První transgender kachnička z Číny se usadila na Svratce a, pozorována vědci, úspěšně se rozmnožuje. Navíc je moc pěkná

Foto: MENDELU (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Jako vždy, pestrými barvami se honosí samečci, zatímco samička je nenápadně šedá

Brno se stalo místem, kde se zalíbilo kachničkám mandarínským. Na řece Svratce, obzvláště teď, před zimou, můžete pozorovat hejno až padesáti jedinců, kterak korzuje po vodě. Překvapit vás můžou i na březích, kde se pídí po potravě. Kachničky zimují na březích v dutinách stromů. Zajímavostí je, že samice kachniček mandarínských se na stará kolena změní na kačery. Prostě se to přihodí.

Kachnička mandarínská je asijský druh vrubozobého ptáka, který je velmi rozšířený u chovatelů, kačer je považován za jednoho z nejbarevnějších vrubozobých ptáků vůbec. Kachničky využívají během roku i široké okolí řeky, navštěvují přilehlé lesy s řadou drobných vodních toků a nádrží. Právě to je také důvodem, proč se v Brně usadili. „Můžeme o nich říct, že stejně jako většina ostatních evropských populací, i ta brněnská je stálá, jen během roku preferuje různá místa,“ konstatoval ornitolog Vladimír Mikule z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty MENDELU. První zaznamenaný výskyt kachničky se datuje k roku 1889, kdy jednou kachničkou byl obdarován korunní princ Rudolf Habsburský. Dar pocházel z Hodonína.

Někteří samci kachničky mandarínské mají silně vyvinutý rodičovský pud

Příkladný otec

Kachnička mandarínská je zajímavá nejen vzhledem, ale i chováním. „Hnízdí ve stromových dutinách někdy i daleko od vody. Malá kachňata vyskáčou na zem a následují matku k vodě. Kačeři většinou hlídkují poblíž dutin, pro některé tím péče o potomstvo končí, někteří ovšem mají silně vyvinutý rodičovský pud a podílejí se aktivně na ochraně mláďat,“ vysvětlil Mikule. Ti přičinlivější z otců pak obkružují samici s mláďaty a hlídají. Letos byli vidět u mláďat dva samci. Skupinu tvořila kachna, šest kachňat a dva aktivně hlídkující kačeři. „Někteří jedinci, kteří tvoří v jedné sezóně pár, se k sobě vracejí. Individuální chování u tohoto druhu je ale tak rozdílné, že se nedá zevšeobecnit,“ uvedl vědec.

Hnízdí ve stromových dutinách, někdy i daleko od vody

Obsypaný strom kachničkami

I proto je v Číně kachnička mandarínská brána jako znak věrnosti a dříve symbolicky patřila na každou tamní svatbu. Kachničky mandarínské jsou stromové. Rády odpočívají na větvích a stromech, nakloněných nad vodní hladinu. „Vyžadují bohatý břehový porost zasahující nad vodu, ve kterém hledají úkryt. Vodní tok musí poskytovat dost drobné živočišné potravy pro malá kachňata. Dále je nutná přítomnost stromů s dutinami pro hnízdění a porosty třeba dubů, jejichž plody tvoří důležitou složku potravy během podzimu a zimy,“ vyjmenoval ornitolog. Takových stromů je ovšem ve městech málo.

Být kachničkou mandarínskou není žádný med

Kachnička mandarínská se přirozeně vyskytuje na Dálném východě Ruska, v Číně, na Korejském poloostrově, v Japonsku a na Tchaj-wanu, v rámci záletů také v dalších asijských zemích. Světová populace je odhadována na přibližně 65 000 až 66 000 jedinců. V původním areálu rozšíření se jedná z větší části o tažný druh. Většina evropských populací je naopak stálá, nicméně i u přivezené populace byly zaznamenány dlouhé přelety jednotlivých ptáků, například mezi Velkou Británií a Maďarskem. V ČR Mikule větší šíření tohoto druhu nepředpokládá. „Pravděpodobně kvůli náročnosti ptáků na hnízdní prostředí, predačnímu tlaku a konkurenci dalších druhů, hnízdících v dutinách,“ vysvětlil Mikule.

Letošní podmínky pro kachničky nebyly úplně příznivé. „Déšť a chlad negativně ovlivňuje kachňata v prvních dnech života, bývají proto větší ztráty. Bylo horší je i pozorovat z důvodu zvýšené hladiny vody," uvedl ornitolog Vladimír Mikule.

Brno má jediný zářez

Na území České republiky je brněnská populace jedinou stálou, která se už deset let vrací do svého zimoviště. V Olomouci byly letos kachničky spatřeny, vyskytují se tam už mnoho let, ale vědci zatím nezaregistrovali, že by tamní kachničky vyvedly mladé. První kachnička se tam objevila v roce 2009. Letos ornitologové napočítali deset jedinců. Jedná se ale spíš o útěkáře z domácích chovů, případně o jedince, kteří jsou z domácích chovů záměrně vypouštěni. „Zatím se nepodařilo zdokumentovat, že by tu kachničky měly mladé, jak se to v Česku stalo například v Brně, kde už populace dosahuje zhruba padesáti kusů,“ popsal pro iDnes místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek s tím, že pro místní životní prostředí nejde o žádný problém.

Nejlepším obdobím pro pozorování kachniček je květen a červen. Kačeři mají pestrý svatební šat a objevují se první rodinky kachen s kachňaty. Ideální lokalitou pro pozorování je v Brně oblast Riviéry – mezi dálničním přivaděčem a jezem u koupaliště.

Nepůvodní, ale také neškodný druh

S nepůvodními druhy většinou lidé chtějí zatočit, protože ohrožují původní živočichy. To ale není případ kachniček mandarínských. „Je to nepůvodní druh, ale nedá se očekávat nějaká expanze či přemnožení. Jednak proto, že se kvůli jinému počtu chromozomů nemohou křížit s jinými kachnami, a navíc hnízdí v dutinách stromů, kterých ve městech zrovna moc není,“ vysvětlil Šafránek.

Ze starých samic se stává neplodný samec, čili jde o ten pravý transgender

Přírodní transgender

Vedle toho, že jsou kačeři v době páření snad nejkrásněji vybarvenými kachnami, slují ještě jednou zajímavostí. Ze starých samic se stává neplodný samec. Kachny mají pouze jeden plně vyvinutý vaječník, který na stará kolena zakrní, a druhý se začne samovolně přeměňovat na samčí pohlavní žlázu. Staří samci začínají přepelichávat do nádherného barevného opeření již během září, mladí jednoletí samci během září a počátkem října. V té době pro nás příroda připravuje nádherné představení, plné tokání a svatebních tanečků.

Vložil: Kamil Fára