Vilém Famm: Naše energetická situace? Jako pohádka o stařečkovi, který měnil, až vyměnil. Vaše dopisy
08.11.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Elektřina, znak civilizace...
Green Deal je daný, premiér Petr Fiala pronesl, že už nemá smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Green Deal je prostě realita a my v něm máme hledat příležitost. Toliko premiér Fiala. Ale co na to realita? Kolik vyrobíme elektřiny? Kolik jí spotřebujeme? Kolik plynu? Kolik ropy? A kolik čeho a čím musíme nahradit? A lze to vůbec provést? Takové otázky si pokládá Vilém Famm.
„Naše energetická situace se mi jeví jako pohádka o stařečkovi, který měnil, až vyměnil. Lepší za horší, horší za ještě horší, prostě vyháněl čerta ďáblem,“ napsal Vilém Famm a pokračoval.
„My měníme závislost na ropě za závislost na elektrické energii, kterou ale nyní nemáme. Ostatně, podívejme se na pár čísel a doufám, že jsem našel ta, co nelžou.
Spotřeba ČR cca 75 TWh. Vyrábíme 81,4 TWh. Pro účely elektromobility máme tedy k dispozici 6,4 TWh, přitom nakupujeme 100 TWh ropy. Sami vidíte, kolik nám chybí, abychom mohli provést onu výměnu. Pro doplnění informací, plynu nakupujeme 90 TWh.
Elektrickou energii vyrábí 2 jaderné elektrárny (6 bloků) tj. 39 %, 26 tepelných elektráren nám dává 43 %, 12 velkých a 125 malých vodních elektráren, dále 200 turbín větrných a tisíce solárů – 18 %. Dá se nyní říci jedno jediné. Potřebujeme 4 nové jaderné elektrárny, abychom rozpohybovali automobily a pokud odstavíme ty uhelné elektrárny, tak další 2 navíc, tedy 6. Pokud budeme chtít nahradit i plyn, potřebujeme 10 nových jaderných elektráren. Budou potřeba nové rozvody? Co všechno se bude muset změnit?
V roce 2035 skončí výroba spalovacích motorů. Jistě, spalovací auta se budou ještě nějaký čas používat. Tak se ptám, v kterém roce mají již stát a vyrábět nové jaderné elektrárny? Do roku 2035 mnoho nezbývá, a pokud dobře počítám, my budeme potřebovat 6 nových zdrojů. Jaderná energie podle Green Deal je jenom dočasným řešením, takže čím bude nahrazena? Pokud vím tak Tokamak ITER, který má zvládnout termonukleární reakci a nás zásobit levnou elektrickou energií, bude postaven u nás kdy? A kde?
Máme 6 366 654 lehkých užitkových vozů, 190 452 nákladních automobilů, 21 581 autobusů, 1 274 519 motocyklů. Traktory či další stroje mi nejsou známy. Tohle všechno musíme vyměnit, tohle všechno bude potřebovat baterie. Nabízí se otázka, jakou zátěží budou pro naši přírodu. Na druhé straně skončí složitost výroby motoru. Jsou opravdu spočítána všechna pro a proti?
Ze všeho uvedeného se jeví Green Deal jako výborný nápad, ale v celkovém provedení jako velký problém, či spíše sci-fi. Čísla jsou neúprosná. Ukazují totiž pravdu. Číslům nezáleží, aby vypadala dobře, to jenom lidé ohýbají výsledky podle toho, co tím sledují. Nakonec se pravdu dozvíme, jen doufejme, že včas.
Čísla jsou opravdu neúprosná, nabízejí další otázky. Nyní víme, že budeme muset postavit nejméně 4 jaderné elektrárny, ale pokud budeme chtít dodržet Zelený úděl tak 6. Na kolik nás přijde výstavba byť jen jedné? Jeden blok 150 mld Kč, 4 elektrárny 1 800 mld Kč, 6 elektráren 2 700 mld Kč. To je daleko víc než celý jeden roční rozpočet ČR. Ano, můžeme si zase půjčit, to ostatně děláme pořád, ale o kolik se nám pak ona výstavba prodraží? Kolik materiálu a lidí je zapotřebí na výstavbu jedné elektrárny? Máme tuhle kapacitu? Můžete namítnout, že se vždycky něco vymyslí, stále však platí, když nyní nemáme, tak nemáme.
Kam ve skutečnosti jdeme? Je řešením „Iniciativa Trojmoří“ či jen pouhou cestou ke spolupráci? Musíme se zamyslet.
Naučme se počítat na 111%,“ rozloučil se tradičně Vilém Famm.
|
V tomto ohledu je dobré přečíst si článek Daniela Višňovského s názvem „Jsou reálné představy společnosti o tom, jak v budoucnu hospodařit s energiemi?“ v internetovém magazínu Ekolist. Ten má ještě podrobnější čísla, než která přednesl Vilém Famm. Problém vzal z technického a odborného pohledu. Ale oba, jak pan Višňovský, tak pan Famm, jdou v otázkách stejným směrem. Nemíjíme se v našem plánování budoucnosti s realitou? Nevydali jsme se s nadšením směrem, který je naplněný nadšenou ideologií, ale stále se jedná jen o fantaskní sci-fi?
Kde je ten skutečně podrobný koncept, kterým se mají jednotlivé země řídit a nevybočit na slepou vývojovou kolej? A opravdu starobylá Evropa bude svůj směr určovat na PR křiku jedné záškolačky, která křičí, že „je načase transformovat despotický a rasistický systém kapitalistického Západu“? Ta otázka není zcestná, protože přesně této školačce tleskal Evropský parlament, když rozjížděla svou kariéru profesionální aktivistky. Této školačce tleskalo OSN. Fotil se s ní kdejaký politik, který má rozhodovací pravomoci v rukou a řídí osud členských zemí Evropské unie.
A podle premiéra Fialy už nemáme remcat, ale přizpůsobit se. Rádi bychom, jen pochopit koncept, kterým se to celé bude řídit. Nebo jedeme bez konceptu, jen podle příručky aktivismu? Zní to tak. Vypadá to tak. Je to tak.
|
Vložil: Štěpán Cháb