Vilém Famm: Hledání budoucnosti. Vaše dopisy
24.05.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Indická dívka, roztomilá, ale hladová
Zelený úděl, Green deal, nejde po podstatě problému. Ten je někde úplně jinde než v kouřícím komínu nebo výfuku. A jakmile nejde po podstatě, mine se dokonale účinkem. A kde je ta podstata? Na to odpovídá s upřímností sobě vlastní Vilém Famm. Chyťte své reprodukční orgány. Tam to někde je.
„Celý život na něco čekám, hledám, či jen tak se dívám a pozoruji. Nemyslím tím čekání na autobus či vlak, v hledání brýlí, či klíčů a v pozorování ladných křivek děvčat,“ začal Vilém Famm poeticky a pokračoval:
„Hledám, dívám se a čekám na nějakou vizi pro nás pro lidstvo, která bude alespoň na takových 50-100 let. Ukazují se mi však jen vize pracovníků v lesnictví, kteří však tak konají v rámci své práce. Les roste právě 80-120 let. Záleží na tom, zda sázíte jehličnany či listnáče.
Dnešek je zaplněn zdražováním všeho, kdy počátkem tohoto řetězce jsou energie, které nakupujeme draze, nepřímo přes prostředníky. Zachraňujeme planetu emisními povolenkami namísto toho, abychom si konečně řekli dost. Lidí je na této planetě už tolik, že ohrožují nejenom sebe sama, ale planetu jako takovou. Jistě jste již někde četli, že Němci provedli studii polétavého hmyzu, kde zjistili, že za posledních 25 let ho zmizelo na ¾. Pokud zmizí polétavý hmyz, zvláště včely a další opylovači, je ohrožen život na naší planetě tak, jak jej známe.
Chytré hlavy vymyslely „Zelený úděl“ coby záchranu lidstva a vůbec si nevšimly, že od roku 1800 je nás 8 x víc. Tohle zelený úděl neřeší.
Ono totiž platí, že neustálý ekonomický růst má na svědomí demografickou apokalypsu. Až sem nás elity přivedly.
Prvopočátek problému je opravdu přemnožené lidstvo. Jaká musí přijít katastrofa, aby si tyhle fakta elity, které rozhodují, uvědomily? Nechci hladomory, války, nemoci, které tenhle problém vyřeší, ale chci, aby se počty lidí mírumilovně snížily na únosnou mez. Nastupující robotizace nám může pomoci tenhle úkol zvládnout. Nemusíme přikazovat mít jen jedno dítě, ale začít můžeme právě vysokou podporou jen jednoho dítěte. Výjimku ať mají v případě prvního porodu vícerčata. Při druhém dítěti rodina nedostane žádné příspěvky, tedy ani na to první.
Honosíme se tím, že máme demokracii. Sbírejme náměty. Hlasujme tedy, jak zachránit tuto Zemi. Navrhuji jít přes snížení počtu obyvatel, popřípadě až k roku 1800, t.j. na 1 miliardu lidí.
Nenamlouvejme si, že úspory, které doposud navrhujeme, vrátí ony 3/4 polétavého hmyzu zpět do přírody. Pokud se sníží počet obyvatel, změní se tolik ukazatelů, že k návratu polétavého hmyzu dojde.
Provádějte tedy úspory (nic proti nim), ale sledujte pečlivě, kdo další zahyne. Dokáže mi někdo zodpovědně říct, při kterém vyhynulém či rapidně sníženém druhu si konečně uvědomíme, že za to můžeme my lidé? Naše přemnožení. Jelen přemnožený v oboře není jejím požehnáním, ale zkázou. Naše Země je vlastně taková obora, kterou přemnoženi ničíme.
Hledám budoucnost a nenalézám nic pozitivního. Není to jen hmyz, který mizí. Je však na nás vrátit ten tichý šelest opět do přírody. Elity nehledají prvopočátek problému, jak jej pak mají řešit? Jen nevím, co je tak zaslepilo. Že by peníze?
Polétavému hmyzu opět 111%,“ zakončil své psaní jako tradičně Vilém Famm.
A teď je otázkou, kde přesně je ten problém. Jak vyplývá z porodnosti, my to bereme vážně i bez trestání za druhé, třetí dítě a naše populační křivka setrvale, sice mírně, ale setrvale klesá. A to v celé Evropě, severní Americe, v Austrálii, v Japonsku i v Rusku. Problém je Afrika a jih Asie.
Ovšem to je nadmíru nekorektní říct, protože by to vyznělo ošklivě. Bílá rasa káže černé, aby se krotila a začala vymírat, že nikdo není zvědavý na jejich hladové děti. Ale bez toho, abychom to řekli, nic nevyřešíme a všechno budou jen hloupá gesta bez skutečného dopadu na nebezpečný pokles polétavého hmyzu.
Na druhou stranu my toho spotřebujeme mnohem víc než svět, který populačně roste. Takže je to očividně nerozhodně. My bychom mohli omezit konzumování a tedy vysávání přírodních zdrojů, Afrika a jih Asie i Ameriky by se mohl krotit ve svých vášních a omezit porodnost. Jinak se z místa nehneme. A pokud se jen my omezíme, jen tu spotřebu přehodíme na ty, kterým poroste křivka porodnosti a polétavý hmyz půjde do kytek i tak. Protože tam, kde my se omezíme, tam rostoucí populace jihu zastane naši spotřebu.
Ono to bez té války nebo epidemie udělat nepůjde. Ale v tomhle je na soudruhy spolehnutí. Určitě už v Davosu něco sumírují.
|

Vložil: Štěpán Cháb