Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na šlechtickou 'chatu' či za vinařskou potravou – projděte se Jižní Moravou. Po kolejích s Českými drahami

14.07.2021
Na šlechtickou 'chatu' či za vinařskou potravou – projděte se Jižní Moravou. Po kolejích s Českými drahami

Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Nádražní budova v Břeclavi si téměř půl století podržela podobu z roku 1840, svůj klasicistní a secesní ráz získala během největší přestavby v letech 1888-92

FOTOREPORTÁŽ Jako malá jsem měla několik top památek, které mi přišly prostě nádherné. Splňovaly pro mě romantickou představu princezny na zámku. Kromě Jaroměřic nad Rokytnou a Kroměříže to byl právě zámek v Lednici. Navíc v té době nebylo nastavení společnosti ještě tolik ‘multikulti‘, takže mě fascinovala i stavba minaretu.

Letos jsme se na jižní Moravu vydali na dva dny a obratem jsme zjistili, že k vidění je toho opravdu hodně, takže se sem budeme muset vrátit zase napřesrok.Věděli jste, že historicky první vlak v rámci území našeho státu přijel z Vídně právě do Břeclavi? Došlo k tomu již v roce 1839 a Břeclav se díky železniční trati stala významných dopravním uzlem.

 

Poštorná

Jako vystřižená z pohádky je nádražní budova v Poštorné, která byla postavena nedaleko tamních keramických závodů v roce 1901. V současnosti je v provozu pouze v letní sezóně, kdy tudy o víkendech projíždí motorový vlak na trase Břeclav – Lednice.

Z Prahy či Ostravy až na nádraží v Břeclavi

Břeclavská nádražní budova byla dostavěna o rok později. V roce 2019 prošla rekonstrukcí, která jí vrátila podobu z konce 19. století, a zároveň zde bylo otevřeno muzeum, věnované historii břeclavské trati. A pozici významného nádraží má Břeclav dodnes. Vždyť se sem dá s Českými drahami pohodlně dostat z Prahy i Ostravy a naložit můžete bez problémů i kolo na projížďky Moravou po vlastní ose. Město pak vydá na jednodenní poklidnou procházku po místních kostelech a historických budovách.

 

Břeclav zámek

Břeclavský zámek vyrostl v romantickém stylu počátkem 19. století na základech pohraničního hradu z 11. století. V současné době je přístupná pouze vyhlídka na věži a město připravuje jeho rekonstrukci.

 

Břeclav

Jedním z břeclavských skvostů je farní kostel Navštívení p. Marie. Dal ho postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle projektu lichtenštejnského dvorního architektaKarla Weinbrennera a vysvěcen byl 3. 7. 1898. Stavba je nápadná použitým materiálem, zejména zeleně glazovanými střešními taškami, které dodaly místní knížecí keramické závody.

 

Břeclav

Karel Weinbrenner navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie

 

Břeclav

Kostel si můžete prohlédnout bez průvodce vždy půl hodiny před bohoslužbou, věž je přístupná

 

Břeclav škola

Jednou z nejkrásnějších budov ve městě je 'červená' škola v Poštorné, kterou nechal postavit kníže Jan podle plánů lednického architekta Weinbrennera. Základní kámen byl položen v roce 1906 a už od 4. listopadu do ní chodilo 700 dětí. Před školou najdete bustu Jana Amose Komenského.

Nejrozsáhlejší uměle vytvořené území v Evropě

Myslím si, že nejsem jediná, komu při zmínce o Jižní Moravě v hlavě vyskočí Lednicko–valtický areál. To, že je zapsán na seznamu UNESCO, si asi také většina z nás vybaví. Ale co vše se tedy přesně pod tímto pojmem skrývá? Přibližně 300 kilometrů čtverečních, sedm přírodních rezervací, dva veliké zámky a mnoho menších staveb vám navodí atmosféru šlechtického dvora, poučí o historii a zahraje na vaši estetickou strunu.

