Vilém Famm: Energetickým mixem k budoucí soběstačnosti. Vaše dopisy
04.05.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Tak vzducholoď se snad nechystáme (znovu)vynalézt, přesto vodík slibuje netušené výšiny
Jak jsme na tom s energetikou? Padneme vinou ruské války na Ukrajině do chaosu? Zmrzneme v zimě? Nerozsvítíme si? Nenastartujeme ani auto? Snad ne, do budoucna na nás v evoluční zatáčce naší energetiky vykukuje vodík. Ten nabízí tolik možností, až bychom se mohli stát prostě soběstační. Jen to chce hledat, bádat a dávat do vodíkové energii veškerou svou energii. Nad vodíkem se zamyslel Vilém Famm.
„Měl bych mít radost, ale ta se nedostavila. Dnešek totiž potvrzuje moje slova nutnosti soběstačnosti. V každé zemi má žít jen tolik lidí, kolik daná země napojí, uživí a zabezpečí energeticky,“ napsal Vilém Famm a pokračoval:
„Energetika se zdá být nyní největším problémem (uvidíme, jak dopadne zásobování potravinami), který vyžaduje právě soběstačnost, a tak když se mi dostal do rukou Forbes z února 2022, kde byly články o vodíku, zavládlo u mne nadšení. Vodík je ta cesta z nedostatku! Čím víc jsem se do článků pohroužil, mé nadšení pomalu odcházelo, i když…
Vodík u mne vzbuzuje i obavy. Je jím vzpomínka na neštěstí 6. 5. 1937 kdy byla požárem zničena vzducholoď Hinderburg při přistávání na letišti v New Jersey. Byla plněna vodíkem.
Vodík i tak může být energetickým mixem naší budoucnosti. Potřebujeme nahradit ropu a plyn. Auta mohou jezdit na vodík. Plyn na vytápění domácností můžeme získat v bioplynových stanicích od hospodářských zvířat. Další vytápění se zajistí pomocí elektřiny i přes akumulační kamna či přímotopy.
Problémem ovšem je nutnost navýšit výrobu elektrické energie jak na vytápění, tak na výrobu (elektrolýzou) vodíku.
Vodík můžeme dělit dle způsobu získání. Jeho barva může tedy být šedá, tyrkysová, černá a hnědá, modrá, bílá, zelená, růžová.
Nás zajímají ty nejlepší a tím je výroba elektrolýzou vody - tedy zelená. Používá se elektrická energie z obnovitelných zdrojů a pak též růžová, kterou pohání atomová energie.
Můžeme tak říci, že výrobou vodíku vlastně uskladňujeme elektrickou energii. Ten se dá lépe skladovat i v tekuté formě.
Dnešní spotřebu energií známe, je tedy nutné dobře spočítat, jak se musí navýšit výroba elektrické energie, abychom dosáhli naprosté soběstačnosti.
Budoucnost vyřeší Tokamak ITER (zvládnutá termonukleární reakce), protože tomu tak ještě není, budeme potřebovat zcela jistě klasickou atomovou elektrárnu. Výpočty nám řeknou, jak velkou, že spotřeba elektrické energie výrazně vzroste, je jasné již z pouhé úvahy. Tohle nedokážeme do zítřka, ale je zde tahle vize a my bychom na ní měli pracovat, abychom soběstačnosti v energetice dosáhli.
Psát tenhle článek bylo pro mne, jako skládat puzzle. Informace na mne vykukovaly ze všech stran a já je jen bral a skládal. Skládejte, prosím, též. Puzzle. Raději bych však používal slovo pucle. Pucle, které nakonec složíme, musí být nejenom dobré, ale i vysoce kvalitní. Pokud mám zůstat u této terminologie, nečeká nás jen pucle energetické, ale i potravinové a vodní. Tak tedy skládejme! Ne, puzzle, ale pěkně, hezky, česky pucle!
Přeji energetické pucle na 111%,“ rozloučil se tradičně Vilém Famm.
|
Jeden dílek k druhému a dobrá věc se podaří? Jen škoda, že jsme výzkumu alternativních způsobů energetiky nevěnovali větší zdroje i námahu. Teď bychom se cítili pevněji v kramflecích. Ona ta soběstačnost má něco do sebe, když teď šedneme hrůzou, že naše podniky začnou kolabovat a život začne být o pár stupňů složitější. Ale zase těžké časy s sebou nesou nutnost skládat pucle, jak píše pan Famm, a hledat, kde nechal tesař díru. Třeba zrovna ve vodíku. Třeba zrovna tam. Třeba nás to posune o značný kus dopředu.
|
Vložil: Štěpán Cháb