Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pročůral se staletími až k moravskému modrotisku. V Bruselu teď mají pro svého Manneken Pise originální obleček ze Strážnice

31.10.2020
Pročůral se staletími až k moravskému modrotisku. V Bruselu teď mají pro svého Manneken Pise originální obleček ze Strážnice

Autor: ČT / repro (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Manneken Pisovi modrá sluší, nemyslíte?

Slavný Manneken Pis (Čůrající chlapeček), který je považován za symbol Bruselu více než tři století, se dočkal originální krátkodobé - a ryze české - proměny. PostaralY se o ni Velvyslanectví ČR v Bruselu a České centrum Brusel, jejichž zásluhou se soška na několik hodin oblékla do nevšedního kroje. Látka na český obleček pro slavnou sochu vznikala v jedné z posledních dvou modrotiskových dílen ve Strážnici na Hodonínsku (druhá z dílen se nachází Olešnici na Blanensku).

Chlapeček se oblékl do originálního kostýmku z modrotisku, který pro tuto akci speciálně vytvořila česká designérka Alice Klouzková. A to jako poctu českému řemeslu i oděvnímu návrhářství.  Slavnostní ceremoniál, spojený s předáním kostýmu ´sošce na míru´, proběhl na bruselské radnici ve středu 21. října v 11 hodin. A celou akci organizovaly i přes přísná protiepidemická opatření Velvyslanectví ČR v Bruselu a České centrum Brusel.

 

Obleček pro Brusel má blůzu, kalhoty, ale i botičky a kšiltovku, foto Česká centra

 

Dílna ve Strážnici na Hodonínsku

A kdo za oblečením bruselského naháče do modrotisku stojí? Dílna ve Strážnici na Hodonínsku, rodinná manufaktura, věnující se výrobě modrotisku déle než 110 let. Provozovnu, navazující na místní modrotiskařskou tradici, založil Cyril Joch a na jejím chodu se v současnosti podílí již pátá generace. Výrobního procesu se účastní také pracovníci rodinně nespříznění, pocházející však ze Strážnice.

Produkty dílny Strážnický modrotisk vycházejí z tradice, zároveň se však přizpůsobují moderní době a současným požadavkům zákazníka. Jedná se výhradně o ruční práci s obzvláštním důrazem na kvalitu. „Pracujeme s tradičními regionálními vzory i motivy, navrženými výtvarníky Ústředí lidové umělecké výroby, ÚLUV, popřípadě jinými umělci. To určuje originalitu a jedinečnost strážnického modrotisku. Zakoupením našich produktů získáte nejen esteticky hodnotné výrobky, ale zároveň tak podpoříte snahy o uchování a rozvoj kulturního dědictví naší země,“ stojí na jejich webových stránkách. 

 

Dílna v Olešnici na Blanensku

Modrotisková dílna rodiny Danzingerů se datuje v Olešnici na Moravě již od roku 1816. Jedná se o jeden z nejstarších způsobů potiskování lněného a později bavlněného plátna. K tomu používají původní dřevěné ruční formy, následně barví v barvě indigo.

Tuto technologii výroby provádí beze změn od roku 1849. Tajemství barvířství rodiny Weisových, později Danzingerů, sahá až do 16. století. 

 

Co to ten modrotisk vůbec je?

Jedná se o negativní tisk, kdy se textilie potiskne v místech, která mají zůstat bílá. Potisk se provede rezervou – vykrývací směsí, která ochrání požadovaná místa před kontaktem s barvivem a která se po barvení odstraní vypráním. K tisku se tradičně používají dřevěné formy, do kterých jsou požadované vzory vyřezány nebo vytvořeny pomocí zapuštěných kovových drátů a plechů. Původně se k obarvení indigem, importovaným přírodním barvivem, používala zákazníky donesená domácí lněná plátna, ve druhé polovině 19. století lněná a bavlněná plátna přímo z továren. 28. listopadu 2018 byl modrotisk přidán do seznamu nehmotného světového dědictví UNESCO na základě společné nominace České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa a Maďarska.

