Vilém Famm: Probíhá nebezpečné ochlazování země? Vaše dopisy
23.02.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Tepelné čerpadlo
Vilém Famm se zamyslel nad kuriózním tématem – neochlazuje se při tom oteplování naše planeta? A nevytváříme si fůru problémů tím, že jiné problémy se snažíme řešit? Jeho poznatky jsou zajímavé, rozhodně stojí za zamyšlení. Je možné, že z naší snahy udělat ze Země ráj se stane snaha nežít v pekle, které si tím vytváříme. Nápad, myšlenka, prosté pozorování. To je přesně to, co je potřeba.
„Tak jsem nedávno opět, jen tak, nahlížel na Jedno krásné letní odpoledne, že mne napadne, co mne ještě nikdy nenapadlo,“ začal rozvíjet svou myšlenku Vilém Famm. „Nakonec se mi však, a opravdu nevím odkud, zjevil problém. Začal jsem se zamýšlet, zda se naše Země nezačíná nebezpečně ochlazovat. Možná si nyní říkáte o čem, že to blouzním, vždyť země se přece otepluje. Ano, povrch planety se otepluje. Led taje a voda v oceánech přibývá. Já však mám na mysli střed naší Země, ten mi dělá starosti. Střed je jako přetopený kotel, který občas přes nějakou sopku upustí páru, aby byl na chvíli, tu malou, tu velkou, klid.
Nabízí se otázka: „Do jaké míry závisí život na naší planetě na žhavém jádru Země?“ Pokud střed vychladne, nebo byť jen se poněkud ochladí, jaký vliv tenhle fakt bude mít na obyvatelnost této planety?
My otevíráme doly, dále odebíráme teplo právě ze země. To nejsou tisíce, ale snad miliony odběrů a tak se ptám: „Neškodíme naší planetě, neškodíme tím sami sobě?“
Na tuhle otázku jsem nenašel odpověď. Kéž bych se strachoval zbytečně a my tu naši Zemi přece jen nebezpečně neochlazujeme. Některá tepelná čerpadla působí jako komáři, taky jen nepatrně štípnou. Opravdu je tomu tak?
Jak se zachová naše magnetické pole, až střed Země opravdu nebezpečně vychladne?
Teplý střed země zřejmě stojí za vznikem života. Sopečné výbuchy do vody vyvolávaly reakce. Náhodným vývojem tak vznikl zřejmě život. Horký střed země, co by počátek života, to ano, ale jaký vliv má na jeho pokračování? Ano či ne?
Nakonec mi pomohla náhoda a dostalo se mi částečných odpovědí v článku Filipa Šáry v Novinkách z 18. 2. 2022 – „Zemské jádro se ochlazuje rychleji, než se předpokládalo“. Dozvěděl jsem se, že Země dopadne jako Mars, zkrátka bez života díky zániku ochranného magnetického pole. Moje otázka vlivu lidské činnosti vůči středu naší Země však zůstává. Na povrchu jsme způsobili oteplení a střed Země? Ochlazuje se rychleji také díky nám?
Co ještě zničíme než dostaneme rozum?“ ptá se Vilém Famm.
|
Pole neorané a já v něm jako myš vyoraná. Při pohledu na tepelná čerpadla mě, přiznávám se, napadla podobná myšlenka. Nešel jsem až do středu Země, ale jen na povrch zahrady, které tím bereme její přirozené prostředí. Bude pak úrodnost zahrady na levačku? No, nebude, protože na zahradách už pěstujeme jen altánky a bazény a těm je teplota ukradená. Ale co voda? Začne ze zahrady a okolí mizet? To už je pravděpodobnější. A co drobná hemživá zvířena? Budou žížaly provzdušňovat půdu na zahradě, když v ní nemohou zimovat? No, vycucneme z ní teplo. Je to logické. A tisíce podobných zásahů do přirozené teploty půdy může mít dalekosáhlejší důsledky.
Nedávno mě patřičně poděsila zpráva, že někde v Holandsku vymysleli solární panely, které zároveň berou i vlhkost okolního vzduchu. A že prý se z toho bude vyrábět vodík na palivo, nebo kýho čerta. A je to prý hned dvakrát ekologické. No, já nevím, nemá ta vlhkost vzduchu svou nezanedbatelnou roli při udržení života na povrchu planety? Stejně ‘blbý‘ nápad jako ten pana Famma. Jenže i to musí mít důsledky. Jako štípnutí komára, jak píše pan Famm. Jenže stoupněte si nahatí do milionového roje komárů a tvařte se, že se nic neděje. Loni jsme šli s dětmi pod širák do lesa. Nevybrali jsme si místo na ulehnutí moc dobře. Usnout nešlo, jak nás ty bestie žraly. Podobně můžeme s tou naší snahou o záchranu planety štvát samotnou planetu. Lidské vědění a technologický rozvoj jsou fascinující. Ale některé koncepty by měly zůstat jen na rýsovacím prkně, protože v nadšení z toho, že to funguje, si nevšimneme, že to funguje i opačným směrem.
|
Vložil: Štěpán Cháb