Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dosazování slov i lidí na ta správná místa. Komentář Štěpána Chába

komentář 30.06.2022
Dosazování slov i lidí na ta správná místa. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Ombudsman Stanislav Křeček

Politická stoka se vzedmula kvůli tomu, že ombudsman Stanislav Křeček odebral agendu své zástupkyni Monice Šimůnkové. Neodvolal ji, na to nemá pravomoci zase Křeček. Šimůnková byla, stejně jako Křeček, zástupkyní ombudsmana zvolena Parlamentem. Odejmout jí agendu ovšem Křeček může. A tak se Monika Šimůnková, věrná aktivistka v ideologických barvách pirátského programu, bude na úřadu cítit jako kůl v plotě. Je to v pořádku? Není.

Monika Šimůnková byla se Stanislavem Křečkem v neustálém ideologickém střetu. Stejně jako tehdejší zástupce ombudsmanky Anny Šabatové. Kupodivu jím byl tentýž Stanislav Křeček. Anna Šabatová byla převlečená do aktivismu nehynoucích rozměrů, Stanislav Křeček jí dělal nekonečného oponenta a rozhodně si také nesedli. Šabatová ovšem Křečkovi agendu neodebírala. Jenže Křeček zároveň neusiloval zákulisními triky o její odvolání. 

Názorově se kloním jednoznačně na stranu Stanislava Křečka. Jeho prohlášení, parafrázuji: „Nejsou ženská práva, nejsou práva menšin, jsou jen lidská práva, která platí pro všechny“, by se dala tesat do kamene. Odhalují pokrytectví dnešní doby, kdy pro vyvolené skupiny lidí hledáme, jak jim připsat jakási iluzorní nadpráva, která ovšem v naší společnosti nemají co dělat. Nadšeně tleskám Křečkovi, když udeří na komoru a pojmenovává věci tak, jaké skutečné jsou. Protože prostě ukazuje, že jako společnost jdeme špatným směrem, který nás dovede nutně do zdi. Dál to nepovede.

Ale zároveň ctím a uznávám, že ne každý si to myslí stejně. Ač je mi Šimůnková názorově vzdálená, měla by vedle Křečka stát a obhajovat více práv pro menšiny a potlačování většiny. Ten střet dává naději, že žijeme v normální společnosti. Stejně se to promítá i v politice. Piráti mi jsou názorově nejvzdálenější. I ti komunisté mají zajímavější program než oni. Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že bych začal zpochybňovat jejich právo sedět ve Sněmovně. To je to zdravé soupeření názorů a postojů, které nás může vést dál. Přesto se kloním k tomu, co Křeček udělal.

Protože tuším, proč se k podobnému kroku Křeček odhodlal. Před týdnem Senát České republiky pokáral Stanislava Křečka za jeho vyjadřování. „Veřejný ochránce práv ve veřejném prostoru dlouhodobě a opakovaně pronáší předsudečné a xenofobní výroky, které mohou ve svém důsledku odrazovat oběti diskriminace vyhledávat pomoc v rámci působení veřejného ochránce práv,“ uvádí se v usnesení, které prosadil předseda senátorského klubu Senátor 21 a Pirátů Václav Láska. Je za tím aktivita Moniky Šimůnkové, která usiluje o předčasné ukončení Křečkova mandátu? Je to dost dobře možné. Takhle přesně se aktivismus novodobé levice projevuje. Nalezne spojence napříč státními i nadstátními institucemi a rozjede se jako parní válec. Začne křičet thunbergovské how dare you a klepat se v epileptických záchvatech svého zápalu.

Nesouhlasím s tím, že Stanislav Křeček odpojil Moniku Šimůnkovou od její agendy. Ale zároveň se mi příčí Šimůnkové zákulisní aktivismus, jehož prostřednictvím jde, jak předpokládám, Křečkovi po krku. Skřípalo to mezi Šabatovou a Křečkem, ale skřípalo to v rámci názorové různosti na úřadu ombudsmana. A oba si svůj šestiletý mandát odkroutili bez podobných kotrmelců, které teď Křeček se Šimůnkovou předvádí. Šimůnková usiluje o Křečkovo křeslo a tak se pustila do novolevicového vyvolávání tlaku na jeho odstoupení. Takové ideologické #metoo v bleděmodrém? Křeček se zase chová jako hysterka a nedokáže použít trochu diplomacie a vůle naslouchat?

Teď je otázkou, jestli byl úřad ombudsmana víc paralyzovaný, když Šimůnková svou agendu měla, nebo když jí byla odebrána. Troufám se domnívat, že první z možností je ta správná. Ona Šimůnková trochu připomíná bývalou ukrajinskou ombudsmanku Ljudmylu Denisovou, která byla nedávno odvolaná, protože si vymýšlela zločiny ruských vojáků, aby přihřála nenávist vůči okupační armádě. Lhát a manipulovat ve jménu vyšší pravdy, to je teď politika mnohých. 

Ale je selháním obou, že svými hrátkami berou důvěru úřadu Veřejného ochránce práv a i z tohoto úřadu dělají další zbytečné bojiště, kde se společnost musí střetávat. Je to úplně zbytečné a hloupé. V první řadě, jak to vidím, ze strany Moniky Šimůnkové, ale zároveň i ze strany Stanislava Křečka, který k řešení přistoupil příliš ultimativně. Jeho akce povede samozřejmě k reakci. Další bojiště otevřené, další důvěra ve státní instituci v prachu. Jak moc chcete ten stát ještě rozkládat? To jste malé děti, které si při neshodě hážou písek do očí a mlátí se lopatičkami, místo toho, aby se dohodly a dokázaly spolupracovat? To je to slovo, spolupráce. Nic? Tak jděte do prioru. Zničte to tady už úplně všechno.

A takovou lahůdku na závěr. Vyjádření pirátské poslankyně Kláry Kocmanové. Ta k věci uvedla: „Veřejný ochránce práv tady opravdu není proto, aby se realizoval skrz svoje ego. Má chránit práva lidí bez rozdílů, což bohužel dlouhodobě nečiní. Odebrání pravomocí jeho zástupkyni paní Šimůnkové je poslední kapka. Zástupkyně není jeho podřízená, volí ji Sněmovna - stejně jako jeho. A podobné jednání ze strany pana Křečka je zcela nepřijatelné. Vyzývám ho proto k rezignaci,” řekla Kocmanová. Nic zajímavého a objevného, že? Ale stačí přeházet pár slov a uvidíme jedno z mnoha dalších pokrytectví české politiky, Pirátů zvláště.

„Vláda ČR tady opravdu není proto, aby se realizovala skrz svoje ego. Má chránit práva lidí bez rozdílů, což bohužel dlouhodobě nečiní. Blokování webů je poslední kapka. Obyvatelé ČR nejsou podřízení Vlády ČR, ta má obyvatelům sloužit. A podobné jednání ze strany Vlády ČR je zcela nepřijatelné. Vyzývám ji proto k rezignaci.“ Jak se to prohlášení pirátské poslankyně kouzelně změní. Přitom tady se Piráti, dříve ochránci svobody, chopili příležitosti a vesele s blokací souhlasili. Jen milá lahůdka na závěr, která souvisí i s názorovým ukotvením Moniky Šimůnkové a jejím černobílým viděním světa.

 

Vložil: Štěpán Cháb