Balada o škaredém horníkovi pod Beskydem. Okénko ,ven' Miloše Horkého
06.02.2022
Foto: Ilustrační foto Pixabay
Popisek: Naše černé zlato zůstane pod zemí, lidé přicházejí o práci, ale nezoufejme. Uhlí nám dovezou až z Austrálie. Že je to další ,skvělý' nápad politiků z Kocourkova? Ale jděte, evropská ,vrchnost' se přece poslouchat musí!
Na počest Petra Bezruče a S. K. Neumanna
Tak málo mám krve a ještě mi teče z úst,
Tak málo mám krve, když na kolenou držím půst,
Po staletí byly kolem všude uhlí hromady,
Teď vozíme ho z Austrálie, vozíme ho z Kanady.
Však šachtou, kde poklady své těžím, je hloupost lidská,
Nefárám více už do dolů, má metoda jest – politická,
Do hlav svých soudců dokáži vtlouci čím dál více,
Vždyť - co je to pravda? Jen pouhá poběhlice.
Na trhu koupím - a vzápětí prodám hned!
Vznešení páni! Sedejte na můj lep!
Ve vašich duších čtu, jak na erbovních vlajkách,
O vašich tužbách vím, jak v Ezopových bajkách.
Ach bože, bože můj, dej, ať svět je jak hračka,
dej, ať z uhlí v podzemí je na peníze pračka.
Pán shůry promluví: A chytrý buď! Netřeba roboty,
Se ziskem prodej - ne boží, ale evropské hodnoty!
Uhlí zůstane v zemi, těžit ho je prý škoda.
Šlapeme po černém pokladu, černá je tu i voda.
Kdo byl ten koumák, kdopak si lámal hlavu?
Kdo byl ten vůl? Budeme jíst snad zelenou trávu?
Ferbla si zahraju v zeleném tom klubu,
Umím to báječně – drzou mám hubu.
Kde kšeft, tam čest, kde sláva, tam zisk,
To jest mé vyznání, to jest můj obelisk.
Neutralita v lidských vztazích přináší něžný klid,
Neutralita k uhlíku - tu nemůžem si dovolit.
Dosud nám není zima, dosud nemáme hlad,
Nebude trvat dlouho – a nebude co žrát.
Černé uhlí netěžíme už, ni topné oleje či plyn,
Na střechách místo toho máme sluneční baldachýn.
Sluneční baldachýny a černé větrníky z Číny,
Budoucnost chmurnou však halí černé stíny.
Doba je jiná, změnila se, však hloupost je pořád lidská,
Nefárám více už do dolů, má metoda stále jest – politická,
Hněv horníka z Beskyd, hněv horníka z hor,
Mou zaťatou pěst, můj pocítíš vzdor!
Kde kšeft, tam zisk, kde zisk, tam čest a sláva,
Naše sny jsou teď vašich zisků strava.
Ale - když nezafouká, nezasvítí, copak si počneme?
Zas budou naše sny na míle vzdálené?
Tato ,báseň' byla vytvořena na podkladě inspirativních děl básníků Bezruče a Kostky Neumanna. Petr Bezruč je literární pseudonym, pod kterým psal slezský (česky píšící) básník Vladimír Vašek (1867 Opava – 1958 Olomouc). Psal verše, útočně promlouvající za sociální a národní zájmy českých obyvatel Slezska. Stanislav Kostka Neumann (1875 Praha – 1947 Praha-Trója) byl český novinář a básník, literární a výtvarný kritik, překladatel z francouzštiny a ruštiny. Literární historici řadí Bezruče i Kostku Neumanna do generace tzv. anarchistických buřičů, spolu se Šrámkem, Tomanem, Dykem, Mahenem, Těsnohlídkem a Gellnerem, kteří tvořili na počátku 20. století.
|
Vložil: Miloš Horký