Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Čas hraje ve prospěch hrabošů, pravil šéf komunistů. Horký týden s hrabošem polním a ztracený selský rozum. Přečetli jsme

14.08.2019
Čas hraje ve prospěch hrabošů, pravil šéf komunistů. Horký týden s hrabošem polním a ztracený selský rozum. Přečetli jsme

Autor: Facebook / Zoo Kořenov

Popisek: Hraboš polní. Za poslední týden se ocitl v titulcích tolika článků, jako za posledních sto let nejméně

Vojtěch Filip kromě nechtěně zábavné sentence z titulku ještě dodal, že zemědělská půda, obsazená přemnoženým hrabošem polním, vypadá jak ementál, což vzápětí potvrdila i ČT24 rozhovorem se zemědělcem Antonínem Osičkou z Okresní agrární komory Břeclav a ukázkou toho ´ementálu´, způsobeného hraboši. (Repra z reportáže najdete v článku.) A jak tedy ´horký týden´ dopadl?

Plošné používání jedu proti hrabošům je pozastaveno, zemědělci jsou dílem zklamaní, dílem naštvaní - nebudou moci plošně používat jed Stutox II, jak chtěli, proti přemnoženým hrabošům. Vyplývá to z pondělní schůzky na Ministerstvu zemědělství (MZe), kde o hlodavčí kalamitě dvě a půl hodiny jednali zástupci resortů životního prostředí, zemědělství, zemědělci i ornitologové. Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. Podle MŽP se má dávat jed přímo do nor, jako je tomu na Slovensku a v Německu a Rakousku.

Pohled na hraboše otráveného, taky nic moc... Foto ČT24 / repro (stejně jako ostatní snímky v článku)

Na západě je cenzura a němečtí hraboši respektují státní hranice

A u toho se zastavme. Na Britských listech totiž vyšla krátká, ale velmi vtipná noticka, která stojí za ocitování, protože vážně – nevážně přináší zajímavé informace k věci. „Hraboš polní český, moravský, slezský. Googlil jsem, zda mají v okolních zemích též tak katastrofické přemnožení hraboše, že jej musí hubit jedem, a přes to, že dnes umím říct ´hraboš´ v pěti světových jazycích, nic jsem nezjistil. (Abych byl přesný: a) rakouské noviny zmiňují jeho větší výskyt ve Weinviertel, ale nijak to neřeší, b) v Německu říkají že je to fajn, že lasičky, lišky a dravé ptactvo bude mít pré), píše Jiří Hlavenka s tím, že z toho odvodil čtyři možné hypotézy.

„1) Neumím googlit. 2) Na Západě je cenzura a smějí psát jenom o Gretě. 3) Máme speciální, lokální poddruhy hraboše (Microtus arvalis ssp. bohemicus, moravicus a silesianus), kteří respektují státní hranice, a přemnožují se tudíž pouze u nás. 4) Naši hrdinní zemědělci, živitelé země české, rozorali všechny remízky, mezičky, doorávají na centimetr k cestám (protože dotace na plochu!), takže přirození predátoři hraboše, nemají kde přežívat. Nedělají hlubokou orbu, která likviduje hraboší hory, protože je drahá a vysušuje půdu (vysušuje ji, protože přestali hnojit organickou hmotou, která vodu jímá a zadržuje). Nedávají k polím bidýlka pro dravce (nahrazující ty vykácené stromy), protože, ho ho, pane redaktore, to jste mě rozesmál, my zemědělci máme jiné starosti než někam dávat nějaká bidýlka, my jedeme na maximální efektivitu. Přemýšlím, která z hypotéz bude ta správná, váhám mezi 2 a 3. A ještě jsem při tom googlení našel manuál k použití jedu Stutox, který je, pane redaktore, přece naprosto neškodný a hubí jenom hraboše:  vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky;  nástrahy musí být kladeny tak, aby se minimalizovalo požití jinými zvířaty; z hlediska ochrany ptactva neaplikujte přípravek na neobdělávaných plochách bez dřevin; z hlediska ochrany savců přípravek neaplikujte na neobdělávaných plochách bez dřevin. Tak praví výrobce jedu Stutox, společnost Detia Freyberg GmbH.“  

