Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bobr stavitel. U Hevlína využije kraj tyto hlodavce k tvorbě mokřadů, půdu zemědělcům vymění

29.03.2021
Bobr stavitel. U Hevlína využije kraj tyto hlodavce k tvorbě mokřadů, půdu zemědělcům vymění

Autor: Jihomoravský kraj (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Problémy s bobry, jejichž činnost vede k záplavě soukromých pozemků kolem Černé strouhy na Znojemsku, mají řešení. Kraj využije jejich umu při vybudování mokřadů

Problémy s bobry, jejichž činnost vede k záplavě soukromých pozemků kolem Černé strouhy na Znojemsku, mají řešení. Kraj využije jejich umu při vybudování mokřadů. Ke zdárnému výsledku vede cesta přes dopadovou studii. Boj proti suchu, ochrana bobrů. Legendární 2 v 1.

„Jsem nesmírně rád, že jsou všichni místní nakloněni řešení, které bere v potaz nejen jejich potřeby, ale i přírodu. Díky bobrům vznikají v okolí Černé strouhy mokřady i lužní lesy. Bez dopadové studie se ale dál nepohneme. Je třeba zmapovat vlastnické struktury dotčených pozemků a jejich možný odkup či směnu, vyřešení infrastruktury včetně zasíťování a vyčíslení celkových nákladů. Za sebe se budu obratem snažit hledat prostředky právě na tuto studii,“ řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec.

 

Náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec

Komplexní studia, řešení až příští rok

Kraj nyní bude muset najít zhotovitele komplexní studie. Její výsledek tak bude znám přibližně na konci roku a dopady tak budou záležitostí až roku 2022. Do té doby budou v platnosti současná opatření. Agentura ochrany přírody a krajiny se o hráze průběžně stará například zaváděním drenáží, aby se dala částečně regulovat vodní hladina a voda tak nevyplavila okolní obce.

„Na místě by mohla vzniknout přírodní rezervace, přístupná veřejnosti. Jedná se totiž i o mimořádně krásnou lokalitu. Věříme, že stát nabídne ke směně i odpovídající bonitu půdy pro zemědělce,“ uvedl místostarosta Hevlína Václav Čaj a ukázal tak, že problémy jdou řešit kreativně a tvůrčím způsobem. Což nejde vždycky a všude.

 

Agentura ochrany přírody a krajiny se o hráze průběžně stará například zaváděním drenáží, aby se dala částečně regulovat vodní hladina a voda tak nevyplavila okolní obce

Utracení bobři

A to se u Hevlína jedná jen o tři bobří rodinky, které se usadily a rozhodly se, vedeni svou přirozeností, způsobovat každoroční obří záplavy, které dělaly vrásky všem dotčeným. Ale jak to řešit jinak? Místní nechtěli sáhnout po zbraních, jako se tomu stalo u obce Březolupy na Znojemsku, kde místní dostali výjimku, jelikož bobři soustavně poškozovali hráz a při silnějších lijácích hrozilo, že ta se protrhne a zaplaví celou ves. Tam došlo k odchycení a utracení celkem pěti bobrů. Proč bobry prostě nepřestěhovali do lokality, kde by nebyli ohrožením? Asi byrokraticky příliš složité.

Chytání bobrů na vějičku

I na Břeclavsku se perou s problémy způsobenými bobry. Osádka bobřích okupantů v Tvrdonicích ničí hospodářské stromy, převážně mladé duby, které zde lesníci vysázeli. Jak to chtějí řešit? Než přišla na scénu řeč o restrikcích, přispěchali do debaty odborníci z Mendelovy univerzity. Ti chtějí v lokalitě vyzkoušet experiment, vysází v okolí vrby a topoly, které jsou pro bobra daleko přitažlivější než dub. Pohrdne pak bobr lesníky prosazovanými duby a vrhne se ochotně na vějičku vymyšlenou na univerzitě? To teprve uvidíme.

 

A tady je náš pachatel, pilný bobr

Téměř vyhynuli, teď se rozšiřují

„Mláďata jsou s rodinou přibližně do věku dvou let, a pak je rodina vyžene. Nový jedinec putuje krajinou, putuje po řekách a hledá si nové teritorium. Bobr je silně teritoriální, takže všude, kde najde obsazenou noru nebo obsazený břeh, musí pokračovat dál, a tak se šíří celou Českou republikou,“ vysvětlil České televizi Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny. Jenže nebylo tomu tak dlouhá desetiletí.

K vymizení bobrů u nás došlo v první polovině 18. století. Ne že by se mu u nás nelíbilo, ale našim předkům se líbilo bobří maso i bobří kůže. Na císařském dvoře ve Vídni bylo dokonce bobří maso brané za pochoutku. Nejčastěji se jedly bobří tlapky a ocas. Ale nejen maso a kůže. Parfuméři rádi využívali gelovitý výměšek podocasních žláz bobrů jako ztužovadlo do mastí. Výměšek našel uplatnění i v lékařství. A tak bobři vymizeli kvůli nadměrnému lovu. Pamatujete si medvědy z Kolína a epizodu s bobrem Václavem? Bobr Václav pěl přesmutnou píseň o tom, že bobři jsou pryč, že on je poslední svého druhu a teprve medvědi jej museli použít, že bobři jsou, jen ne u nás, ale daleko, daleko za horama. Teď už by medvědi z Kolína poslali Václava jen za poslední zatáčku k řece Moravě, protože právě na ní je nejpočetnější populace bobrů. Ale není jen tam. Úspěšně se rozšiřuje v severních Čechách, západních Čechách, v oblasti Orlických hor a ve Slezsku.

 

Bobři neplnili jídelní stoly pouze u nás, ale prakticky po celé Evropě. A právě proto se začal bobr ztrácet z celé Evropy. Po pořádné hostině 18. století tak na našem kontinentu zbylo jen několik málo lokalit, kde bobři přežili. Na dolní Rhôně ve Francii, na středním toku Labe v německém Sasku-Anhaltsku, v jižním Norsku. Na celém kontinentu zbylo na začátku 20. století jen přibližně 1 200 bobrů. To je opravdu bída s nouzí. A bobři se po vzoru Václava z medvědů z Kolína mohli začít děsit budoucnosti. Ale zbytečně. Bobří populace přežila i s lidstvem obě světové války a pak se dostavil mezi lidi trochu rozum a ti začali bobří populaci chránit a poskytli jí prostor pro návrat do toků našich řek a potoků. A tak je nyní v celé Evropě na 700 000 bobrů a u nás, v České republice, pak 2 300 bobrů. A to je rozhodně dobrá zpráva. Jen se s nimi musíme naučit žít. A oni s námi.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace