Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vínečko, víno, proteče nám schvalovacím procesem UNESCO? A co na to anglická vévodkyně? Chápe moravskou hrdost na lahodný mok z vinice Šobes

24.01.2021
Vínečko, víno, proteče nám schvalovacím procesem UNESCO? A co na to anglická vévodkyně? Chápe moravskou hrdost na lahodný mok z vinice Šobes

Foto: Facebook (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Vinice Šobes v zimě

Naději na zápis do seznamu UNESCO má i oblast Šobes na Znojemsku. Proč? Pro své jedinečné kvality, co se týká výroby vína. Vinice Šobes je jiná, ojedinělá a vzácná. Tamní produkce se dává za příklad toho nejkvalitnějšího vína, které u nás vzniká. A ne, na to jsme nepřišli až teď. Traduje se, že na 16 hektarech oblasti Šobes pěstovali víno už Římané. A od té doby to je pěkná řádka vypitých pohárů nebo sklenic.

V hlubokém údolí Dyje, v samém srdci Národního parku Podyjí leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh – Šobes. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům.

 

Vyhlídka Devět mlýnů v Národním parku Podyjí nabízí okouzlující výhled na vinici Šobes

Zvláštní význam má i řeka Dyje, která vinici obtéká, teplé dny a chladnější noci, mlhy, a nakonec i kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny. Přestože první vinice v tomto požehnaném vinařském kraji údajně založili už římští legionáři, viniční trať Šobes, ověnčená superlativy, je dodnes onou pověstnou třešničkou na dortu. Zkrátka navštívit Znojemsko a nevidět Šobes by byla chyba – a zvlášť v letních měsících, kdy se přímo na vinici otvírá firemní stánek a vy máte jedinečnou šanci ochutnat některá šobeská vína v půvabném autentickém prostředí, někdejší klenoty hodovních tabulí moravských knížat i českých králů.

Zápis mezi památky UNESCO je logický

„Umístění této viniční tratě v hlubokém údolí řeky Dyje a vynikající kvalita a typičnost šobeských vín dělá zdejší terroir zcela jedinečné. Snaha o zápis mezi památky UNESCO je proto logická. Šobes by se tak dostal do společnosti jedinečných vinic nebo vinařských regionů světa,“ uvedl profesor Pavel Pavloušek z ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty MENDELU, podle kterého z vinařských památek UNESCO má Šobes nejblíže do rakouského vinařského regionu Wachau. Na seznamu UNESCO už jsou dále Tokajská vinařská oblast, Burgundsko, Champagne, Piedmont nebo vinice na terasách ve švýcarském regionu Lavaux. Z moravských a českých vinic zatím není na prestižním seznamu žádná.

 

Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům

V chladných podmínkách jižní orientace Šobesu umožňuje maximální akumulaci tepla pro zrající hrozny. Jižní a jihozápadní expozice jsou obecně teplejší než východní, i když během teplých let mohou vést k přehřívání bobulí a snížení obsahu kyselin. „Geomorfologická komplexnost terroir má hlavní úlohu v ovlivnění klimatických a půdních podmínek vinice, které je třeba brát v úvahu při rozhodování o výsadbě odrůdy, podnoži, pěstitelském tvaru, orientaci řad a hustotě výsadby. Svůj velký význam na kvalitu hroznů má také blízkost řeky Dyje, která obtéká viniční trať. Působí tak pozitivně na zrání hroznů,“ uvedl Pavloušek. Vodní hladina ovlivňuje sluneční záření na vinici. Například u Balatonu vinice profitují ze dvou sluncí, jednoho na nebi a druhého odraženého od hladiny jezera. Na Šobesu je efekt vodní hladiny podobný.

Víno jako… víno

Jedinečnost tamějších odrůd vína určuje hlavně prostředí. „Z analýzy aromatických a fenolových látek je zřejmé, že na Šobesu jsou optimální podmínky pro rozvoj aromatických látek. Vinice však prochází i určitou mírou abiotických stresů, které se následně velmi pozitivně projevují na obsahu fenolových látek a zejména látek ze skupiny resveratrolu,“ dodal ještě Pavloušek, který u šobeských vín z produkce Znovínu porovnával mj. izotopové poměry a obsah minerálních látek. Z výzkumu vyplynulo, že bílá vína jsou zde zcela výjimečná. Zejména pak odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Pálava a Sauvignon.

 

U cyklostezky má Znovín Znojmo v létě svůj stánek, kde nabízí svoje vína. To nejlevnější je Veltlínské zelené ročníkové víno (jakostní, bílé, suché) za 8 Kč půl deci, celá láhev pak přijde na 110 Kč. Nejdražší je Ryzlink rýnský Terroir Club, víno s přívlastkem pozdní sběr (bílé, suché), které stojí 19 Kč za půl deci a 260 Kč za celou láhev

UNESCO bude, dříve či později

Podle starosty Znojma Jana Groise je Šobes jednou z nejlepších a nejstarších vinic v Evropě a také oblíbeným výletním cílem místních i turistů. „Rozhodli jsme se proto podpořit snahy Znovínu Znojmo, který vinici vlastní a rád by ji na seznam UNESCO zapsal, neboť pokud by se nám to podařilo, znamenalo by to pro naše město i celý region obrovský úspěch a vyšší prestiž,“ říká starosta Znojma Jan Grois. Aktuální studie bude nyní sloužit jako podkladový materiál pro zhodnocení potenciálu Šobesu pro zápis do indikativního seznamu Ministerstva kultury a následně na seznam UNESCO, a to prostřednictvím srovnání s jinými vinařskými lokalitami, jakými jsou například zmíněný Wachau nebo Tokaj. „Je to proces na několik měsíců, možná i let. Ale důležité je začít, zjistit reálné možnosti a pokusit se tuto výjimečnou oblast dostat do většího povědomí,“ dodává starosta Grois.

„Zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je složitým procesem, hlavním předpokladem je zde odborný konsenzus. Odborným garantem jsou zde ministerstvo kultury pro kulturní statky nebo ministerstvo životního prostředí pro přírodní statky. Komunikace s UNESCO probíhá přes ministerstvo zahraničí,” vysvětlila pro E15 (nyní už bývalá) mluvčí Ministerstva kultury Martha Häckl.

 

Kde se vzal název Šobes?

Jak pěkně píše portál vyletnik.cz, víno se na Znojemsku začalo pěstovat již ve druhém století před naším letopočtem, od dob, kdy Římskému impériu vládnul Marcus Aurelius Probus. Název Šobes pochází z té doby a v tehdejší mluvě to bylo označení pro nerovné vysekané pole. Římskou historii naší nejstarší vinice dokazují dodnes patrné vyježděné koleje, které do půdy vryly těžké římské obchodní vozy, které sjížděly až k Dyji. Kamenitými stezkami před mnoha staletími sestupovali legionáři i prostí občané.

Obraz ze sbírky Národního památkového ústavu ze zámku Konopiště: Pohled na vinici Šobes od Giovanniho Marii Monsorna, obraz byl namalován v letech 1820–1821 a je na něm napsáno: „Schobes Cebürg im Znaimer Krais, wo der Beste Mährische Wain Vächst“ (Pohoří Šobes ze Znojemské oblasti, kde se rodí nejlepší vína na Moravě)

Římané po čase odešli, avšak vinice získala. Vinařství se těšilo velké oblibě i za dob Velkomoravské říše. V té době dal král Svatopluk cíleně šlechtit první vinné odrůdy. Dnes místu, které je skryto před civilizací zůstala tajemná atmosféra. Kolem není vidno živáčka, nedaleko šumí Dyje, všude jen lesy a skalní útvary. Jen uprostřed teras je skryt kiosek, nabízející k ochutnání místní vína. Rozloha vinice činí šestnáct hektarů, čtyři hektary z toho tvoří meruňkový sad. Nalezneme zde důmyslný systém zavlažování.

 

Archeologický výzkum Šobesu

Již v roce 2000 proběhl archeologický průzkum v horní části vinice s významnými nálezy a podtržení toho, že vinice byla osídlena nebo obdělávána už prakticky 5 000 let před naším letopočtem. Velmi zajímavý archeologický výzkum prováděl ÚAPP Brno a z toho vyjímáme: „Za unikátní lze považovat přední část hliněného modelu sekeromlatu s plastickou a vhloubenou výzdobou. Jedná se o první takový nález z území Moravy a můžeme ho přiřadit k ojedinělým, snad kultovním předmětům tohoto období.“

 

Archeologické vykopávky v roce 2015

V roce 2015 a 2016 se Vinařství Znovín rozhodlo udělat společně s Jihomoravským muzeem ve Znojmě archeologické sondy ve spodní části vinice. Potvrdilo se, že vinice Šobes je takový malý archeologický ráj. Nálezy zde byly převážně z doby 1500–1800 př. n. l., zajímavostí je zde i nález kamene jantaru. Již rok předtím byl na Šobesu objeven i vltavín. V roce 2016 se v archeologickém průzkumu pokračovalo.

Spor o území

Oblast vinic zasáhly i spory příznačné pro ´divoká´ devadesátá léta těsně po sametové revoluci. V roce 1995 část vinice koupila společnost Znovín Znojmo od obce Podmolí. V roce 2007 nové vedení obce v čele se starostou Josefem Frélichem prodej zpochybnilo a podalo určovací žalobu s cílem dosáhnout jejího zrušení. Záměr prodeje nebyl údajně vyvěšen na obecní vývěsce a nerozhodlo o něm zastupitelstvo. Předmětem kritiky byla také údajně nízká cena.

 

Zimní pohled na Šobes, který svírá řeka Dyje a vytváří tak mimořádný terroir

V prosinci 2007 Okresní soud ve Znojmě žalobu zamítl s odkazem na institut vydržení. Proti rozhodnutí soudu se obec odvolala. V dubnu 2009 Krajský soud v Brně odvolání zamítl a definitivně potvrdil rozhodnutí okresního soudu. Právní zástupkyně obce podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který jej však v květnu 2011 odmítl jako nepřípustné. Obec neuspěla ani s ústavní stížností, kterou v srpnu 2011 Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou. A tak jsou vinice v držení společnosti Znovín Znojmo. Ale rozhodně ne ke škodě samotného vína. To si dláždí cestu do síně slávy a věhlasu. A to je dobře. Však o tom svědčí i reakce britské královské rodiny, která měla tu čest, a smočila své rty v moravském moku.

Díky za ochutnávku, chápu vaši hrdost

Víno se totiž dostalo jako dar i na královský dvůr britské rodiny. Postaral se o to český velvyslanec v Británii Libor Sečka. Camilla, vévodkyně z Cornwallu a manželka následníka britského trůnu prince Charlese, poslala po ochutnání na velvyslanectví doušku poděkování: „Chtěla jsem hlavně napsat, abych poděkovala za Vaši šlechetnost, kterou jste projevil ve formě zaslání vynikajícího výběru moravských vín z Vašeho rodného města Znojma. Poté, co jsem je ochutnala, už velmi dobře chápu, proč jste tak hrdý na vína z tohoto regionu!“

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace