Takové to domácí chroupáníčko… Nově ho lze změřit, nevěříte? Vědci z MENDELU již dali přístroj patentovat
31.05.2020
Foto: Pixabay (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)
Popisek: Takové hranolky. Představte si je gumové a nasáklé olejem, jak ležely ve friťáku pomalu celý den... Fuj! Hranolky prostě musí křupat.
Tak už jde měřit křupavost potravin. A že je to k ničemu? V žádném případě. Změřit míru křupnutí je u mnohých potravin znakem gurmánského požitku, čerstvosti i lahodnosti. Někdy jíme už pro to samotné křupnutí. Chipsy, křupky, nachos. Prostě nás ta rezonance v hlavě dostane a my křupeme, i když už jsme plní. Kino bez popcornu? Televize bez brambůrků? Věc nevídaná.
„Naším cílem je zajistit grafickou podobu zvukové aktivity a uložit další parametry, jako je maximální amplituda zvuku, množství akustických událostí, množství akustických překmitů přes limitní úroveň, frekvenční rozsah atd. Díky záznamu těchto parametrů můžeme následně srovnávat jednotlivé potraviny mezi sebou,“ vysvětluje Petr Dostál z Ústavu techniky a automobilové dopravy Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Přičemž doplnil, že míru křupavosti lze na novém přístroji měřit i na výrazně vyšších frekvencích, než které je schopné zaznamenat lidské ucho. Křupání pro netopýry? I tak to jde brát.
Hračka? Ale ne
Podle Dostála půjde přístroj využít v potravinářství pro vyšší kontrolu jakosti. Jak co křupne, to mluví o mnohém. „Je to něco nového, neobvyklého a standardně se tento parametr nehodnotí. Přístroj může být přínosný zejména pro výrobce potravin, kteří potřebují křupavost sledovat. To se týká samozřejmě těch potravin, kde je křupavost důležitá, jako jsou chipsy, oplatky, sušenky, čokoláda, nachos, ale také masných výrobků, například párků a klobás,“ uvedl Dostál. Křupavost zmíněných potravin je dána nejen recepturou, ale i časem. „S časem se křupavost mění a výrobce potřebuje znát rychlost změny a také ovlivnění křupavosti změnou receptury,“ dodal Dostál. A přitom nestačí do potraviny jen kousnout, a změřit tak její křupavost. Samotná křupavost přeci nejde nijak s úspěchem přesně popsat.
Budova MENDELU v Brně, foto Facebook
Vědci, kteří stojí za vývojem ‘křupometru‘, odeslali spis Úřadu průmyslového vlastnictví k patentování. Přístroj vyvinuli v rámci programu, který podpořila Technologická agentura České republiky. Teď se čeká na jeho zapsání. Pak už se přístroj pustí do oběhu. Najdeme od nynějška vedle nutričních hodnot na obalu potraviny i hodnoty křupání? Proč ne? Je škoda, že si nemůžeme ‘křupometr‘ prohlédnout na fotografii. Dokud neproběhne schválení a patentování, nesmí se obrazová dokumentace zveřejňovat.
Jak vypadá?
„Hlavním komponentem je bedýnka, která vypadá trošku jako tiskárna. Ta je propojená s počítačem a ten nám zobrazuje graf křupavosti jednotlivých potravin. Vypadá to zdánlivě jednoduše, ale je to velmi sofistikované zařízení. Zapíchnu do sušenky takový kovový trn, který mi přenáší vlnění z potraviny do počítače,“ prozradil Dostál Českému rozhlasu a pokračoval: „Jsme schopní si v unikátních poloprovozech potraviny vyrobit. Můžeme vlastně provést měření na těch konkrétních potravinách, kde se nám to liší v jednom faktoru. Třeba v obalu u masných výrobků, čerstvosti čokolády, obsahu vlhkosti při skladování sušenek, ale jsou to i další výrobky nebo produkty.“
Křupnutí láká
Máme tu lásku ke křupavým potravinám tak nějak v sobě. Smažíme si do křupava, máme rádi křupavou kůrčičku a snad všichni jsme se zamilovali do chipsů a podobných laskomin. A není to jen náhoda. Nic není jen náhoda. „Samotné slovo ‘křupavý‘ prodá více jídla nežli záplava ostatních adjektiv, popisujících ingredience či kuchařské techniky,“ soudí slavný americký restauratér Mario Batali. Všechno musí být křupavé. I reklama na pečené kuře z fastfoodu. Extra křupavé kuře? Člověku se hned začnou sbíhat sliny, i když tuší, že zdravé takové jídlo skutečně není.
A smažené křupavé kuřátko. Asi se shodneme, že to není zrovna výkřik zdravé kuchyně, ale ta dobrota...
Podle neuroantropologa Johna Allena může za naši lásku ke křupnutí lidská evoluce. V mozku je hluboko zastrčený záznam toho, že výživní a na sacharidy bohatí brouci byli… extra křupaví. A to naši předci podle Allena zapsali inkoustovkou do naší paměti. Další záznam tam máme přežvykování stonků, kořínků, ovoce či zeleniny. A jakmile lidé ovládli oheň, začala se psát doslova kronika lásky ke křupání. Křupání zdar!
Vložil: Kamil Fára