 

Lednice nádraží

V Lednici najdete jedno z nejkrásnějších nádraží v republice. K výzdobě budovy byla použita glazovaná keramika z cihelny v Poštorné, v létě sem zajíždí každé dvě hodiny historický motorový vlak.

 

Lednice radnice

O starou radnici přišla Lednice v roce 1880 kvůli přestavně zámku, kdy stará zástavba musela ustoupit parku. Současná budova vyrostla vzápětí na zbrusu novém náměstí, které bylo celé projektováno v novogotickém stylu.

 

Lednice náměstí

Trojboká novogotická kašna na náměstí byla postavena k čtyřicátému výročí vlády knížete Jana II. z Lichtenštejnu na náklady obce. Je dílem architekta Karla Weinbrennera, kamenické práce provedli sochaři Joseph Beyer a Ferdinand Hartinger.

Nakouknutí k nejbohatší šlechtě

Valtický zámek nezapře, že byl přibližně 550 let sídlem vládnoucího knížete rodu Lichtenštejnů. Současnou barokní podobu získal postupně v průběhu 17. a 18. století a řadí se k našim největším zámkům. Ne nadarmo se říká, že ono to baroko není špatné pro oko. Je zde opravdu na co se dívat. Přístupné jsou reprezentativní místnosti a nově od roku 2020 v rámci samostatného okruhu i apartmán posledního zdejšího obyvatele, knížete Františka I. Lichtenštejnského. Kromě klasických prohlídek láká k návštěvě bylinková zahrada či výstava Tajuplný svět. Přilehlý park má přibližně 25 hektarů, najdete zde naučnou stezku pro děti nebo si můžete procházku protáhnout až na kolonádu Na Rajstně. A jelikož jsme na Moravě, je přímo na zámku i vinotéka.

 

Valtice

Valtický zámek sloužil Lichtenštejnům jako rodinné sídlo. Díky baroknímu a rokokovému zařízení získáte přesnou představu, jak žila nejbohatší šlechta v 17. a 18. století.

Na celkovém stavu objektu se podepsala svého času nevýhodná pozice hned vedle železné opony. Zámek byl po druhé světové válce značně zdevastován ruskými zajatci, čekajícími na repatriaci. Následně zde byl ženský tábor nucených prací a celkově byl objekt delší dobu primárně používán pro výrobu a sklady. K postupné obnově a rekonstrukcím docházelo až od sedmdesátých let minulého století.

 

Valtice

Bylinková zahrada vyrostla v místech bývalého zámeckého zahradnictví. Rostou zde zhruba tři stovky druhů bylin, využívaných nejen k léčení, ale také třeba k barvení tkanin či dochucení pokrmů. Děti tu kromě pískoviště a hraček najdou i malé konvičky, kterými mohou rostlinky zalévat.

Lednice – 'letní chata' Lichtenštejnů

Zámek Lednice je výstižným obrazem bohatství rodu Lichtenštejnů. Co do rozlohy a majestátnosti předčilo toto 'pouze' letní sídlo většinu zámků ostatních šlechtických rodů na našem území. Část lednického panství patřila Lichtenštejnům už v polovině 13. století, do jejich plného vlastnictví pak město přešlo v roce 1322. Původní tvrz během let nahradil renesanční a později barokní zámek. K velkým úpravám došlo v polovině 19. století, kdy bylo sídlo přestavěno v duchu anglické gotiky, aby sloužilo k setkávání evropské šlechty během letních měsíců a náležitě přitom reprezentovalo významný rod Lichtenštejnů.

 

Lednice zámek

Lednickou středověkou vodní tvrz nechal zbořit a nahradit renesančním zámkem zřejmě Hartmann II. z Lichtenštejna už v 16. století. Koncem 17. století bylo vybudováno barokní sídlo s rozlehlou zahradou a monumentální jízdárnou podle návrhu Jana Bernarda Fischera z Erlachu.