Zklamaní zemědělci

„Z resortu životního prostředí zaznělo neměnné stanovisko. Za nás platí pozastavení povolení na aplikaci cílenou rozhozem,“ řekl novinářům mluvčí Ministerstva zemědělství Bílý. Každý zemědělec musí na konkrétní pozemek požádat příslušný orgán přírody, aby mohl látku aplikovat jiným způsobem. Pro předsedu Zemědělského svazu ČR Martina Pýchu je výsledek schůzky zklamáním. Nikdo podle něj neřekl, co dělat, když hraboši sežerou ozimy, ani jaké budou kompenzace. Zemědělci se budou podle Pýchy obracet na jednotlivé kraje, aby pomohly s eliminací hraboše v rumištích a u silnic. Svaz bude nicméně dál usilovat o jednání s MŽP a doufá, že časem resort alespoň částečně ustoupí návrhu, který zemědělci předkládali.

Pole jako ementál. Hraboší kalamita postihla hlavně jižní Moravu...

Úřad pondělní diskusi svolal po vlně kritiky, kdy MŽP a ekologické organizace minulý týden upozornily na to, že plošná aplikace jedu Stutox II může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. Ministerstvo zemědělství však argumentovalo ve prospěch plošného použití jedu přemnoženými hraboši a zdravotními problémy, které mohou hlodavci způsobit. V pátek stát dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu proti hrabošům. Pýcha už v pátek upozornil na to, že přemnožení hraboše je běžnou věcí, ale nikoliv v současné míře. Stát zatím zaznamenal žádost o 20 povolení na plošné využití přípravku, dodal.

Mrtví zajíci, srnečci, bažanti

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí," upozornil Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany na Ministerstvu životního prostředí. Informaci přinesl Ekolist.cz „Vedle otrav ptáků může docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci polní, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve."

Pan Osička z Břeclavi by trávil. Plošně

Po pozření takto otrávených hrabošů může docházet i k sekundárním otravám, a to zejména u dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců, doplnil Šíma. Podle ministerstva jsou rizika o to závažnější, že plošná aplikace jedu směřuje do období, kdy dochází k shromažďování ptáků před tahem a jejich přesunům právě na místa zvýšeného výskytu hlodavců.

Krok o 50 let zpět

„Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat nebo bude dokonce ještě horší," varovala pak tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Podle ní plošná aplikace jedů na polích krok o 50 let zpět.

A ještě pole jako ementál...

 

+

Ač se tomu mnozí novináři vysmějí s ironickými poznámkami o ´pěně dní´ a panující okurkové sezóně, zatímco internet lká nad mrtvolkou sladkého Bambiho, já to považuji za vážný problém. Anebo, lépe řečeno, problém signifikantní. Ukazuje se totiž, že znásilňovat přírodu se nevyplácí. Zatraceně nevyplácí. Teď jsou to přemnožení hraboši a sucho, co to bude zítra? Sedm ran egyptských?

-

Mluvčí Ministerstva životního prostředí pravila s despektem, že jde o krok 50 let zpátky. Já bych naopak navrhla se vrátit ještě o dalších 50 let a prozkoumat, jak hospodařili naši pradědečkové. Bez dotací. Kteří používali hlubokou orbu, která vynesla hraboší hnízda na povrch, kde se na ně vrhli jejich přirození nepřátelé, dravci. Kteří měli kde hnízdit, protože byly remízky. Hluboká orba tehdy prý nevysušovala půdu, protože se hnojilo přirozeným způsobem… A tak dále. Nebudu si hrát na experta, ty máme, nebo bychom měli mít na České zemědělské univerzitě či zemědělských fakultách vysokých škol, nebo v Zemědělském ústavu, kde se povede věcná, nezpolitizovaná diskuze.

Staré rčení ´zdravý selský rozum´ mělo něco do sebe, nemyslíte? Mínilo se tím totiž, že sedlák nejede na ´o 150 % překročené socialistické pětiletky´, ani kapitalistickou moudrost ´vymačkat jak citrón, zahodit, sebrat love a přesunout se jinam´, ale myslí na léta dopředu. Protože půda ho živí a tak si ji přece nemůže zplundrovat. Myslíte, že jsou oním selským rozumem obdaření současní zemědělci, kteří si bez ministerské vyhlášky, kompenzací a dotací nejsou schopni ani... poradit? Očividně ne. Kdepak je zakopaný jezevčík? V hloupých zemědělcích, anebo v mizerně nastaveném systému? Osobně hlasuji pro to druhé.  

 

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace