Vilém Famm: Ptáci vymírají, zato lidí je jako much. Vaše dopisy
25.10.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Lidé, všude samí lidé
Populace planety každý den stoupá a stoupá. Brzy bouchneme šampus u osmé miliardy lidí, kteří svou existencí okrášlují náš svět. Nabíráme exponenciálu? Přetečeme brzy přes okraj planety a začneme pršet do vesmíru? Zdroje jsou? Nebo už nejsou? Otrávíme si planetu? Zplundrujeme ji až do formy mrtvého kamene a pak spolu s ní vymřeme? Nebo to jde nějak zvrátit? Otázky, které bychom měli řešit, jak předkládá náš jihomoravský stálý čtenář Vilém Famm ve svém zamyšlení.
„Vzduch vířený ptačími perutěmi je rok od roku vzácnější. Tak nějak by se dala přeložit zpráva organizace Birdlife,“ napsal Vilém Famm a pakračoval: „Vídeň nám sdělila, že v Evropě klesl počet ptáků od roku 1980 o 57 %. Sdělení díky televizi z teletextu naší či slovenské dvojky 29. 9. 2022.
Mnozí lidé nejsou stále přesvědčeni o škodlivosti lidského konání coby důsledku přemnožení. Tak nám přibývá lidí a ubývá ptactva a nejenom jeho. Jak z toho kruhu ven?
Více lidí vyvolává tlak na ochranu rostlin, které slouží jako potrava lidí. Postřiky stále větší měrou chrání rostliny, ale chrání ve svých důsledcích nakonec i lidi?
My dříve narození si pamatujeme sebe sama, jak jsme chodili po polích, kde rostly brambory a ty jsme ochraňovali před americkým broukem-mandelinkou dynocitem. Bílý prášek jsme na rostliny sypali a sypali. Po letech jsme se dozvěděli, že se nám podařilo vytvořit koloběh této látky na našich polích. DDT spláchnuto deštěm do půdy se dostalo do rostlin a ty se staly potravou buď napřímo lidí či hospodářských zvířat a ty lidé též konzumují. Zvířata produkují i odpad-hnůj a tím se zúrodňují pole a tak DDT se rozšířilo všude.
Nyní je čas na otázku pro naše vědce. Jak se chovají postřiky, které používáme na ochranu rostlin či ty proti komárům. Nekolují náhodou v naší přírodě, jako to dělá DDT? Možná si tenhle článek díky Krajským listům někdo takový přečte a je schopen na moji otázku fundovaně odpovědět.
Tak nám ubylo ptactvo. Kolik musí ještě ubýt i jiného života abychom začali vnímat tato fakta jako problém a začali je řešit.
Já sám si připadám jako pamětník. Když jsem na strážnicko přišel v roce 1972, zažil jsem nepříjemný šok, který mi udělili komáři. Byli všude. Tam u nás v Kudlovicích zase tak velkým problémem nebyli. V roce 1985 jsme se přestěhovali do nově postaveného domu, abychom z něho téže noci utekli do starého bytu. Vyhnali nás nemilosrdní komáři. Do domu jsme se vrátili, až byla okna osazena síťkami.
V roce 1999 jsme na zahradě instalovali menší bazén. Večerní koupel znepříjemňoval kdo? Nu přece komáři. Léta šla a dnes mohu říci, že už několik let je koupání i večer příjemné, a dá se říci, téměř bez komárů.
Ptáci se živí semeny rostlin a hmyzem. Nevím jak rostlinná potrava, ale ta živočišná prudce ubyla a tak mizí touto úměrou i ptáci.
Začátek problému tkví v používání postřiků (za mého dětství jsme stromy nijak nechránili a ovoce jsme měli), což si vyžádalo neustále navyšování výnosů rostlin, takže vlastně za to může větší množství lidí. Když však volám po stanovení udržitelného počtu lidí a nepřesvědčil mne ani fakt, že více lidí spíše něco smysluplného vymyslí právě proto, abychom se mohli nadále rozrůstat. Oni prý přinášejí svobodu a já chci něco přikazovat. Proč ta příkrá slova. Ekonomických ukazatelů se použilo pro navýšení porodnosti, tak jich naopak použijme pro její snížení. Rodina s jedním dítětem dostane královské výživné, ale při dalším dítěti mu bude příspěvek naopak úplně odebrán. Problém s uživením důchodců nám pomůže vyřešit nastupující robotizace! Vy jen promiňte, že jsem si dovolil připomenout zevšednělý problém.
Za silnější tlukot ptačích perutí na 111%,“ uzavřel Vilém Famm.
|
Opatření, které v důsledku volá po globální vládě. Protože bylo by pěkné, kdyby Petr Fiala začal trestat za dvě a více dětí. Porodnost by skutečně klesla. Klesne i v Německu? No, dejme tomu, že i tam se poučí a budou za dvě a více dětí trestat. A třeba se dohodne celá Evropská unie. Proč ne, můžeme snít sny, které jsou plné právě nesplnitelných snů.
Ale jak na tom bude Afrika a Asie? I tam si dají cíl? A ani válka nepomáhá vylidňovat planetu. V Afghánistánu si ji užívali od roku 2021 do loňska, za tu dobu přibylo 18 milionů plodných Afghánců a Afghánek. Zavede Tálibán politiku jednoho dítěte? Domluví se s námi? A co Niger? Tam za stejnou dobu přibylo 13 milionů obyvatel všech dvaasedmdesáti pohlaví. V Nigérii za stejnou dobu přibylo 80 milionů lidí, kteří denně uspokojují své potřeby, které, když nás je jako much, drancují planetu. Indie? Počet obyvatel stále roste. Za stejnou dobu 300 milionů kousků. V Turecku přibylo 20 milionů lidí. V České republice, abychom měli srovnání, přibylo půl milionu duší. A to z větší části vinou migrace, nikoliv plodnosti obyvatel ČR. Počet obyvatel klesal citelně vlastně jen na Ukrajině, kde od roku 2001 do roku 2021 (tedy ještě před válkou) klesl počet obyvatel o 5 milionů lidí. Ale to vinou migrace, kdy Ukrajinci doplňovali okolním státům jejich porodní stagnaci. Viz právě ČR.
A jde na základě jakýchsi nových rasových zákonů říct – Nigerijci budou trestáni politikou jednoho dítěte, Češi ne? Dávalo by to smysl, protože u Nigerijců by se tím snížila populační exploze, u nás by ovšem podobné opatření vedlo ne k udržitelnosti, ale k vymírání. Nebo to uvalit na všechny? Jak to udělat? A chopí se toho OSN? A bude ji někdo poslouchat? Nebo WHO? Nebo nějaká neexistující globální vláda? Nebo se na tom dohodneme jako stran klimatu u Pařížské dohody, kdy jsme všichni ochotně deklarovali ambiciozní cíle, ale nikdo je neplnil? A co když je nigerijská sociální politika stran podpory rodiny v porovnání s tou naší naprosto tristní a přídavky se tam prostě nepobírají? Jak na Nigerijce, pokud by to tak bylo? Otázky, samé otázky. Třeba i na ně někdo odpoví.
Denně se narodí přibližně třikrát víc lidí, než jich zemře, jak ukazuje webová služba Worldometers. To není udržitelné.
|
Vložil: Štěpán Cháb