 

Lednice zámek

Dnešní vzhled pochází z let 1846–1858, kdy kníže Alois II. z Lichtenštejna usoudil, že Vídeň je pro pořádání letních slavností nevhodná, a nechal Lednici přebudovat na reprezentační sídlo v duchu anglické gotiky.

My jsme na zámek dorazili hned po deváté hodině ráno a stejně byl první ranní okruh soukromými apartmány již vyprodán. Zakoupili jsme tedy vstupenky do reprezentačních sálů a vydali se vstříc osudu poprvé i s dvouapůlletou dcerou. Bohužel máme příliš svéhlavého a aktivního draka a moc dlouho to nefungovalo, takže to manžel chvíli po půlce prohlídky vzdal a nechal se s ní vypustit předčasně ven. Přiznám se, že mě v těchto situacích vždy trochu zamrzí, že u nás téměř neexistuje možnost prohlídek zámků po své ose bez průvodce, jak je to v zahraničí. Starší dceři se prohlídka líbila a osobně si myslím, že oba tyto okruhy jsou pro běžného návštěvníka plnohodnotné, a pokud si chcete prostě jen projít pěkný zámek a nejde vám o konkrétní umělecké, případně historické detaily, je jedno, který z okruhů zvolíte.

 

Lednice zámek

Schodiště a obložení stěn ve vstupní hale je ukázkou mistrovské řezbářské práce a je zabudováno jen do zdi. Prostor zdobí obrovský mosazný lustr s 116 rameny.

 

Lednice zámek

Vyřezávané točité schodiště v knihovně vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez jediného hřebíku

 

Lednice zámek

Ložnice kněžny Františky

 

Lednice zámek

Rytířský sál

 

Lednice zámek

Interiéry zámku jsou opravdovou lahůdkou pro milovníky historického mobiliáře

V přilehlém zámeckém parku vám čas uteče, ani nebudete vědět jak. Možných aktivit je tady opravdu hodně a při celkové rozloze 170 hektarů nebudou zahálet ani vaše nohy. A pokud nemáte ambice zvládnout vše pěšky, můžete využít místních koňských povozů nebo plavby na loďce. Hned u zámku můžete navštívit zámecký skleník. Jedná se o nejstarší dochovaný skleník z litinových obloukovitých konstrukcí v Evropě. My jsme se rovnou vydali na cestu k již zmiňovanému minaretu, který slouží primárně jako rozhledna. Postaven byl podle plánu architekta Josefa Hardmuntha. Je vám to jméno povědomé? Nejedná se o nikoho jiného než o zakladatele známé firmy Koh-i-noor Hardtmuth, která sídlí v Českých Budějovicích a patří k největším světovým producentům školních a kancelářských potřeb. Další oblíbenou zastávkou, která také nese podpis Josefa Hartmuntha, je Janův hrad. Umělá zřícenina středověkého hradu z počátku 19. století sloužila jako lovecký zámeček a myslivna.

 

Lednice skleník

Zámecký skleník byl postaven v roce 1842 vedle klasických stavebních materiálů i z oceli, litiny a skla a na stavbě se zřejmě podílel anglický konstruktér P. H. Desvignes. Samonosnou konstrukce jistí železolitinové sloupy, opatřené ozdobnými litinovými obaly.

 

Lednice minaret

Minaret, měřící téměř 60 metrů, sloužil především jako vyhlídková věž. Osm místností v spodní části zdobí orientální ornamenty, které jsou zřejmě dílem umělců z arabských zemí. V prvním patře umístili Lichtenštejnové své exotické sbírky. Věž má tři ochozy a k nejvyššímu se dostanete po 302 stupních samonosného spirálového kamenného schodiště.

 

Lednice maurská vodárna

Maurská vodárna sloužila jako parní lázně a zavlažovací systém parku. Její součástí byla i turbína, vyrábějící elektřinu pro zámek a hospodářské budovy, kterou nainstaloval Viktor Kaplan.

