Vilém Famm: Hledání ztraceného času. Vaše dopisy
10.12.2021
Foto: Se svolením Česká televize
Popisek: Logo České televize
Čas strávený před televizí a pořady prokládané reklamními bloky, které nám mají prodat cokoliv, za co inzerent televizi zaplatí. A reklamní bloky jsou čím dál delší a častější. Až někdy člověk získá pocit, že se dívá na dlouhý reklamní blok prokládaný krátkými výseky zábavných pořadů a ještě zábavnějších politických debat. A náš čtenář Vilém Famm se zamyslel nad tím, kolik času a jaké důsledky na náš život reklamní bloky mají.
„Všichni zapínáme televizi a ti co sledují různé seriály tak ví, že jsou notně prokládány reklamou a upoutávkami na programy dané stanice,“ píše Vilém Famm. „Zvláště důchodci takhle lehce ztratí 1 hodinu denně právě na reklamách a tj. 365 hodin za rok, tedy 18 250 hodin by bylo za 50 let, tj. 760 dnů, což je víc než 2 roky.
Dva roky života se jim ztratí ve víru reklam a upoutávek programů. Žijeme opravdu tak dlouho, abychom takhle mrhali časem?
Můžete ovšem říci, že se nejedná jen tak o ztracený čas. Použijete přece WC či se jdete napít. Je však i horší varianta a tou je využít přestávku. Vzít si něco dobrého a tak si zpříjemnit tuto přestávku.
Tahle volba nám však přináší naši nadváhu. Je pak špatně, když zjistíme, že vlastně v důsledku reklam přibíráme na váze.
Ztracený čas není tedy to nejhorší, co nás potkalo. Každé kilo navíc je problém.
A pak nyní přichází Vánoce, kdy strávíme více času u televize a více pokušení po dobu reklam. Máte to taky tak?
Přeji krásné dny na 111 %,“ popřál nakonec Vilém Famm.
Reklamy, reklamy. Kupříkladu videa na iDnes. Koukl jsem na jakýsi Rozstřel, během něhož mi pustili několikrát Ivana Trojana v roli puberťáka ve vlaku. Když jsem si za pár dní chtěl pustit jiné video a vyskočil na mě zase Trojan s dredy, vztekl jsem se a okamžitě to vypnul. Od té doby na iDnes a jeho videa nelezu a Trojana jako herce vidím jako dredatého cápka bez humoru, kterého nechci zažít na filmovém plátně. Z Trojana herce se stal zelený Alzák z reklamy. Ta toxicita pro herce musí být, a je, děsivá. Jak věřit Romeovi jeho vyznání lásky pod balkonem, když nám pět minut před emocemi nacpanou scénou prodával Jar nebo připojištění. Profesní čest prodaná za mrzký peníz.
Všichni bychom měli jíst zdravě, cvičit, pohybovat se, věnovat se zušlechťujícím činnostem. Ale čokoláda je dobrá, lenošení pohodlné a do hrobu tak daleko (alespoň to tak člověku přijde, když dávají díl oblíbeného seriálu, lednička je blízko a lapiduch v nedohlednu). Se špatným svědomím se mlsáním a lenošením usilovně propracujeme až na krchov. A na smrtelné posteli se do našich vzpomínek dostane i dredy okrášlený Trojan a jeho neutuchající pokleslá prodejnost. Já vím, Trojana mají všichni rádi. Já už ne.
|
Vložil: Štěpán Cháb