 

Soška Čůrajícího chlapečka v centru Bruselu týden před výročím vzniku samostatného československého státu poprvé oblékla oficiální český kostým, foto MZV

Čůrá už přes 400 let

Slavná bronzová soška malého chlapce je s hlavním městem Belgie neodmyslitelně spjata již více než 400 let. Její oblékání do nejrůznějších kostýmků při rozličných příležitostech není ničím neobvyklým, šatník dnes čítá několik stovek různých modelů. Za svůj život už oblékl třeba uniformu amerického vojáka, Myšáka Mickeyho v den kulatých narozenin kreslené postavičky, byl i za Elvise Presleyho nedlouho po jeho skonu, samuraje, toreadora, vlámského katolického skauta i pilota RAF. Zásluhou Alice Klouzkové, přední české designérky, se oblékl poprvé i po našem.  Česká republika tak doplnila staletou tradici předávání nového oděvu bruselské radnici, kterou začal pravděpodobně francouzský král Ludvík XV. 

 

Návrhářka Alice Klouzková na bruselské radnici, foto MZV

Pro Alici Klouzkovou bylo navržení oblečku skutečnou výzvou. Jak to udělat, aby byla socha oblečená? „Je tam hrozně složité zapínání na suchý zipy, aby panáček mohl dělat všechno to, co dělá,“ řekla designérka České televizi. Obleček zůstane po vysvléknutí uložen do šatníku čůrajícího chlapce na radnici v Bruselu a při různých, pro naši republiku významných dnech a výročích si jej zase oblékne. Takže třeba se bruselský chlapeček příští rok 28. října zase obleče do našeho.

Emil Zátopek byl první

Bronzovou sochu chlapečka vytvořil v 17. století sochař Jérome Duquesnoy. Dlouho se ale nad kašnou neohřála.  Už v roce 1745 Manneken Pise ukradli Angličané. O dva roky později se ho zmocnila další z velmocí – Francie. Ludvík XV. se za své poddané zastyděl a Bruselu daroval kroj ze zlatého brokátu, zdobený křížem svatého Ludvíka. To je také nejstarší dochovaný obleček.

 

 

Manneken Pis bez oblečku a v britské garderóbě

Šatník Čůrajícího chlapečka čítá více než tisíc modelů, a ačkoli se nejedná o první českou stopu, oficiální kostým od České republiky zatím dosud neměl. Loni v prosinci byl v rámci večerního běhu vánočním Bruselem představen kostým s československým znakem a číslem 903, připomínající atletickou legendu Emila Zátopka, který na bruselském stadionu před 65 lety jako první člověk v historii zaběhl desetikilometrovou trať pod 29 minut. Akci tehdy inicioval francouzsko-belgický časopis Zatopek. Z roku 1958, kdy se v Belgii konala první světová výstava po druhé světové válce, pochází ještě československý obleček v podobě bílého kroje s modrou vestou a černým kloboukem, který je rovněž možno vidět v muzeu. Český modrotiskový obleček je 1053. v pořadí. Umístění v muzeu nemusí být konečné, jakýkoliv chlapečkův obleček je možno při vhodné příležitosti vyžádat k ´znovuoblečení´.

Manneken pis má dlouhou historii

Podle všeho je Čůrající chlapeček v Bruselu mnohem déle, už od 14. století, kdy na místě měla stát jeho kamenná verze. A to na počest dvouletého vévody Godfrieda II. Brabantského, který podle legendy podporoval své vojáky tak, že byl zavěšený v košíku na stromě a čůral na hlavu nepřátelům. A tím pomohl zahnat nepřátelskou armádu. Pokud to vydržel stejně dlouho, jako jeho vysochaný nástupce, něco pravdy na tom může být.

 

Celý Brusel čůrá... Chlapeček, holčička i pes

Nicméně je tu i druhá legenda, která vypráví, kterak nepřátelé tehdejšího Bruselu vymysleli plán, že vyhodí do povětří městské hradby. Netušili ovšem, že je slyší malý chlapec, který se vyčůral na zápalné šňůry, a tím zachránil město před vypleněním a zničením. Humorné je, že čůrající chlapeček má i své dva urologické souputníky. O pár ulic dál je čůrající holčička a o další kousek pak si může dychtivý turista zvěčnit čůrajícího psa. Nějak se jim v tom Bruselu čůrání zalíbilo. Obě další sochy vznikly ve dvacátém století. Za celou dobu své existence byla socha čůrajícího chlapce třikrát ukradena. Jednou Angličany, podruhé Francouzi a napotřetí obyčejným místním lapkou. Teď je chlapeček pod přísným kamerovým dohledem.

Vložil: Kamil Fára

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace