Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co je horší, afghánský Bagram, nebo ARO s covidovými pacienty? Zažil první linii v armádě a teď i v nemocnici a říká: Každé má svoje

16.03.2021
Co je horší, afghánský Bagram, nebo ARO s covidovými pacienty? Zažil první linii v armádě a teď i v nemocnici a říká: Každé má svoje

Foto: Archiv Lukáše Slejšky

Popisek: Lukáš Slejška slouží u praporu v Bučovicích, na misi byl i v Afghánistánu

ROZHOVOR NA OKRAJI Jedním z armádních zdravotníků, kteří pomáhají ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, je Lukáš Slejška. Čtyřiatřicetiletý voják byl původně všeobecnou sestrou. Po šesti letech v nemocnici vstoupil do armády a po úspěšném výcviku nastoupil k bojovému praporu do Bučovic. Tam nyní zastává funkci zdravotníka obvaziště.

Co přesně znamená funkce zdravotník obvaziště?

Obvaziště (ROLE1) je nejnižší stupeň zdravotnické podpory pro vojáky na stupni prapor. Znamená to, že v případě bojové operace jsme první zdravotnickou etapou disponující lékařem. Jsme mobilní pracoviště, které má za úkol zabezpečit základní životní funkce vojáků a v případě potřeby je odsunout na pracoviště vyššího typu (ROLE2/3/4). V době míru plníme úkoly dle potřeb praporu. To znamená zabezpečování výcviku jednotek, vedení výuky Tactical Combat Casualty Care (první pomoc pro vojáky), nákupy a distribuce zdravotnického materiálu, administrativní činnost a aktuálně vyčleňujeme i posádky v rámci operace Chytrá karanténa.

Účastnil jste se také zahraničních vojenských operací….

Byl jsem na misi v Afghánistánu na základně Bagram na přelomu let 2018/2019. Zde jsem působil společně s kolegou záchranářem a lékařem. Naší prací bylo zajištění zdravotnické péče v rámci ROLE1 (obdoba ordinace praktického lékaře). Mezi mé další úkoly patřilo poskytování zdravotní péče během plnění úkolů mimo základnu (patroly), transporty raněných a nemocných do místní nemocnice nebo stážování u americké letecké jednotky systému medevac (Medical Evacuation).

 

Lukáš Slejška na klinice (na snímku vpravo) s kolegou v ochranných oblecích

Co pro Vás bylo nejtěžší?

Účastnil jsem se pouze jedné zahraniční operace. Nejnáročnější byla situace, kdy na naši patrolu zaútočil sebevražedný atentátník ve vozidle naplněném výbušninami. Následkem výbuchu se jedno naše obrněné vozidlo převrátilo. Během incidentu bylo raněno pět vojáků, z toho jeden těžce. Na místě jsem poskytoval první pomoc společně s kolegy nezdravotníky, kteří byli proškoleni v rámci kurzu Combat Lifesaver.

Lze nějak srovnat práci na zahraniční misi a práci v době pandemie v nemocnici?

Práce v zahraniční operaci je diametrálně odlišná od práce v nemocnici. Jako vojenští zdravotníci jsme školeni především na poskytování akutní přednemocniční péče v bojových podmínkách. Postupujeme dle odlišných pravidel od civilního prostředí, používáme specifické pomůcky a postupy, se kterými se v nemocnici nesetkáte. V bojových podmínkách musíte veškerou péči podřídit taktické situaci. Vojenský zdravotník (sestra, záchranář) si musí být vědom toho, že pokud se v rámci plnění úkolu mimo základnu něco semele, tak je nejvyšší autoritou v oblasti zdravotnického zabezpečení, lékař na místě zpravidla není.  Z toho vyplývají i kompetence, které se rozšiřují v rámci institutu krajní nouze. Jako příklad můžu uvést podání opiátů na základě rozhodnutí zdravotníka. Během nasazení jsem i trhal zuby nebo šil rány.

Ve FNUSA pomáháte již delší dobu. Kde všude?

Původně jsem pomáhal na skvělém urologickém oddělení. Je to standardní lůžkové oddělení a z toho vyplývá spektrum poskytované péče. Tam jsem ovšem nepřišel do styku s covid+ pacientem, takže jediné opatření, které jsem pocítil, bylo nošení roušek.  Na rozdíl od anesteziologicko resuscitační kliniky, kam jsem nastoupil teprve v lednu tohoto roku, a to v rámci povinné stáže.

Anesteziologicko resuscitační klinika je jedna z nejvytíženějších…

Poskytuji tady ošetřovatelskou péči. Vždy jsem tu přidělen k sestře a staráme se o jednoho nebo dva pacienty na boxu. Konkrétně se jedná o hygienickou péči, obsluhování lineárních dávkovačů, infuzních pump, práci s ventilátorem, péči o invazivní vstupy, převazy ran, polohování a podobně. Nikdy předtím jsem na oddělení tohoto typu nepracoval, a tak se teprve zaučuji a snažím se neudělat více škody než užitku.  Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky. O to víc v této době, kdy je nezbytné dodržovat přísná protiepidemická opatření stran Covid-19.

Neříkáte si po této zkušenosti, že být na misi je teď možná jednodušší než být na ARK?

To asi nelze takto srovnávat. Na misi je velké riziko, že vás někdo zraní nebo i zabije. Prakticky jsme museli být připraveni na mimořádné situace 24 hodin denně po dobu delší než šest měsíců. Na druhou stranu na anesteziologicko resuscitační klinice má sestra obrovskou zodpovědnost za přiděleného pacienta a nesmí chybovat. Každá práce má svoje.

Dana Lipovská

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace