Hlavně pomáhat, dokud to jde, říká dárkyně, která pro naše zdravotnictví krvácí už 12 let. Teď získala Janského stříbrnou medaili
08.08.2020
Foto: FNUSA
Popisek: Jaroslava Dočkalová na dvacátém odběru krve
Darovat krev, zachránit někomu život, doslova mu život darovat. Právě tak se dívají na dárcovství krve ti, kteří si ji nechávají bezplatně a dobrovolně odebírat. To dobrovolně bychom mohli jen tak pro radost zdůraznit. A ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně jde příkladem jedna z tamních zdravotních sester. Jaroslava Dočkalová z I. chirurgické kliniky už byla na odběrech dvacetkrát. A právě za dvacátý odběr získala Janského stříbrnou medaili. Ale pozor, než přišla na první odběr, dva roky se rozmýšlela. Proč?
„K darování krve jsem se dlouho odhodlávala, přemýšlela jsem o tom snad dva roky. Jako zaměstnanec nemocnice jsem totiž měla strach, že když to nepůjde hladce a třeba omdlím, bude se to po špitále vykládat a budu mít ostudu,“ vzpomíná s úsměvem zdravotní sestra. První odběr navzdory jejím obavám proběhl bez problémů, a stala se tak pravidelnou dárkyní. „Měla jsem dobrý pocit, že můžu být užitečná,“ popisuje sestřička, která už tak velkou část života strávila péčí o pacienty.
Stříbrná medaile je doma, co ta zlatá?
Když se pak v říjnu 2019 otevřelo odběrové centrum Krevní banky ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, neváhala podpořit nemocnici, která je pro ni už dlouhou dobu domovskou. „Já jsem si u sv. Anny vždycky přála pracovat, byl to můj sen. Měla jsem to tak už odmala, chodívala jsem sem za dědečkem, který tehdy pracoval na psychiatrickém oddělení. Naši nemocnici ráda podpořím i tímto způsobem,“ říká o odběrech ve FNUSA Jaroslava Dočkalová a dodává, že ji v odběrovém centru nadchla přátelská, téměř rodinná atmosféra.
Ano, vypadá to děsivě, ale ten pocit, že díky několika minutám nepohodlí zachráníte život, ten je k nezaplacení, foto Pixabay
Jenže na zlatou medaili už nepomýšlí. To by totiž musela projít čtyřiceti odběry do 65 let věku, kdy se dárci z databáze automaticky vyřazují. Proč? Odběr krve už by je vzhledem k věku příliš ohrožoval a zatěžoval organismus. A že je úbytek dárců krve problém, o tom hovoří Červený kříž: „Počet prvodárců krve, který má vyrovnat přirozený úbytek počtu dárců daný nemocemi či věkem, by měl v nemocničních transfúzních zařízeních činit alespoň 30 - 33 tisíc ročně.“ Nebylo by od věci sáhnout si do svědomí a jednou místo výletu třeba na Kokořín vyrazit do dárcovského centra. Zachránit někomu život. Darovat mu život.
Kam krev putuje?
O tom, kam darovaná krev putuje, referuje Červený kříž: „Krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou a stále rostoucí roli. Nelze ji uměle vyrobit.
Je třeba například při:
- těžkých úrazech
- řadě operací (zejména plicní, cévní, ortopedické, transplantace)
- léčbě otrav
Ale i celoživotně jsou na ni odkázání např.:
- lidé léčení umělou ledvinou
- lide se zhoubnými nemocemi krve
Léky z krve vyrobené jsou nezbytně nutné pro:
- nemocné s poruchami srážlivosti (např. hemofilici)
- léčbu poruch obranyschopnosti
- léčbu popálenin
a v řadě dalších situací...
S rozvojem dalších léčebných metod roste stále i potřeba krve, získávané od dárců.
V průměru dostane každý občan za svůj život 4x krevní transfúzi a 12x preparát, vyrobený z krve!“
|
Do kampaně Daruj krev se zapojil i brněnský hokejový klub Kometa, foto HC Kometa
Má to smysl
Český červený kříž bezpříspěvkové dárce oceňuje už déle než půl století, smyslem je zvýšení společenské vážnosti dárcovství a dárců krve samotných. Ti mají často obavy, že se jim absolvované odběry při změně odběrového místa nezapočítají, v případě Brna ale nemusí mít strach. „Sledujeme pečlivě počet odběrů, s ředitelkou Českého červeného kříže v Brně máme dohodu, že se dárcům počet bezplatných odběrů v rámci Brna načítá,“ uvádí na pravou míru primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Bronzové medaile prof. MUDr. Jana Janského předáváme my tady na pracovišti, ostatní hlásíme při dosažení daného počtu odběrů a jsou předávány slavnostně na shromáždění Českého červeného kříže. Předpokladem je, že dárce musí u nás ukázat průkazku dárce krve, abychom zaznamenali počet odběrů jinde a bylo to na reálném podkladě,“ dodává.
Chybí krev
V části českých nemocnic nyní chybí krev. Například ve Fakultní nemocnici u svaté Anny potřebovali pro jednu pacientku na traumatologii 531 transfúzí, to znamená stejný počet dárců. Co by se stalo, kdyby je pacientka nedostala, asi dojde každému. „S krevními zásobami jsme na dolním limitu obvyklého stavu. Bez dárců bychom řádově za několik dní neměli transfuzní přípravky k léčbě pacientů," řekla pro iDnes Iva Piskalová z Fakultní nemocnice Ostrava.
„Každému dárci i dárkyni se odebírá 450 ml krve. Vak s odebranou krví se zcentrifuguje, krev se rozdělí na červené krvinky, plazmu a část obsahující krevní destičky a bílé krvinky (tzv. buffy-coat). Z jednoho odběru krve se tedy připraví jedna léčebná dávka červených krvinek, jedna léčebná dávka plazmy a následně se ze 4-6 buffy-coatů připraví jedna léčebná dávka krevních destiček,“ vysvětlil pro iDnes primář Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Vít Řeháček, co znamená pro dárce i potenciální pacienty jeden odběr.
„Jak dlouho se zásobami vydržíme, závisí na konkrétní skupině, ale například u A- je to u nás vyloženě ze dne na den. Zatím to zvládáme a nemuseli jsme odložit operace. Snažíme se získat krev z jiných nemocnic, ale nedostatek je všeobecný. Situace je opravdu nezvykle špatná. U nás je to tím, že IKEM má vysokou spotřebu, kde se nedostavil obvyklý prázdninový pokles,“ řekl iDnes primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek. Jestli váháte, tak už neváhejte a darujte krev.
Vložil: Kamil Fára