Nedávno skončilo opakování F. L. Věka v naší veřejnoprávní televizi. Seriál je opěvováním našich národních buditelů. My tak neseme na prvním místě dík k umělcům, pak i sportovcům a dá se říci, neprávem opomíjíme vynálezce, kteří se zasadili velkou měrou o rozvoj naší společnosti.

Sám si již nevzpomínám, kdy se mi dostala ta neobyčejně obyčejná škrabka do ruky. Doma sice málo vařím, ale při přípravě brambor přece jen pomáhám. Dříve se používal jen obyčejný nůž. Odpadu z takto oloupaných brambor bylo daleko víc, ostatně tohle bylo s oblibou i ukazováno v nejednom filmu. Dá se říci, že škrabka dopomohla k nasycení zástupů.

Škrabka nejenom šetří čas, neboť s ní je práce daleko jednodušší, ale šetří i materiál. Menším odpadem získáme víc potravy, že tomu tak je, o tom se můžete přesvědčit sami, pokud uděláte malý pokus, kdy jednu polovinu brambor okrájíte nožem a tu druhou škrabkou. Výsledek je víc než výmluvný. Tady jsme u onoho nasycení zástupů vlastně z ničeho. Tím darem je dřívější odpad. Velká spotřeba brambor tak umožňuje velkou úsporu.

Slupky se vyhazují do popelnice nebo do kontejneru pro bioodpad, ale v případě lepším jako krmivo pro zvířata. Konejme tedy podle našich možností.

Mým nejoblíbenějším vynálezem je však kruhový objezd. Za ním stojí Frank Blackmore. Ten se zasadil o rychlejší a bezpečnější křižovatku. Tak i jeho vynález přináší úsporu paliva. My však vidíme jen jednoduché vyřešení křižovatky.

A do třetice všeho dobrého. Papinův tlakový hrnec. Máme ho zřejmě všichni a známe jeho úsporný význam v kuchyni. Za tímto vynálezem stojí francouzský matematik a fyzik Denis Papin. Jen nevím, jak mohl vědět již v roce 1679, že se nám bude jeho hrnec hodit pro svoji energetickou úspornost a nejenom pro časovou úsporu. Geniální.

Ve společnosti všichni mají své místo, a proto přestaňme opomíjet ty, kteří pro nás pracují na poli technickém. Jejich postavení neodpovídá jejich přínosu pro nás všechny. Vy sami jistě naleznete vynálezce další, či už je přímo máte.

Pak jsem si uvědomil, že první místo mají komedianti oprávněně. Byli to právě oni, protože přinesli slovo a to je jak známo nejmocnějším prvkem v naší společnosti, nejsilnější zbraní. Slovo učinilo člověka člověkem. Umělci si své místo na slunci zaslouží, ano, ať jsou první, ale nezapomínejme i na ty druhé a další, ti si to zaslouží taky.

Nahlížejme na vynálezy na 111 %,“ zakončil tradičně Vilém Famm oslavu vítězného lidského ducha nad hmotou.

Také mě to často udivuje. Jak mohl Denis Papin někdy v 17. století vědět, že budeme potřebovat šetřit a vařit co neúsporněji, abychom jedné velmoci pomohli porazit druhou velmoc. Na takovou věc by ani vizionářský Jules Verne nepřišel. Porážet velmoci škrabkou na brambory a papiňákem.

Ano, je s podivem, že zlatem a obdivem zasypáváme komedianty, děláme z nich celebrity a ty lepší, přičemž na vědce, na ty, kteří skutečně posouvají svět dopředu (když ho tedy náhodou nesunou vzad) nám zbude jen těžce vyhádaný grant.

Psal mi jeden pán, který vydal knihu. Čekal, že mu to patřičně obohatí jak duševní obzor, tak i bankovní konto. Zuřil mi pak do dopisu, že za vydání knihy dostal jen 8 tisíc. Marina Cvětajevová, ruská básnířka (bolševik ji věru prohnal) napsala, že básníkům by mělo lidstvo ráno chodit i zatopit do kamen, aby za lidstvo mohli zkoumat a objevovat duši, protože to by měl být náš pozemský cíl. Ne hromadit a válčit, ne se rvát a nenávidět, ale chápat a snažit se pochopit sebe i spolužijící, kteří se pohybují vůkol. I přes škrabku na brambory jde objevovat taje smyslu bytí. Nejde? Ale jistěže jde. Jen se na ni kouknout z jiného úhlu.

Vložil: Štěpán Cháb