Vilém Famm: Pojďme štěstí naproti. Vaše dopisy
18.05.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Starožitná žehlička po babičce? I to je poklad. Ne na prodej, ale pro potěchu ducha.
Doba nabrala obrátky a má v úmyslu mnohé vykoupat v trochu obtížnější situaci. Málo peněz, málo jídla, málo energií, málo 21. století, ale spíš toho 19. století. A tak jsou tu metody, jak ušetřit. Jak píše Vilém Famm, každý milion začíná jednou korunou.
„Všichni toužíme po štěstí, po těkavém okamžiku, který okolo nás chvátá, coby muška zlatá,“ píše Vilém Famm a pokračuje: „Zvláště v dnešní energetické krizi potřebujeme, když ne štěstí, tak alespoň pocit štěstí. Tento vnitřní pocit je podmíněn vlivy vnějšími. Těžko bude šťasten ten, kdo trpí stresem. Stres mnohý má proto, že nemá dostatečnou finanční rezervu a dnešní doba ji tak žádá. Ostatně každá doba. Je omyl se domnívat, že se budeme mít dobře podle toho, jak budeme pracovat. Ne jak budeme pracovat, ale jak budeme hospodařit. Ne nadarmo se říká, že chudí lidé jsou proto chudí, protože špatně nakupují. Z nedostatku prostředků, které neumí vytvořit, kupují menší, ale dražší balení např. pracího prášku. Pozorně tedy sledujte cenu v gramáži. Ta akční nemusí být nutně nejlevnější.
Zde je rada, jak si onu malou rezervu vytvoříte. Především levně vařte. K tomu dopomůže např., že nekoupíte jedno chlazené kuře, ale rovnou dvě (180 korun). Doma rozporcujete a prsní řízky z obou kuřat uložíte do mrazáku (1 kg - 8 porcí) na další zpracování. Můžete se tak hned přesvědčit, že stehna s křídly jste pořídili levněji. Čtyři stehna a křídla (1 kg - 6 porcí) stačí pro čtyřčlennou rodinu, nebo pro dva na tři dny, kdy porušíte nařízení EU o spotřebování uvařených potravin, tuším, do tří hodin, prostě toho dne. Tak snížíte spotřebu energií na vaření. Spočítáte-li si kupované maso, pak zjistíte, že droby na polévku (1 kg - 2x polévku) máte vlastně zdarma, což ona jasná úspora je. Každá hospodyňka má svá levná jídla, zde snad nemusím dále radit. Jistě, nechtěli byste takhle žít dlouhodobě, ale krátce pro dobrou věc se vyplatí. Pamatujte, že každý milion začíná jednou korunou a tou taky končí.
Mrazák mějte jen malý, řekl bych pro příruční používání. Ten velký má i velkou spotřebu elektrické energie a vy si můžete sami spočítat, kolik ušetříte, když jej vypnete. Poznáte, co za ušetřené peníze můžete koupit do kuchyně. Úspora elektrické energie přes spotřebiče je jasnou samozřejmostí. Přejděte na úspornější vytápění, k tomu dopomůže i kvalitní přikrývka do postele, díky které opravdu chlad nepocítíte, i když v ložnici bude jen „17-18 stupňů“. Spánek budete mít lepší, než v přetopené místnosti.
Vyvarujte se jakýchkoliv půjček. Ty vám odebírají též vaše peníze. Kvalitu někdy pořídíte i levněji. Při vytvoření dostatečné finanční rezervy zjistíte, že stres u vás nemá místo.
Štěstí rovněž prospívá zdravý spánek a celkově životospráva.
Obklopte se šťastnými lidmi i šťastnými věcmi. Utvořte si doma svůj koutek. Potřebujete svoje místo, svůj svět se svojí květinou či obrazem (nemusí být nutně za statisíce), stačí třeba i žehlička po stařence, která ve vás zcela jistě vyvolá vzpomínku na ni, a vězte, že nebude mít souvislost jen s onou žehličkou. Ve vzpomínce se vám vrátí nějaká šťastně prožitá chvíle, pak poznáte, že to vše stálo za to. Ve svém koutku zkrátka získáte pro sebe patřičný klid. Rovněž nespěchat přispěje ke spokojenosti a štěstí.
Šťasten je ten, kdo má rodinu a přátele. Přítel není nutně ten, který vám dá rybu, ale ten, který vás naučí si ji ulovit.
Volný čas určitě trávíte pro sebe líbivými aktivitami. Paradoxně to může být i práce na zahrádce či okolo drůbeže. Takže nejenom sportem si zachováte svoji svěžest.
Štěstí je vnitřní pocit určité harmonie těla i ducha. Tak pro to i něco dělejme!
Žijte šťastně na 111 procent,“ rozloučil se již tradičním způsobem Vilém Famm.
|
Chudoba cti netratí, kážou nám miliardáři ze svých jachet. Proč ne. Stačí se spokojit s tím běžným štěstím, které je na dosah. Právě jsme si prošli třiceti lety, kdy znakem štěstí byl zavalený dům krámy, které jsou k ničemu. Nebo jen pro krátké potěšení.
Dnes jela má paní do obchodu a přivezla malého pavouka z umělé hmoty. Že prý ho našla cestou na zemi. A já si říkal – do frasa, to je ale kobylina úplně k ničemu. A stejně je někde ve světě fabrika, která produkuje tyhle umělohmotné pavouky, balí je, plné krabice těchto pavouků přepravuje po železnici někam k moři, kde se krabice narvou do přepravního kontejneru, a s dalším herberkem se převeze lodí přes půl planety. Pak zase hop na železnici a do skladu a ze skladu náklaďákem do obchodu, kde si to malý znuděný fracek koupí za peníze rodičů, kteří kvůli umělohmotnému pavoukovi strávili tři a půl minuty u pásu ve fabrice, která zase něco produkuje, něco, co se narve do náklaďáku, pak do vlaku, z vlaku do lodě, s lodí přes půl planety a zase na železnici a do skladu a na náklaďák. A při pohledu na to umělohmotné pavoučisko jsem si říkal – kurňa, tohle je to štěstí? Mít doma vedle dalšího herberku i umělohmotného pavouka? Děti se o pavouka servaly, každý ho chtěl mít. Jakmile jedno vyhrálo, pavouk přišel o svou nezaslouženou pozornost a někde teď leží, zapadne někam za postel, kde ho za týden nebo za měsíc vymetu koštětem a trefí mě z toho, protože to bude vypadat jako pavouk nikoliv umělohmotný, ale setsakra živý a útočný.
Ne, tohle štěstí není. Ani ten blahobyt. Vyrobit někde v Číně, Barmě, v Indii naprostou zbytečnost, převézt ji přes půl planety, aby na půl minuty zaměstnala pozornost haranta. Zbytečnost. Marnost. Já být Pánbu, tak se nad námi rmoutím.
|
Vložil: Štěpán Cháb