Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Úplně nejraději mám, když si někdo nechává říkat filantrop. Okénko ,ven' Miloše Horkého

13.02.2022
Úplně nejraději mám, když si někdo nechává říkat filantrop. Okénko ,ven' Miloše Horkého

Foto: Hans Štembera

Popisek: Za filantropa je označován například Zdeněk Bakala, který se prezentuje jako lidumil, podporující studenty na mezinárodních prestižních školách. Činnost je to jistě bohulibá, ale třeba obyvatelé hornických bytů OKD si o způsobu získání investovaných peněz nejspíš myslí své.

Před krátkým časem v Krajských listech vyšel chytrý článek, který kromě jiného vysvětloval pojem filantropie v dnešním globálním prostoru.

Takzvaná filantropie byla vždy spojena s tzv. neziskovými organizacemi čili neziskovkami. Hned v úvodu naší úvahy si připomeňme, že hlavním motivem, proč jsou tyto neziskovky obvykle zakládány, je jejich zvýhodněný daňový režim. Například když se tzv. neziskovka, třeba jen nedopatřením, dostane do zisku, tak si smí z daňového základu odepsat až jeden milion korun, aby, proboha, nemusela svůj zisk zdaňovat. Hlavním daňovým trikem u neziskovek, který je ovšem jen šikovností podnikového daňaře, je způsob, jakým deklarují výnosy či náklady. Nejčastěji jde o nájmy, aby korespondovaly s bohulibou, nebo přesněji řečeno prospěšnou  činností. Nejlépe se takovým způsobem deklarují výnosy či náklady zámků, hotelů, ubytoven apod., jimž se přišije bohulibý účel a je zameteno. Takže už zde je jakákoliv filantropie postavena pod veliký otazník.

Když se rodila naše nedospělá demokracie v divokých a nezákonných devadesátkách, kdy vláda a ministerstva takzvaně zhasla nad každodenní kriminalitou, byl asi o dekádu později konečně zformulován politický výklad toho, co se v oněch devadesátkách skutečně dělo. Vznikl tehdy nový ekonomický pojem oligarcha. S tímto dědictvím se potýkáme dodnes. Proto kdykoliv uslyšíte, že se někdo samozvaně nechává titulovat filantropem, buďtě si jisti, že se jedná o osoby, které přišly v neuvěřitelně krátkém období k obrovským majetkům. Kupónová privatizace dnes zní jako hloupý vtip. Lidově, tedy neodborně, se těmto osobám říká oligarchové. Každý ví, kdo to je oligarcha, a právě tito lidé si pak s oblibou nechávají říkat filantropové. Mezi tyto  dobroděje patří Warren Buffett, Bill Gates, John D. Rockefeller, Andrew Carnegie i Alfred Nobel či Michael Jackson. Ale v Česku máme i ,mladé' filantropy, jako Petr Kellner, Andrej Babiš, Zdeněk Bakala či bývalý mocný šéf ČEZ Martin Roman, Dalibor Dědek, Petr Sýkora apod.

Filantropie a náboženská marketingová strategie

Filantropie pak je nerozlučně spjata s neziskovou činností, což je opět jen zákonný způsob, jak státu neodvádět daně. To je přesně ten druh neziskovek, které ve sporu s Václavem Havlem kritizoval Václav Klaus. Ten spatřoval v neziskovkách, tedy v jádru tzv. občanské společnosti, “prvky zaklíčeného korporativismu, kdy neziskové organizace, jež se ani nepokoušely získat demokratický mandát, zasahují do veřejného dění v zájmu korporací.” (ZDE)

Lepší variantou je pak už jen umístit sídlo firmy do jednoho z daňových rájů. Například firem s českým vlastníkem je v daňových rájích umístěno víc než jedenáct tisíc (ZDE). Dodnes máme v paměti skandál s potenciálním místopředsedou Fialovy vlády, se starostou Věslavem Michalíkem z Dolních Břežan.

Nejhorším druhem tzv. neziskovek jsou pak politické neziskovky, mezi něž patří dnes již legendární Evropské hodnoty. Mezi tyto politické neziskovky musíme přiřadit i neziskovky náboženské. Zcela nedávno se objevila zpráva, že vznikla obří náboženská neziskovka, jejíž zakladatelé deklarovali kmenové jmění téměř dvě miliardy korun. To nenajdete na ulici každý den (ZDE).Co je tedy jejím bohumilým účelem? Podle slov zakladatelů je to pomoc „lidem najít cestu k dobru“. Abychom inteligentním Čechům, což je přímý protiklad k „čecháčkům“ Václava Havla, blíže osvětlili záměry zakladatelů, jde jim o „přístup k dobročinnosti, ve kterém se promítají obecně platné hodnoty, vycházející z křesťanství. Kladou důraz na strategickou filantropii.“

Strategická filantropie

Hodnoty, vycházející z křesťanství, lze označit za vcelku jednoznačný a pochopitelný pojem, k němu se ještě dostaneme, ale strategická filantropie? Podle slovníků pojem strategie pochází z oblasti vojenství. Jedná se tedy o jakýsi druh vojenského drilu? Snad lépe by bylo charakterizovat tuto strategii jako strategii životní, nebo snad ekonomickou, anebo ještě lépe marketingovou. Já osobné bych se přikláněl k té poslední variantě. Náboženství není dnes ničím jiným než marketingovou strategií, která mimochodem funguje u katolíků již přes dva tisíce let. Nelze než smeknout před tak ,skvělou' strategií...

Pro ještě větší osvětlení záměrů našich filantropů bych si dovolil přinést několik dat o marketingové strategii náboženství. Jak uvádějí autoři bohumilé miliardové neziskovky, „víra může změnit lidské srdce a probudit v člověku větší ohleduplnost a zájem o druhé“. Je historickým dědictvím, že katolická církev již dávno ukradla dějinnou otázku morálky. Znesvětila ji. Nabytí bohatství tak biblických rozměrů, jež se přihodilo našim neziskovým zakladatelům, není způsobeno pramenem biblické moudrosti, jíž můžeme nalézt v knize Jób 42 (ZDE). Rozhodně není tím, že by se snad naši zakladatelé modlili za své přátele:

Jób 42, 10
Hospodin také změnil Jóbův úděl, poté co se modlil za své přátele, a dal mu všeho dvojnásob, než míval.

Zakladatelé jsou si prý vědomi, že jim bylo ,požehnáno' a že jejich bohatství by mělo tedy sloužit také k dobročinnosti. Takové bohatství ovšem nenarostlo božím požehnáním, kterého se kazatelé v kostelích tak rádi dovolávají. Vyrostlo a rozmnožilo se nevybíravým vydíráním lidí, kteří nutně potřebovali práci, aby měli na zaplacení nájmu, obživy pro sebe a své děti a zaplacení složenek, jež jim pošta neúnavně doručuje do schránek. Jak by bylo jednoduché a zcela jistě bohumilé, jak by bylo pokorné (!), kdyby lidem, kteří na ně tak těžce pracují, přidali o tisícovku nebo o pět tisícovek víc již v den výplaty? Inu, i zde máme co do činění s náboženskou marketingovou strategií.

Rozdíl mezi filantropií a skutečnou snahou dát lidem slušné živobytí

Právě v tom spočívá rozdíl mezi zdánlivou filantropií a skutečnou snahou dát lidem slušné živobytí. Zakladatelům jde o podporu ,křesťanských' projektů, jedná se tedy o marketingovou strategii křesťanského náboženství. Ovšem takový obří marketingový projekt bude mít u nás bezpochyby své důsledky. Jen tak pro informaci, důsledkem takových projektů, jako je ten náboženský v Česku, je například to, že v USA dnes stále ještě víc než polovina lidí věří, že svět byl stvořen podle Bible v šesti dnech. A že Země je placatá. A co dělal Bůh sedmý den? Inu, odpočíval po dobře vykonané práci. Tak jako bezpochyby byla dobrou prací i práce marketérů a prodavačů limonád v krámě.

Inu, i to je marketingová strategie katolického náboženství. Nicméně, dovolte mi na závěr se poklonit před prací všech, kteří se zasloužili o bohatství našich zakladatelů náboženské neziskovky, tedy náboženských kazatelů, našich ,filantropů':

Jób 12, 2
„Vy jste vskutku ten pravý lid, s vámi vymře moudrost!“

 
 
Miloš Horký
 
 

Vložil: Miloš Horký