Hnus. Nádherné dravce, luňáky červené, tráví zakázaným nervovým jedem. Letos zahynulo již 25 vzácných ptáků
07.05.2020
Foto: Facebook / Záchranná stanice pro dravé ptáky v Rajhradu
Popisek: Zraněný luňák
FOTO Zatímco letos píšeme teprve květen a sčítáme již pětadvacítku zabitých vzácných, chráněných ptáků, vloni to bylo jen šest, jak uvedla ČT. Co se to s těmi lidmi děje? To jim snad luňák červený nebo orel mořský, majestátně plachtící po nebi, překáží? Střelci chtějí asi trofej, ale traviči? Tohle vážně hlava nebere…
Sedlec na Břeclavsku v Jihomoravském kraji se stal svědkem tragické události. Nalezení mrtvého těla luňáka červeného, který je u nás jedním z nejkritičtěji ohrožených dravců. Podle odhadů na našem území hnízdí pouhých 150 párů těchto dravců. Nález mrtvého jedince v Sedleci na Břeclavsku byl Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK) ohlášen 5. března. Po pitvě se zjistilo, že byl otráven, následovalo trestní oznámení na neznámého pachatele.
Zde byl otrávený luňák poprvé spatřen, foto Facebook / CHKO Pálava
Otrava
Dravec padl za oběť otravě karbofuranem. Karbofuran je prudký jed, který se dříve používal jako pesticid. Od roku 2008 je zakázaný na celém území Evropské unie. A to jak použití, tak i přechovávání nebo prodej.
„Několik kapek karbofuranu dokáže zabít cokoliv živého. Bohužel je stále používán ke kladení otrávených návnad, které každoročně zabíjí desítky zvířat – zejména dravců, ale i lišek, kun, vyder a dalších. Karbofuranem otrávená návnada je samozřejmě nebezpečná nejen pro divoká zvířata, na která traviči míří, ale i pro psy nebo člověka,“ upozorňuje Jiří Kmet z AOPK, Správy CHKO Pálava.
Nemocný luňák je již na zemi, vyproštěný z větví stromu, foto Facebook / CHKO Pálava
Proč?
Jsou tu dvě možnosti. Buďto někdo velmi (ale velmi) nezodpovědně vyklízel kůlnu a prostě jedovatý karbofuran vyhodil do přírody společně s plechovkami od barev a starým pletivem. Druhá možnost je daleko horší. A to taková, že někdo záměrně nakladl pasti s otrávenými návnadami. A tady už je prostor pro policii. Ale odborníci jsou skeptičtí. Traviče nejspíš policie nevypátrá, taková možnost je mizivá.
Převoz na záchrannou stanici začíná krabicí, foto Facebook / CHKO Pálava
„V každém případě je ten, kdo karbofuran dostal do přírody, bezohledná bestie, která nedbá možného ohrožení nejen zvířat. Tento nebezpečný pesticid totiž způsobuje ochrnutí svalstva včetně dýchacího a otrávená zvířata zpravidla umírají v bolestivých křečích udušením,“ napsal k tomu Evžen Korec, ředitel táborské Zoo, kterého informace mírně řečeno velmi rozladila. A dodal, že karbofuran neškodí jen dravým ptákům, ale celému ekosystému. Může zabít vlastně kohokoliv. Ptáky zabíjí už při požití 0,5 miligramů na kilo váhy. Člověk by se otrávil už při pozření čtvrtky kávové lžičky tohoto jedu. Přičemž jeho poločas rozpadu je až dlouhých 120 dnů. To je pořádná dávka problémů, za kterou stačí kontaminovat vodu, otrávit včelstva a dostat se do oběhu potravního řetězce. Diví se teď někdo, proč je karbofuran zakázaný v celé Evropské unii?
Jen nešťastná náhoda?
V okolí Sedlce tento týden nalezli dalšího luňáka červeného s pravděpodobnou otravou. Naštěstí ještě živého. Případ nahlásila náhodná kolemjdoucí, která viděla dravce spadnout ze stromu. Do péče si jej vzala Záchranná stanice pro dravé ptáky v Rajhradu a snažila se jej léčit atropinem, prostředkem proti karbofuranu. Naštěstí se to povedlo a luňák už si užívá svobody. Ochranáři ze stanice jej vypustili do přírody. Letos už padlo za oběť pytlákům nebo travičům 25 dravých ptáků. Přičemž za celý loňský rok je evidovaných ‘jen‘ 6 případů. Krom jiného na počátku února, ve stejné oblasti, nalezli zdechlinu výra velikého. Bohužel už ve značném rozkladu, takže nešlo provést testy, ale podezření na karbofuran u odborníků převážilo.
Již uspaný a ošetřený luňák, foto Facebook / Záchranná stanice pro dravé ptáky v Rajhradu
„Prosíme všechny, kteří by mohli mít informace vedoucí k nalezení viníků, aby je oznámili na policii. V případě, že například na procházce narazíte na mrtvého dravce, se zvířetem nemanipulujte a volejte policii, případně nález nahlaste i na AOPK, Správu CHKO Pálava či Českou inspekci životního prostředí. Zabraňte kontaktu zvířat s návnadou,“ nabádá Kmet.
Takhle vypadá nádherný, majestátní luňák, kroužící oblohou, ilustrační foto Wikimedia Commons
Evřen Korec to vzal trochu ostřeji a dožadoval se důsledného vyšetření celé věci a vypátrání jak a kde se vzal jed: „Pokud bychom podobným činům jen mlčky přihlíželi, přiřadili bychom se k barbarům, kteří ignorují smysl ochrany přírody. Dostali bychom se téměř na roveň těch, kdo se zakázanými vysoce toxickými látkami nakládají, za což hrozí tresty v řádech statisíců až několika milionů korun. Usmrcení chráněného živočicha je pak dokonce trestným činem, za který hrozí až několikaleté vězení. Je nejvyšší čas, aby tito bezohlední traviči byli dopadeni a exemplárně potrestáni.“
Co říkají paragrafy?
§ 299 Trestního zákoníku o neoprávněném nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
(1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, zákazem činnosti nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo
c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození populace volně žijícího živočicha nebo planě rostoucí rostliny nebo místní populace nebo biotopu zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech,
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození místní populace nebo biotopu kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny.
|
Vložil: Kamil Fára