Och, to není hrdost, co mi brání zažádat si o deset tisíc. Není to ani soucit se státní kasou. Je to odmítnutí zúčastnit se hry, jejíž pravidla jsou zvrácená. Jakmile se té hry z vlastního rozhodnutí zúčastním, jsem její součástí. To, že se mi vše inflací zdražilo, že mi porostou výdaje za energie (ještě nerostou, zatím mám fixaci, ale brzy porostou), je hra, do jejíhož hraní jsem byl donucen vstoupit bez možnosti volby. Ale s možností protestovat. A jaký by to byl protest, kdybych vzal na milost pravidla hry vlády Petra Fialy a řekl – dobře, všechno mi zdražujete, nekonáte, co konat máte, ale já vám přijetím oněch deseti tisíc odpouštím. Beru váš úplatek jako své podvolení se vaší hře, s vašimi pravidly. Neudělám to.
Ne z hrdosti, ale z důvodů, které Vilém Famm sděluje v závěru svého textu. Nebudu přistupovat na pravidla vaší hry, když v té hře nemám šanci vyhrát, ale nemám šanci ani uhrát plichtu. Jsem už před zahájením hry na straně poražených. Pět tisíc na dítě je úplatek, abychom neviděli, nebo alespoň tolerovali, že naše vláda je nesmírně slabá a neschopná postarat se o republiku, přičemž správa republiky jí byla dána do rukou.
To, že naprosto tragicky selhává, mi pět tisíc na dítě prostě nevynahradí. Protože dopady selhání vlády pocítíme mnohem, mnohem citelněji každý měsíc. Začnou růst exekuce, začnou se rozpadat manželství, začnou padat malé i střední živnosti, do budoucna budeme mnohem více zadlužení, zubožení, porostou daně, poroste přísnost, prohloubí se úpadek a sociální stres nabude hrozivých rozměrů, začne se rozpadat soudržnost lidí, společnosti. Kdy se to začne mlátit na ulicích? Nakoupila už vláda vodní děla? Posílila policejní sbory, určené na mlácení lidí? Tam směrujeme, tam přesně nás současná vláda vede. A v takové situaci považuju pět tisíc za plivnutí do tváře. Za výsměch. Ne, tím neříkám, že měl Fiala dát 20, 50, 100 tisíc na dítě. Tím říkám, že Fiala těm samým dětem likviduje jejich dospělost. Budou žít v dluhu, který tato vláda naprosto bez uvážení navyšuje v rámci ideologie do nesmírných výšek.
Asi takhle, pět tisíc na dítě považuju za svého druhu znásilnění. Sice vláda Petra Fialy právě znásilňuje naši budoucnost, ale dal na každé dítě pět tisíc, což znamená, že se nám to má vlastně docela líbit. Ten, kdo minulý týden dostal pět tisíc na dítě, už v peněžence nemá zase nic. Ale složenky přijdou zase, v obchodě se paní na pokladně zase bude rozpačitě omlouvat, že ona za ty ceny nemůže, stát si na těch cenách zase vezme 15 procent na dani. Ale stát nic nedělá. Nedošlápne si na ČEZ, nesníží daně, nestará se. Jen jednou plivne rodinám do tváře. Pokud s takovou Petr Fiala povládne celé čtyři roky, můžeme to tady zabalit a jít žebrat do Somálska.
Ceny elektřiny na rok dopředu, které jsou pro celý kontinent referenčním ukazatelem, se vyšplhaly nad 540 eur za megawatthodinu. Před dvěma lety to bylo 40 eur. Pět tisíc korun pomůže, že jo. Odpojení ČEZ od lipské burzy nepomůže, to ne, sice by to snížilo platby za energie pro domácnosti o polovinu, ale ne, to nepomůže, nebuďte bláhoví. A emisní povolenky? Promiňte, ale my chceme platit spekulantům s povolenkami, kteří se snaží, seč jim síly stačí, aby ceny povolenek byly co nejvýš, protože to prostě sype. A sype to z peněženek domácností. Jéžiš, to je fičák. A nápad vlády? Budeme se hádat se spekulanty o jejich vyšším zdanění (a ČEZ lze chápat už jen jako spekulanta, který na krizi chce vytřískat co nejvíc a politici se ho bojí). Čím víc bude vláda danit spekulanty, tím více spekulanti budou chtít vydělat. A jako bonus? Když vláda vybere dost na daních od spekulantů, kteří vinou toho ještě podraží, tak se třeba někdo příští rok v březnu rozhoupe k tomu, že rodinám plivne do tváře znovu. Znovu před nás předloží smlouvu s ďáblem, jejímž podpisem dáme souhlas s dalším neschopným jednáním této vlády.
Tedy, to jsem se ale rozvášnil.
|