Vilém Famm: Zlatým standardem stabilizujeme nejen měnu, ale i mír. Vaše dopisy
21.09.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Zlato, ilustrační foto
Všichni hledáme řešení notoricky se vracejících krizí. I té současné. Mnohdy sklouzneme k tomu, že řešení vidíme jen v revolučních pochodech a procesech. A možná by stačilo jen se podívat do minulosti a zjistit, kde přesně jsme udělali počáteční chybu. Pan Vilém Famm, zdá se, k jednomu takovému počátku došel.
„Informace jsou všude okolo nás a my jsme jimi přímo zahlceni a tak se lehce stane, že mnohdy nechápeme jinak jasné souvislosti. Dnešek je totiž skryt v naší minulosti. Návratem k věcem časem ověřených můžeme učinit jen dobře,“ pustil se do vysvětlování Vilém Famm.
„Opakování je prý matkou moudrosti, proč tedy opakujeme chyby? Dnešní energetická krize je ve svém prvopočátku díky opuštění zlatého standardu. Volný průběh jsme dali do rukou spekulantům, kteří nás dovedli tam, kde nyní jsme.
Temným příkladem nám bude pád říší a to Západořímské i Východořímské. Pád Západořímské říše nastalo 4. 9. 476, kdy ji ukončili Germáni. Turci stáli u konce Východořímské říše v roce 1453. To byl pád, ale počátek pádu nastal před lety znehodnocováním měny. Ořezávání mincí stálo nad skutečným pádem. Tak úpadek ekonomický způsobil celkový kolaps. Vše nenastalo ze dne na den a tak je tomu i nyní.
V roce 1914 byl prakticky zrušen zlatý standard. Nastala totiž nutnost financování války. Válku nelze úspěšně financovat a přitom se striktně držet zásad zlatého standardu. Z tohoto pohledu jasně vidíme, že pokud chceme pro naši společnost mír, musíme vrátit společnosti páky, které zabraňují válce. Mír je naším nejlepším počinem, proč tedy neděláme vše pro jeho udržení? Zlatý standard zabraňuje spekulacím. Naši předkové ořezávali vzácné mince, naše elity tisknou další a další peníze, přitom se nám tím vysmívají a my mlčíme. Měli bychom přitom stíhat každého, kdo vyrábí falešné peníze. Nechci takto vylhanou společnost.
Problém dneška je i přemnožení lidstva. Nastává boj o suroviny. Opakuji a myslím, že jen tak dobře činím, když volám po návratu k roku 1800, kdy na zemi žila jen 1 miliarda lidí. Proboha, máme robotizaci, tak ji použijme a udělejme vše pro mírový svět s udržitelným počtem lidí. Návratem ke zlatému standardu dostaneme pevnou stabilitu.
Poučení hledejme ve starém Babylonu v zápiscích Mardukova chrámu z let 464 až 72 př. n. l. Astronomická pozorování byla na konci měsíce doplňována, co lze koupit v ten čas za 1 šekel stříbra (asi 8,5 g). Sledován byl ječmen, datle, řeřicha, sezam, vlna, kokotice (slouží k výrobě piva). Za dobu sledování nastal prudký výkyv při smrti Alexandra Makedonského (323 př. n. l.), válka o prázdný trůn zvedla ceny na dvojnásobek. Vše se vrátilo zpět za 20 let. V roce 150 př. n. l. při zániku Seleukovské říše se vše též opakovalo. To byly války, ale i neúroda jako v roce 273 př. n. l. též zvedla ceny. V říši, dá se říci, vládla stabilita, která je nám tak vzdálená.
Dnešek je zmítán falešně vytištěnými penězi a dluhem, který nás stále více a více ovládá. Vynikající hospodáři, kteří pro sebe umí, ale pro stát ne, nás opět zotročují pomocí státního dluhu. Ano, jsme opět nevolníky.
Anonymita, kdy jsou tištěny nové a nové peníze, nás dovede k pádu společnosti. Nikdo nemůže říci, jak vše přesně skončí, ale rozhodně ne procházkou po zahradě zalité sluncem.
Návratem ke zlatému standardu se vrátíme ke stabilní společnosti a pak též učiníme velký krok k udržení míru.
Zlatým standardem k míru na 111%,“ rozloučil se již tradičně Vilém Famm.
|
Zlatý standard, návrat k počtu obyvatel jedné miliardy, robotizace, udržitelnost, mír a rozumný blahobyt. Jak krásná slova, jak krásné poučení z historie. Jaká utopie, která se nám, snad, podaří naplnit možná za pár století, pokud to do té doby vydržíme a neutlučeme se navzájem k počtu nula.
Jenže k takovému výsledku bychom došli pouze po vědomém zavedení (něžné) totality, kde by byly povolenky na děti (případně děti pouze strojově vyráběné v líhni), povolenky na vzdělání i na rekreaci. Takový Krásný nový svět v podání Aldouse Huxleye. I ten zlatý standard v něm bude dávat smysl. Jenže bude to, i když něžná, přesto totalita. Máme k ní směrovat? Má to být náš cíl? Třeba ano, jen se ptám. Možná to je pro snížení počtu obyvatel i rizik se zlikvidováním si planety pod nohama neodkladné. Dohodneme se na totalitě?
Kdybychom k ní teď, pod patronací jakési jedné globální vlády, protože dohodnout bychom se nedokázali, přistoupili, za padesát let je lidstva polovina. Bez válek, bez nákaz, bez fyzického násilí, prostě z rozhodnutí politiky jednoho dítěte a řízeně omezeného blahobytu. Zní to rozumně. Ale je to totalita. Mělo by to, čistě hypoteticky, ten správný účinek? A kdo je pro? Co si myslíte vy?
|
Vložil: Štěpán Cháb