Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pokácel strom, teď mu hrozí exekucí. Dostane se spor až k Evropskému soudu pro lidská práva?

29.08.2020
Pokácel strom, teď mu hrozí exekucí. Dostane se spor až k Evropskému soudu pro lidská práva?

Foto: Facebook

Popisek: Pokácená lípa, respektive z toho vzniklá kauza, dospěla zatím do Brna. Jestlipak poputuje až do Štrasburku?

Do naprosté zvůle legislativní houštiny se dostal muž, který po vichřici zjistil, že lípa, která stála u jeho domu, má nalomenou mohutnou kosterní větev. Nalomení odhalilo, že větev byla nahnilá a hniloba zasahovala do samotného kmene stromu. Navíc se po vichřici povážlivě vychýlilo těžiště a strom hrozil pádem na nemovitost. Z logiky věci přijde na řadu pila a pokácení. Strom ohrožoval zdraví i život obyvatel i samotnou nemovitost. Špatný stav stromu potvrdila v odborném posudku i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Muž požádal o povolení strom pokácet.

Povolení získal, ale k němu i požadavek, aby místo pokácené lípy zasadil jako náhradu dva stromy a pět let se o ně staral. A tady se muž zasekl a odmítl spolupracovat. Lípa zcela prokazatelně ohrožovala životy i majetek. Počítal s tím, že na jeho případ sedí výjimka v zákoně, která praví: „Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.“ Přesto mu byla nařízena povinnost zasadit dva stromy jako náhradu. S odvoláním ke krajskému úřadu neuspěl, také krajský soud jeho žalobu zamítl, stejně jako nakonec i Nejvyšší správní soud zamítl jeho kasační stížnost. Povinnost zasadit dva náhradní stromy a pět let se o ně starat mu zůstala. Muž se pravděpodobně chystá obrátit na Evropský soud pro lidská práva.

 

Ombudsman řekl, že zákonu se musí vyhovět, foto Hans Štembera

Poslouchat se musí

„Zájem na ochraně stromů je jedním z důležitých veřejných zájmů v oblasti ochrany životního prostředí, proto jsou i předpisy v těchto otázkách velmi přísné. Vzrostlé stromy je proto bez povolení možno pokácet jen ve výjimečných případech, kdy jde o zřejmé a bezprostřední ohrožení života či zdraví,“ upozornil ombudsman Stanislav Křeček, k němuž kauza dospěla, a dodal, že nemá pravomoci k tomu, aby zvrátil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (úřad Veřejného ochránce práv i Nejvyšší správní soud sídlí v Brně). „V tomto případě nelze polemizovat s rozhodnutím soudu, který dovodil, že lípa sice byla poškozená, ale její stav nevyžadoval okamžitý zásah ve formě kácení. Úřady pak dostatečně odůvodnily, v čem spočívá vzniklá ekologická újma a z jakých důvodů uložily náhradní výsadbu, což potvrdil i Nejvyšší správní soud,“ stojí ve zprávě ombudsmana.

Bude exekuce?

Příslušné úřady jsou připravené vysadit dva stromy namísto muže, náklady mu pak budou účtovat prostřednictvím exekuce. Odmítnutím výsadby dvou stromů na svém pozemku se tak muž vystavuje možnosti, že bude perzekvován až do výše několika desítek tisíc korun. Tak u nás exekuční právo funguje. Je možné, aby se situace dostala až do natolik absurdních veletočů? Ano, pokud se věci chopí byrokracie.

 

Jak o kácení mluví zákony?

Ne ke každému kácení je potřeba povolení. Ne každé povolení ovšem bude schválené. Pro kácení totiž musí být dobrý důvod.

  • Kácet ovocné stromy lze bez povolení.
  • Bez povolení můžete skácet i stromy do 80 centimetrů obvodu. Měřit musí 130 centimetrů nad zemí.
  • Bez povolení lze kácet i takzvané zapojené dřeviny. To jsou dřeviny, které se proplétají, prorůstají sebou, nebo se dotýkají. Plocha takového porostu nesmí přesáhnout 40 metrů čtverečních.
  • Povolení je potřeba sehnat u stromů přesahujících 80 centimetrů obvodu. Povolení je potřeba sehnat i u památkově chráněných stromů.

Co musí žádost obsahovat?

Obsahovat musí jméno, adresu, číslo parcely a doklad o vlastnictví parcely. Na katastrální mapě je nutné označit přesné umístění stromu. Nutné je určit druh stromu. Do žádosti je pak povinnost uvést důvod kácení. Jako důvod neuvádějte – nelíbí se mi tam – povolení s největší pravděpodobností nezískáte. A pozor, pokud se rozhodnete ke kácení přistoupit bez povolení, může si na vás úřad posvítit. Postih za kácení bez povolení je citelný. U jednoho stromu se může vyšplhat až na desítky tisíc, u vykácení skupiny stromů až na stovky tisíc. Když povolení máte, je doporučováno, ne nakázáno, kácet v období vegetačního klidu od října do března. Pokud budete přistupovat ke kácení mimo toto období, musíte zkontrolovat, zda na stromě nejsou ptačí hnízda. V tom případě byste kácet nesměli.

Pokud strom ohrožuje zdraví, životy nebo majetek a je nutné k jeho pokácení přistoupit okamžitě (například po vichřici), udělejte velmi důkladnou fotodokumentaci poškození stromu, a pokud je to ve vaší moci, sežeňte si i odborníka, který vám dá vlastní dobrozdání o rizikovém stavu stromu.

 

Je to potřeba?

Je potřeba, aby se o nás stát staral až do takových podrobností? Nejsme přeci děti. Zákon, který každému z nás leze do zahrady a poroučí, co na ní můžeme a nemůžeme pokácet, jako kdyby předpokládal, že zahradu chceme všichni vybetonovanou a zcela beze stromů. Což je přece kardinální omyl. Ano, můžeme si poklepat na čelo s poznámkou – taková maličkost, proč ty dva stromy ten chlap prostě nezasadí – možná proto, že je to jeho zahrada a že na ní dvě lípy prostě nechce. Anebo se tam prostě nevejdou. A hlavně to, že se do něčeho takového stát nemá prostě motat. Mělo by být majitelovo svaté právo rozhodovat se o své zahradě podle sebe. U nás ovšem není. Kde je chyba?

Vložil: Kamil Fára