Vilém Famm: O počátku lidství. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Je libo trochu historie?

Dnešní úvaha Viléma Famma se netýká voleb, netočí se kolem palčivých otázek dneška, ale zahloubala se do prapočátků lidské existence, kdy jsme se odloupli z živočišné říše a stali se něčím jiným, něčím svým, co příroda zase tolik nezamýšlela. Je to úvaha, která se snaží podchytit podstatu a najít odpovědi. Najde ji? To přenechme Vilému Fammovi:

„Předkládám vám k posouzení nový názor na vznik člověka. Otevírám tím téma, které není zrovna na pořadu dne. Zamysleme se spolu, prosím,“ píše Vilém Famm a pokračuje.

„Ve škole jsme se učili, že práce polidštila opici. Nabalování pracovních aktivit rozvinulo intelekt zvířete do míry lidství. Vše začalo, dá se říci, uchopením kamene či klacku. Ruce se jej naučily lépe a lépe ovládat. Nepatrný krůček a byl vyroben první náročnější nástroj. Ano, zde máme první velký problém. I dnes jsme svědky používání „nástroje“ zvířaty, ale jejich lidství nepřichází. Není to snad tím, že oni nepoužívají vlastně nástroj? Zvířata nikdy při použití kamene skutečný nástroj nevyrobila. Tuhle hranici nepřekročila. Proč? Protože prací se zkrátka k lidství nedopracujete. Ostatně nástroj je doposud špatně definován.

Co je vlastně nástroj? Ostrý kámen, či zašpičatělý klacek? Obojí může být náhodné, ale nástroj v pravém slova smyslu to zcela není, i když můžeme říci, podle dnešních pravidel, že ano. Pokud, ale spojíte např. kámen s holí, vytvoříte oštěp či mlat, pak se zcela jistě o nástroj jedná. Můžete poukázat na výrobu jehly, ale ta je přeci spojena se zvířecí šlachou, aby šlo šít oděvy. Která zvířata vytvářejí takové nástroje? Žádné! Kde je hranice mezi náhodným opracováním kamene a cíleným? Tím, že zvíře používá kámen, dochází k jeho opracování a vzniká „nástroj“. Zhotovení nástroje může být i „náhodné“, ale následné je již známkou použití rozumu. Tahle hranice není křehká, myslím, že nyní bude jasně definována.

Žádné zvíře nepřekročilo hranici mezi, řekněme, použitím kamene a zhotovením nástroje. První skutečný nástroj je známkou, že jeho zhotovitel již vládl rozumem. Ano, byl to člověk.

Prací se prý vypracoval člověk. To jako, že po stotisící křísl kamenem a v hlavě se mu rozsvítilo? Tím, že spojil kámen spolu s nějakou násadou, vytvořil oštěp či mlat tedy složitý nástroj. Tohle je známkou použití rozumu. Do té doby hůl či kámen jen někdy používal.

Nekonalo se žádné polidštění prací. Vše mohlo být jinak.

Při reprodukci opice se stala chyba (mutace), která se odehrála v budoucím mozku. Reprodukce proběhla se změnou. Tu si můžeme představit, když dáme k sobě obě ruce a necháme, aby se palce spolu dotýkaly. Tak znázorňujeme nerozum opice, která porodila nového tvora. Nyní dovolíme všem prstům, aby se sebe dotýkaly. Máme ukázku rozumu člověka. Ano, opice porodila člověka a ten měl již rozum, mohl tedy uvažovat. A náhoda oné proměny? Vezměte nejlépe 10 kostek a hoďte je tak, aby nahoře bylo všech 10 šestek.

Rozum. Buď došlo ke změně spojení v mozku (viz ukázku rukou) či impulzu v mozku. Máme nadále po čem pátrat. Nevěřím, že rozum se postupně vyvinul dalším a dalším křísnutím do kamene, tedy prací. Prací se získávají akorát zkušenosti.

Tahle změna přivedla na svět člověka. Ten se však ocitl ve zvířecí říši. Vystoupit z ní nebylo vůbec snadné. On měl rozum, ale předávanou zkušenost opice včetně jejího slovníku. Taková byla startovní čára člověka.

Kolik muselo přijít generací, kdy nejenom ruce se rozvíjely, ale i hlava přinesla první lidské slovo. Co by potomek opice používal z počátku jen její slovník. Kolik v něm bylo „ slov“? Můžete sami zkusit vyjádřit myšlenku např. s 20 slovy. Nesnadné? Tak si je napište. Takový start měl člověk, který ani nevěděl, že musí odejít ze zvířecí říše a musí vytvořit společnost svou, tedy lidskou.

Rozvoj člověka nezpůsobovala jen práce, ale hlavně řeč. Nikdy nezjistíme, zda bylo první slovo, či kameno-dřevěný nástroj.

Práce i řeč posunovala člověka dál a dál. Ta doba byla tak dlouhá, že ji vnímáme nesprávně a bereme coby faktum polidštění prací. Další naší chybou je již zmiňovaná, doposud špatná, definice nástroje. Nástroj vzniká spojením několika komponentů, mimo např. jehly.

Ano i práce to byla, ale uvědomte si prosím, jak dopadne člověk, pokud jej vychovávají od útlého dětství zvířata. Je člověk s rozumem, ale se zkušeností zvířete. Přesto je člověk, o tom nebude nikdo z vás pochybovat a svým konáním? Jako by člověkem nebyl.

Vystoupit z říše zvířat, byť s nabytým rozumem, nebylo vůbec snadné, a proto se nám zdá, že člověk vznikl vývojem, prací. Práce zde byla to ano, ale sloužila k osvobození rozumu, k osvobození člověka z říše zvířat.

Jsem rád, že se vše tak dobře podařilo. Ukázkou rozumu je ovládnutí ohně. Jen člověk tohle zvládá. Mnohá zvířata zcela určitě byla při náhodném požáru bleskem, kdy mohlo být i zabito nějaké zvíře a následně upečeno, ale jen člověk se svým rozumem dokázal oheň i ono pečení zopakovat. Jako mrchožrout ochutnal pečené maso a nechtěl již syrové.

Vezměte si též jednoduchý nástroj-jehlu. Ona přinesla možnost přes ušité oděvy osídlit chladnější kraje. Tohle umožnil vlastně též rozum.

Na vás nyní zůstává, zda nadále zůstanete stoupenci polidštění opice prací, či se přikloníte k tomu, že člověk vznikl chybou při rozmnožování (MUTACÍ PŘIŠEL K ROZUMU). Nerozum omylem zrodil rozum. Opice porodila člověka.

A vy? Nemáte jen tyhle dvě možnosti. Sami můžete pátrat po další,“ ukončil svou úvahu Vilém Famm.

Psali jsme

Oldřich Fischer: Předpoklad pro výkon získané funkce. Vaše dopisy

Vložil: Štěpán Cháb