 

Lednice viadukt

Lednický akvadukt připomíná zříceninu mohutného kamenného mostu a kdysi z něj pravidelně tryskala voda. V jeho těsném sousedství najdete romantickou umělou jeskyni.

 

Lednice Janův hrad

Janův hrad byl jako zřícenina už postaven. Sloužil jako obydlí knížecího hajného a lovecký zámeček, v němž se panstvo shromažďovalo před honem.

Vinařské království

Posledním velkým dílkem jihomoravské výletní skládačky je Mikulov.  I zde byli v počátcích vlastníky Lichtenštejnové, ale v roce 1575 přešla vláda města pod Ditrichštejny, kteří zde působili až do konce druhé světové války. Významně se na rozkvětu města podepsal kardinál František z Ditrichštejna, který sem počátkem 17. století zval renesanční stavitele a architekty a Mikulov významně hospodářsky a kulturně rozvíjel. Bohužel byl rozmach města přerušen odsazením Švédy v roce 1645.

 

Mikulov zámek

Mikulovský zámek získal dnešní podobu po požáru v roce 1719 a při ústupu německé armády v roce 1945 vyhořel. Opraven byl v 50. letech díky Spolku pro obnovu mikulovského zámku podle návrhu architekta Otakara Oplatka.

 

Mikulov zámek

Zámek má dvě hlavní nádvoří, spojená skalním průchodem. Severní dříve sloužilo jako čestný dvůr, nyní tu najdete zbytky sochařské výzdoby a gotickou studnu z 13. století.

My jsme se po lednickém debaklu neodvážili riskovat s naší malou živelnou pohromou další komentovanou prohlídku, takže jsme si naplánovali procházku historickým centrem s aplikací Skryté příběhy. Ne nadarmo je historické jádro města památkovou rezervací. Náměstí pod zámkem je roubeno historickými domy, v horní části se nachází kašna z roku 1700 a dolní části dominuje barokní Sousoší Nejsvětější Trojice. O pár kroků dále narazíte na Ditrichštejnskou hrobku (ta je bohužel aktuálně od 1. 6. 2021 do odvolání uzavřena). Původně zde stával kostel sv. Anny s pohřební kaplí Ditrichštejnů. Ten byl v druhé polovině 18. století výrazně poničen požárem a postupně chátral, až se o vice než padesát let později konečně dočkal přestavby a stal se rodinnou hrobkou zdejších pánů.

 

Mikulov náměstí

Dnešní náměstí v Mikulově je výsledkem přestavby po velkém požáru v roce 1584. Nové domy už vyrostly z cihel a kamene, nejstarší mají renesanční jádro. Barokní sloup, Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723-1724, vytvořil kameník Andreas Steinböck, sochařská výzdoba je dílem Ignáce Lengelachera. Trojici toskánských sloupů na šestiboké stupňovité základně uzavírá trojboký jehlan se symbolem sv. Ducha, stojící na nebeské sféře s obláčky a andílky se sochami Boha Otce a Krista.

 

Mikulov náměstí

Nejzajímavější je rohový dům č. 11 s nárožním čtyřbokým arkýřem, který pochází z doby před rokem 1591. Do výše prvního patra je zdobený renesančními sgrafity s biblickými a antickými výjevy z první čtvrtiny 17. století. Pozoruhodný je také arkádový ochoz ve dvoře. Druhé patro bylo přistavěno až po polovině 19. století.

 

Mikulov náměstí

Zhruba v roce 1700 byla na náměstí instalována kašna ve tvaru kamenné polygonální nádrže s hranolovým pilířem a chrliči uprostřed, která sloužila jako zdroj vody pro obyvatele vnitřního města. Na pilíři je alegorická socha Pomony s rohem hojnosti a štítem s rodovým znakem Ditrichštejnů.

 

Mikulov hrobka

Rodinná hrobka Ditrichštejnů nahradila vyhořelý kostel svaté Anny v letech 1845–1852. V místech původní hlavní lodi vzniklo nádvoří, do zazděných bočních kaplí byly přemístěny rakve. Kněžiště bylo z vnitřní strany uzavřeno zdí a doplněno kruchtou, zničené báně obou věží nahradily nízké zděné nástavce a balustrádu mezi nimi doplnily sochy Krista a dvou andělů.

Z náměstí jsme plynule přešli rovnou k zámku, kde nás uvítala okouzlující zámecká zahrada. Není divu, že zde již v dávných dobách stál románský hrad. Poloha na skalnatém kopci, díky které je zámek nepřehlédnutelnou dominantou města, byla v tomto směru velmi strategicky výhodná. Během let došlo postupně k přestavbám až do současné podoby. Aktuálně zámek spadá pod Regionální muzeum v Mikulově a nachází se zde několik expozic. Unikátní je komentovaná prohlídka zámecké knihovny, které se vyhnul požár v roce 1945, takže zůstala zachována její podoba z 18. století. Nachází se zde přes 11 000 knižních svazků z ditrichštejnské knihovny a další svazky ze šlechtických knihoven z Jaroslavic, Moravských Budějovic a Plavče. A protože je Morava neodmyslitelně spojena s vínem, čeká zde na vás několik vinařských expozic, zahrnujících i sud na víno z roku 1643.

 

Mikulov zahrada

Zámeckou zahradu tvoří terasy, položené v různých výškových úrovních po obvodu Zámeckého kopce

 

Mikulov zahrada

Významné dílo zahradní architektury, založené na přelomu 16. a 17. století, po druhé světové válce téměř zaniklo. V současnosti jsou jednotlivé terasy postupně obnovovány.

Nás naše pátrací stezka zavedla ještě na Kozí hrádek, který slouží jako rozhledna. Velmi oblíbeným výletním cílem je ale i Svatý kopeček, na který vede jedna z našich nejstarších křížových cest. Tvoří ji čtrnáct zastavení, kaple sv. Šebestiána a zvonice a kaple Božího hrobu. A opomenout nemůžeme ani židovské památky, z nichž nejvýznamnější je Horní Synagoga. Koncem 19. století totiž měla místní židovská čtvrť téměř 3500 obyvatel, což už je úctyhodné číslo, a není tedy divu, že se židovská kultura zapsala do historie i tváře města.

 

Mikulov Svatý kopeček

Kozí hrádek je dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, prolomená střílnami. Dřív zajišťovala kontrolu a ochranu cest, spojujících Brno s Vídní, nyní slouží jako rozhledna. Prohlídka je ale možná, jen pokud na hrádku vlaje vlajka, jinak se musíte předem telefonicky domluvit.

 

Mikulov Svatý kopeček

Křížová cesta na Svatý kopeček je jednou z nejstarších u nás. Zahrnuje 14 kapliček, kapli sv. Šebestiána, zvonici a kapli Božího hrobu.

 

Mikulov Horní synagoga

Horní synagoga pochází z roku 1550, kdy v Mikulově půsovil rabi Löw, současnou barokní podobu dostala po požáru zámku a židovské čtvrti v roce 1719. Je posledním dochovaným příkladem templu tzv. polského typu u nás.

 

Cestujete s dětmi? Zpříjemněte jim procházku pátráním

  • S aplikací Skryté příběhy, která je k stažení zdarma, můžete v Lednici pomoci Josefu Hardmunthovi dokončit stavbu minaretu a vynalézt tužku
  • Mikulovem se projděte, doprovázeni příběhem kardinála Františka z Ditrichštejna, který se podepsal pod velký rozkvět zdejšího města. Navíc svého času spravoval účty samotnému císaři Rudolfovi II. a patřil k nejvlivnějším osobám v zemi.

 

Vložil: Petra Dundáček Božoňová